Trojmezenský prales, největší a nejdochovalejší horský smrkový prales v ČR. Kůrovec tu působil nejvíce v letech 1995-1996 a 2003-2009. Záměr začít tu v roce 1999 kácet zastavila nenásilná blokáda, díky níž zůstal prales i nadále bez zásahů člověka (s výjimkou pokácení souší kolem turistické cesty). Dnes je tu vybudována naučná stezka, která ukazuje turistům, jak se horské pralesy přirozeně obnovují.
Autor: Jaromír Bláha / Hnutí DUHA
Malá Mokrůvka - 15 let po napadení kůrovcem
Autor: Jaromír Bláha / Hnutí DUHA
NP Bavorský les - pod Luzným, obnova vysokohorské smrčiny. Takto by to mohlo vypadat u nás za několik desítek let.
Autor: Jaromír Bláha / Hnutí DUHA
Trojmezenský prales, největší a nejdochovalejší horský smrkový prales v ČR. Kůrovec tu působil nejvíce v letech 1995-1996 a 2003-2009. Záměr začít tu v roce 1999 kácet zastavila nenásilná blokáda, díky níž zůstal prales i nadále bez zásahů člověka (s výjimkou pokácení souší kolem turistické cesty). Dnes je tu vybudována naučná stezka, která ukazuje turistům, jak se horské pralesy přirozeně obnovují.
Autor: Jaromír Bláha / Hnutí DUHA
Trojmezenský prales, největší a nejdochovalejší horský smrkový prales v ČR. Kůrovec tu působil nejvíce v letech 1995-1996 a 2003-2009. Záměr začít tu v roce 1999 kácet zastavila nenásilná blokáda, díky níž zůstal prales i nadále bez zásahů člověka (s výjimkou pokácení souší kolem turistické cesty). Dnes je tu vybudována naučná stezka, která ukazuje turistům, jak se horské pralesy přirozeně obnovují.
Autor: Michaela Jiřičková
Horský smrkový prales na Smrčině. Návrhy Plzeňského kraje i ministra životního prostředí Tomáše Chalupy tu chtějí umožnit kácení.
Autor: Anna Lepšová
Horský smrkový prales na Smrčině. Návrhy Plzeňského kraje i ministra životního prostředí Tomáše Chalupy tu chtějí umožnit kácení.
Autor: Anna Lepšová
Horský smrkový prales na Smrčině. Návrhy Plzeňského kraje i ministra životního prostředí Tomáše Chalupy tu chtějí umožnit kácení. Tento snímek je z místa, kde už se kácelo - pásmo zásahů proti kůrovci na hranici s Rakouskem.
Autor: Anna Lepšová
Horský smrkový prales na Smrčině. Návrhy Plzeňského kraje i ministra životního prostředí Tomáše Chalupy tu chtějí umožnit kácení. Tento snímek je z místa, kde už se kácelo - pásmo zásahů proti kůrovci na hranici s Rakouskem.
Autor: Anna Lepšová
Oblast podmáčených lesů kolem Ptačího potoka. Fotka není z těch míst, kde se v roce 2011 kácelo a kde byla blokáda. Je z míst, kde se ještě kácet nezačalo. Jestli se schválí návrh zákona podle plánů Plzeňského kraje nebo nebo záměru ministra životního prostředí Tomáše Chalupy, tak tato oblast ztratí ochranu a začne se tu kácet.
Autor: Markéta Jedličková / Hnutí DUHA
Oblast podmáčených lesů kolem Ptačího potoka. Fotka není z těch míst, kde se v roce 2011 kácelo a kde byla blokáda. Je z míst, kde se ještě kácet nezačalo. Jestli se schválí návrh zákona podle plánů Plzeňského kraje nebo nebo záměru ministra životního prostředí Tomáše Chalupy, tak tato oblast ztratí ochranu a začne se tu kácet.
Autor: Markéta Jedličková / Hnutí DUHA
Oblast podmáčených lesů kolem Ptačího potoka. Fotka není z těch míst, kde se v roce 2011 kácelo a kde byla blokáda. Je z míst, kde se ještě kácet nezačalo. Jestli se schválí návrh zákona podle plánů Plzeňského kraje nebo nebo záměru ministra životního prostředí Tomáše Chalupy, tak tato oblast ztratí ochranu a začne se tu kácet.
