Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Expozice ukáže plavební kanál

  10:52aktualizováno  10:52
Stavbu Vchynicko-Tetovského plavebního kanálu i plavení dříví na Šumavě představuje v Národopisném oddělení Západočeského muzea v Plzni na náměstí Republiky výstava věnovaná výročí 200 let existence této unikátní stavební památky. Voda ve Vchynicko-Tetovském plavebním kanálu splavovala ze Šumavy dříví, které pak vodou putovalo až do Prahy.

"Historická část výstavy ukazuje modely představující těžbu a plavení dříví, fotografie, dokumenty i plány stavitele kanálu Josefa Rosenauera. Představujeme například i vázání a plavení vorů a připravili jsme rovněž model světnice se sedící postavou Josefa Rosenauera v životní velikosti a přesně podle stavitelova vyobrazení na portrétu z archivu v Českém Krumlově. Zajímavostí je model části fasády šumavské chalupy a kopa dříví naložená na sto let staré saně, dříve nazývané šmejčky, a bidla používaná dřevaři k uvolňování zachyceného dříví," popisuje Ingrid Havránková, mluvčí Západočeského muzea v Plzni.

Dřevo ze šumavských lesů těžili a splavovali po vodě dřevaři už v 16. století. Protože jsou ale šumavské toky značně kamenité a plavení dříví bylo možné jen v omezených částech roku, začaly vznikat plavební kanály. Jako první postavil Josef Rosenauer v letech 1789 až 1791 Schwarzenberský plavební kanál a v roce 1799 začal budovat i Vchynicko-Tetovský kanál, který začal sloužit na jaře roku 1801.

"Vchynicko-Tetovský plavební kanál patří k nejzajímavějším technickým památkám Šumavy. Původní délka byla 15 841 metrů a dělníci při stavbě vyčistili od kamenů čtyřicet kilometrů říčního koryta Otavy a postavili třináct jezů," vypočítává Havránková. Ve 20. století význam kanálu klesal a v polovině 30. let navrhl vládní rada Zemského úřadu Karel Kosek jeho nové využití tak, aby kanál přiváděl vodu k elektrárně Vydra v Čeňkově Pile, která je od roku 1942 dodnes funkční. Vodu k ní přivádí 9,5 kilometrová část kanálu od Rechlí po Mosau. Odtud voda proudí potrubím do akumulační nádrže u Srní a poté spádem k dvojici Francisových turbin do vodní elektrárny.

Právě využitím vodních toků na Šumavě pro výrobu elektrické energie se zabývá druhá polovina výstavy. "Západočeská energetika vlastní v současnosti tři větší vodní elektrárny Vydra, Čeňkova Pila a Černé jezero. Všechny je v expozici představujeme," vyjmenovává Miroslav Kučera, mluvčí Západočeské energetiky v Plzni. Součástí prohlídky výstavy bude i promítání dokumentu o plavení dřeva na Šumavě.

Autor:


Nejčtenější

Ale je tady krásně. Místo ze slavného filmu dnes nepozná ani Zdeněk Svěrák

"Václave? Proč nejsi moje žena?" ptá se Zdeněk Svěrák Jana Třísky jako rekreant...

Idylická krajina a typická venkovská stavení z filmu Na samotě u lesa zůstávají dodnes symbolem poklidného života,...

Sezona skončila, lidé jsou pryč. Kam na poslední chvíli k moři a do hor

Noli, ležící západně od Janova, patří k nejpěknějším místům Ligurie.

Mnohem méně lidí, mírnější ceny, přitom ještě stabilní počasí. Takové jsou hlavní výhody návštěvy přímořských i...



Foťte si po svém. Hříchy fotografů, které profesionál nikdy neudělá

Tzv. „high key“ fotografie s převažujícími světlými tóny a malým kontrastem je...

Ve druhém dílu našeho seriálu o prohřešcích proti fotografické etiketě budeme stopovat hříchy fotografů během samotného...

Pilot boeingu zapomněl vyrovnat tlak v kabině, cestující krváceli z nosu

Ilustrační foto

Nejméně třicet pasažérů muselo vyhledat ošetření poté, co pilot indických aerolinek „zapomněl“ stisknout tlačítko...

Nejmenší skanzen a opuštěné lázně. Moravským krajem, který ani nemá jméno

Skanzen v Horním Smržově

Tento kraj nemá žádný zažitý zeměpisný ani národopisný název, a možná právě proto patří k nejhezčím venkovským oblastem...

Další z rubriky

VIDEO: Zaniklé tratě v Česku. Cukrovarská dráha rezignovala až před autobusy

Motorový vůz M131.1133 na vlaku 90705 opouští stanici Smidary, 29. 5. 1976,...

V jedenáctém díle Zaniklých tratí zamíříme do východních Čech. Ukážeme vám krátkou lokálku, která se 95 let proplétala...

Správný pivovar hledali i na Slovensku. Postřižiny zachránila až Vysočina

Magda Vášáryová, Rudolf Hrušínský, Jaromír Hanzlík a Jiří Schmitzer ve filmu...

Poetika filmových Postřižin dokáže okouzlit téměř všechny generace českých diváků. Najít vhodné lokace pro natáčení...

Výlet skutečnou divočinou na Moravě. Na lodi skrz Litovelské Pomoraví

Rezervace Ramena řeky Moravy představuje nefalšovanou divočinu.

Za současného sucha mají tuzemští vodáci čím dál těžší najít sjízdnou řeku. Při pátrání, kam vyrazit na dvoudenní...

Najdete na iDNES.cz