Expedice K2 potrvá déle než dva měsíce

Skupina devíti horolezců, kteří chtějí vystoupit na vrchol K2, spolu stráví nejméně dva měsíce. Plán expedice dokonce říká, že v krajním případě se výprava vrátí až za celých 75 dní. Horolezce čeká cesta letadlem, autobusem, terénními auty, pěšky a potom už ledem, sněhem a skálou.

Při tom všem je nutné zvládnout značné množství formalit, vyjednávání s nosiči, se speciální agenturou, která se o ně bude v oblasti starat. Přesto je už nyní čeká jen ta příjemnější část organizace celé výpravy. Dlouhé shánění sponzorů má šéf expedice Leopold Sulovský za sebou, kontejner s více než sedmi sty kilogramy je odbaven a nyní se chystají rozlučkové párty.

Expedice odletí v neděli z vídeňského letiště, letadlo by na ranvej v pákistánském Islamabádu mělo dosednout v pondělí. "Budou nás tam čekat lidé ze společnosti Pakistan Nord, kteří budou naší expedici dělat servis," říká Leopold Sulovský.

Firma vybírá nosiče, nakupuje místní potraviny, ručí za to, že náklad dorazí až do základního tábora. Zajišťuje také nezbytné formality při placení poplatků za výstup. Na ty je v rozpočtu výpravy vyhrazeno patnáct tisíc dolarů.

Členové expedice zůstanou v hlavním městě několik dní. "Musíme například kompletně přebalit sedm set třicet kilogramů nákladu, který jsme si poslali předem. Skládali jsme to do sudů, abychom splnili limity nutné pro přepravu, ale pro nosiče musí být vše jinak," vysvětluje Sulovský.

Potom expedice vyrazí po Karokoram Highway směrem k horám. Ve městě Skardu se pořídí poslední zásoby. "Nakupují se tady brambory, rýže, čaj, káva, cukr, prostě všechno, co nemá smysl vozit z domu," říká šéf expedice. Tohle jídlo bude určeno především pro pobyt v základním táboře.

Potraviny do stěny si vezou horolezci z domu. Jsou to nejrůznější instantní potraviny, ale třeba i metrák masa.

Sulovský počítá, že ve městě Skardu se expedice zdrží jeden den. Potom se vydá terénními auty do vesnice Ačkoli. Tady silnice končí a dál se musí pěšky.

Horolezce i karavanu osmdesáti nosičů čeká šest dní pochodu. Měli by urazit více než sto padesát kilometrů a vyšplhat do základního tábora, který leží ve výšce 5200 metrů nad mořem.

Tady čeká lezce krátké období nutné k tomu, aby si všichni zvykli na nadmořskou výšku a na zátěž. "Je dobré být tak tři dny v klidu, aby se vidělo, jak na tom kdo je," říká Leopold Sulovský.

A potom už začínají první vynášky. Sulovský sám tuhle část výstupu označuje za rutinní mravenčí práci. "Tady není důležité, aby někdo vyniknul. Všechno ale musí dokonale klapat," tvrdí šéf expedice. Horolezce čekají stovky kilogramů zásob a lezeckého materiálu, který je nutné vynést do výškových táborů.

A teprve potom mohou přijít vrcholové pokusy. Podle plánu expedice je možné odhadnout, že se expedic pokusí na vrchol vystoupit kolem poloviny června. "Všechno záleží na počasí. Jinak věřím, že tenhle tým na vrchol má," tvrdí Sulovský.


 

K2, Karakorum