Autor: Markéta Jedličková / Hnutí DUHA
Oblast podmáčených lesů kolem Ptačího potoka. Fotka není z těch míst, kde se v roce 2011 kácelo a kde byla blokáda. Je z míst, kde se ještě kácet nezačalo. Jestli se schválí návrh zákona podle plánů Plzeňského kraje nebo nebo záměru ministra životního prostředí Tomáše Chalupy, tak tato oblast ztratí ochranu a začne se tu kácet.
Autor: Markéta Jedličková / Hnutí DUHA
Oblast podmáčených lesů kolem Ptačího potoka. Fotka není z těch míst, kde se v roce 2011 kácelo a kde byla blokáda. Je z míst, kde se ještě kácet nezačalo. Jestli se schválí návrh zákona podle plánů Plzeňského kraje nebo nebo záměru ministra životního prostředí Tomáše Chalupy, tak tato oblast ztratí ochranu a začne se tu kácet.
Autor: Markéta Jedličková / Hnutí DUHA
Oblast podmáčených lesů kolem Ptačího potoka. Fotka není z těch míst, kde se v roce 2011 kácelo a kde byla blokáda. Je z míst, kde se ještě kácet nezačalo. Jestli se schválí návrh zákona podle plánů Plzeňského kraje nebo nebo záměru ministra životního prostředí Tomáše Chalupy, tak tato oblast ztratí ochranu a začne se tu kácet.
Autor: Markéta Jedličková / Hnutí DUHA
Oblast podmáčených lesů kolem Ptačího potoka. Fotka není z těch míst, kde se v roce 2011 kácelo a kde byla blokáda. Je z míst, kde se ještě kácet nezačalo. Jestli se schválí návrh zákona podle plánů Plzeňského kraje nebo nebo záměru ministra životního prostředí Tomáše Chalupy, tak tato oblast ztratí ochranu a začne se tu kácet.
Autor: Markéta Jedličková / Hnutí DUHA
Divočina kolem Studeného potoka. Saré smrky čerstvě napadené kůrovcem začínají usychat. Mladé stromky, které doteď čekaly na svou příležitost, je nahradí.
Autor: Jan Piňos / Hnutí DUHA
Divočina kolem Studeného potoka. Saré smrky čerstvě napadené kůrovcem začínají usychat. Mladé stromky, které doteď čekaly na svou příležitost, je nahradí.
Autor: Jan Piňos / Hnutí DUHA
Horský smrkový prales na Smrčině
Autor: Jan Piňos / Hnutí DUHA
Horský smrkový prales na Smrčině. V drsných klimatických podmínkách nejvyšších poloh Šumavy dokážou mladé stromky vyrůst často pouze na tlejících kmenech nebo pod ochranou souší či jejich pahýlů.
Autor: Jan Piňos / Hnutí DUHA
Horský smrkový prales na Smrčině. V drsných klimatických podmínkách nejvyšších poloh Šumavy dokážou mladé stromky vyrůst často pouze na tlejících kmenech nebo pod ochranou souší či jejich pahýlů.
Autor: Jan Piňos / Hnutí DUHA
Nad Modravským potokem. Uschlé stromy dříve napadené kůrovcem nahrazují stromy mladé.
Autor: Jaromír Bláha / Hnutí DUHA
NP Bavorský les - nad Alte Klause cca 1 050 m n.m. - takhle vypadají místa, kde padl polom v roce 1983 a pak se rozšířil kůrovec v oblasti, kde přecházejí smíšené lesy v horské smrčiny. Takto by to mohlo vypadat u nás v bezzásahových zónách za několik desítek let.
Autor: Jaromír Bláha / Hnutí DUHA
NP Bavorský les - nad Alte Klause cca 1 050 m n.m. - takhle vypadají místa, kde padl polom v roce 1983 a pak se rozšířil kůrovec v oblasti, kde přecházejí smíšené lesy v horské smrčiny. Takto by to mohlo vypadat u nás v bezzásahových zónách za několik desítek let.
Autor: Jaromír Bláha / Hnutí DUHA
NP Bavorský les - nad Alte Klause cca 1 050 m n.m. - takhle vypadají místa, kde padl polom v roce 1983 a pak se rozšířil kůrovec v oblasti, kde přecházejí smíšené lesy v horské smrčiny. Takto by to mohlo vypadat u nás v bezzásahových zónách za několik desítek let.
Autor: Jaromír Bláha / Hnutí DUHA
NP Bavorský les - nad Alte Klause cca 1 050 m n.m. - takhle vypadají místa, kde padl polom v roce 1983 a pak se rozšířil kůrovec v oblasti, kde přecházejí smíšené lesy v horské smrčiny. Takto by to mohlo vypadat u nás v bezzásahových zónách za několik desítek let.
Autor: Jaromír Bláha / Hnutí DUHA
Malá Mokrůvka - 15 let po napadení kůrovcem
Autor: Jaromír Bláha / Hnutí DUHA
Malá Mokrůvka - 15 let po napadení kůrovcem
Autor: Jaromír Bláha / Hnutí DUHA
NP Bavorský les - horská smrčina na hraničním hřebenu nad Rechsbach Klause, zhruba 13 let po napadení kůrovcem. Takto by to mohlo vypadat u nás v bezzásahových zónách za několik desítek let.
Autor: Jaromír Bláha / Hnutí DUHA
NP Bavorský les - horská smrčina na hraničním hřebenu nad Rechsbach Klause, zhruba 13 let po napadení kůrovcem. Takto by to mohlo vypadat u nás v bezzásahových zónách za několik desítek let.
Autor: Jaromír Bláha / Hnutí DUHA
NP Bavorský les - pod Luzným, obnova vysokohorské smrčiny. Fotka z míst o asi 100 metrů níže, kde přechází horská smrčina ve smíšený les - je to na horní hranici výskytu buku. Takto by to mohlo vypadat u nás v bezzásahových zónách za několik desítek let.
Autor: Jaromír Bláha / Hnutí DUHA
NP Bavorský les - pod Luzným, obnova vysokohorské smrčiny. Takto by to mohlo vypadat u nás v bezzásahových zónách za několik desítek let.
Autor: Jaromír Bláha / Hnutí DUHA
NP Bavorský les - pod Luzným, obnova vysokohorské smrčiny. Takto by to mohlo vypadat u nás za několik desítek let.
Autor: Jaromír Bláha / Hnutí DUHA
NP Bavorský les - Seelensteig - nižší údolní polohy parku. Takhle vypadá v roce 2009 místo, kde padl polom v roce 1983, tedy 26 let poté. Takto by to mohlo vypadat u nás za několik desítek let.
Autor: Jaromír Bláha / Hnutí DUHA
Turisté na stezce Trojmezenským pralesem pozorují, jak tu probíhá přírodní obnova po napadení kůrovcem.
Autor: Jaromír Bláha / Hnutí DUHA
Turisté na stezce Trojmezenským pralesem pozorují, jak tu probíhá přírodní obnova po napadení kůrovcem.
Autor: Jaromír Bláha / Hnutí DUHA
Pro srovnání - vedle Trojmezenského pralesa, ale na rakouské straně hranice proti kůrovci zasahovali. Porosty, jejichž stabilitu narušila těžba kůrovcem napadených stromů, rozmetal orkán Kyrill. Rakouský vlasník lesa pak nasadil harvestory a vytěžil kolem hranice všechny stromy.
Autor: Jaromír Bláha / Hnutí DUHA
Pro srovnání - vedle Trojmezenského pralesa, ale na rakouské straně hranice proti kůrovci zasahovali. Porosty, jejichž stabilitu narušila těžba kůrovcem napadených stromů, rozmetal orkán Kyrill. Rakouský vlasník lesa pak nasadil harvestory a vytěžil kolem hranice všechny stromy.
Autor: Jaromír Bláha / Hnutí DUHA
Nižší partie Trojmezenského pralesa z nadmořské výšky 1050 m n.m., kde už se mezi smrky objevují buky a jedle. Bujná obnova pralesa po uschnutí starých stromů napadených kůrovcem je tu mnohem rychlejší. Lidé, kteří se sem dostanou s průvodcem na výpravách do divočiny, si to užijí.
Autor: Jaromír Bláha / Hnutí DUHA
Nižší partie Trojmezenského pralesa z nadmořské výšky 1050 m n.m., kde už se mezi smrky objevují buky a jedle. Bujná obnova pralesa po uschnutí starých stromů napadených kůrovcem je tu mnohem rychlejší. Lidé, kteří se sem dostanou s průvodcem na výpravách do divočiny, si to užijí.
Autor: Jaromír Bláha / Hnutí DUHA
Nižší partie Trojmezenského pralesa z nadmořské výšky 1050 m n.m., kde už se mezi smrky objevují buky a jedle. Bujná obnova pralesa po uschnutí starých stromů napadených kůrovcem je tu mnohem rychlejší. Lidé, kteří se sem dostanou s průvodcem na výpravách do divočiny, si to užijí.
Autor: Jaromír Bláha / Hnutí DUHA