Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Expedice Amerika 2001 začíná

  14:56aktualizováno  14:56
Nápad na půlroční cestu po latinské Americe se zrodil na přelomu roku 1999 a 2000. Asi půl roku předtím jsme se vrátili z Peru, což byla cesta, která nás jednoznačně ovlivnila. Tehdy jsme totiž objevili, že latinská Amerika je jako stvořená pro cestování. To hlavní z toho, co nás tolik nadchlo a přimělo k realizaci nápadu na půlroční cestu po tomto kontinentu, bych zde rád uvedl. Na prvním místě v seznamu výhod, které poskytuje latinská Amerika cestovateli stojí bezpochyby značná různorodost oblasti. Lze zde najít v podstatě vše: horské štíty, činné i vyhaslé sopky, úžasné stolové hory, hluboké kaňony, pobřežní nížiny, pouště, los llanos, fantastické karibské pláže a spoustu dalšího.

Na relativně malé ploše se střídá klima tropických deštných lesů s pouštním podnebím, kde stovky let prakticky neprší. Několik kilometrů od pobřeží moře se tyčí vysoká pohoří, na jejichž náhorních plošinách často žijí lidé, avšak v klimatu zcela jiném, než jaké panuje na nedalekém mořském břehu. Zatímco na jednom místě rostou kokosové palmy, na místě vzdáleném jen pár desítek kilometrů panují podmínky, v nichž lze stěží vypěstovat brambory.

Zatímco první místo v našem seznamu obsazuje skutečnost, která je společná mnoha kontinentům a není tak platná výlučně pro latinskou Ameriku, nesporná výhoda na druhém místě seznamu je v měřítku všech světadílů unikátní. Na rozdíl od ostatních kontinentů se totiž v latinské Americe ve všech zemích (s jednou podstatnější výjimkou) hovoří jediným oficiálním jazykem (a to navíc jazykem románského původu) – španělštinou. To je výhoda především ve srovnání s cestovatelsky jinak velmi zajímavou Asií. Zde se jednak hovoří v každé zemi jinak, jednak jde většinou o jazyky pro Evropana těžko zvládnutelné.

A mluvit anglicky v zemi kde angličtina není alespoň jedním z oficiálních jazyků? Jistě, technicky to většinou možné je. Cestovatel se tím však vyřadí z kontaktu s některými vrstvami místního obyvatelstva a je odkázán na to, co se dozví od lidí, se kterými je schopen se domluvit. A to může hodně ovlivnit jeho pohled na zemi, v níž cestuje. Vždyť většina anglicky mluvících obyvatel zemí, které nepatří na světě k nejvyspělejším, budou lidé nejvíce vzdálení místní realitě. Půjde buď o zástupce vyšších sociálních vrstev nebo o jedince, kteří jsou živi z turistického ruchu. A ani jedni z nich nejspíše nebudou mít představu (nebo chuť vás informovat) o skutečném životě v odlehlých místech té které země.

O třetí místo se rovněž (stejně jako o druhé) zasloužila konkvista. Španělští dobyvatelé si totiž kromě svého jazyka přinesli a místním obyvatelům mnohdy dost násilně vnutili své náboženství - křesťanství. Tak jsou nám dnes latinskoameričtí mesticové, kreolové, avšak i indiáni mnohem podobnější, než by člověk čekal. Řádově 90% z nich totiž vyznává křesťanskou víru. Latinští Američané tak s námi díky společnému náboženství sdílí mnoho zvyků, životních postojů a vzorců chování. Což je pochopitelně příjemné, či spíše pohodlné. Jako příklad snad lze uvést nesrovnatelně obtížnější cestování po arabských islámských zemích, kde má obzvláště žena - cestovatelka chléb velice tvrdý.

Konečně nelze nezmínit Američany jako takové. Právě místní obyvatelé, „místňáci“ byli jedním z hlavních důvodů našeho předloňského okouzlení. Většina lidí, které jsme na naší předloňské cestě potkali byli lidé velmi milí, zdvořilí a skromní. Ještě jeden rys měli tito lidé společný: obzvláště ti, kteří žijí v turisty málo navštěvovaných oblastech jeví o návštěvníky z Evropy nemalý a neskrývaný zájem. V tomto zájmu jsou velmi bezprostřední a prakticky kdykoliv jsou ochotni (narozdíl od odtažitých Evropanů) si naprosto otevřeně popovídat o jejich zemi, o tom, co je trápí, ale také třeba o tom, zda naši rodiče nemají o nás strach, když jsme tak daleko od rodného Československa (República Checa je věcí neznámou, zato na „Checoslovakia“ /vyslovovaná Čekolovakia/ slyší skoro každý).

Jeden známý mi nedávno dával radu na cestu: „Až budeš mít v Nikaragui volné dvě hodinky, zeptej se kohokoliv, koho na ulici potkáš na občanskou válku. Za chvíli se bude okolo tebe hlučně přít hlouček lidí - a všichni budou ohromně potěšeni, že tě jejich vyprávění zajímá.“.

Takže to jsou ve stručnosti hlavní důvody proč jsme se rozhodli navštívit latinskou Ameriku. Odlétáme 20. února 2001 do Mexika a kromě Mexika samotného hodláme cestovat po Guatemale, Hondurasu, Nikaragui, Kostarice, Panamě, Kolumbii, Ekvádoru, Peru a Bolívii a možná se podíváme alespoň na malinkou část severní Chile. Výpravu jsme naplánovali na šest měsíců.

Během cesty chceme poznat všechny aspekty navštívených zemí. Navštívit alespoň některé památky vysokých staroamerických kultur, podívat se alespoň trochu do džungle, poznat krásy karibského ráje a vystoupit na mnoho různých hor, ať už to budou vulkány, kopečky o profilu Krkonoš nebo věčně zasněžení obři v pohoří Cordillera Blanca. Zejména však chceme asimilovat s místním obyvatelstvem, těmi milými „místňáky“ o nichž jsem se před chvílí zmiňoval. O tom, jak se nám vše daří vás budeme pravidelně informovat na těchto stránkách. Držte nám, prosím, palce. 


 

Autor:




Nejčtenější

Jezero Como patří k těm lokalitám, kam se dá z Česka snadno zaletět na víkend....
Kam létat v zimě: k moři v Maroku se dá dostat už za pětistovku

Nebe nad Evropou nikdy nebylo tak plné, ceny za leteckou dopravu tak nízké a pro cestovatele z Česka se nově přibližují i některé destinace, do kterých...  celý článek

Petrova bouda v Krkonoších už zvenčí opět vypadá jako horská chalupa...
VIDEO: Krkonošská Petrovka už vypadá jako horská bouda, je pod střechou

Petrova bouda na hřebenech Krkonoš, kterou před šesti lety zničil požár, už znovu vypadá jako horská chalupa. Přes léto dostala dřevěná okna a střechu. Zima...  celý článek

Kotelský potok pramení ve Velké Kotelní jámě nedaleko Vrbatovy boudy a táhne se...
Vodí turisty na zapomenuté stezky Krkonoš, zná cesty budařské i dřevařské

Jana Tesařová v Krkonoších rozplétá pavučinu horských pěšin, svážnic, stezek a zanikajících chodníků. Pronikla až do míst, o kterých se návštěvníkům hor ani...  celý článek

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Provoz na nejkratším letišti Evropy

Na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora Korfu...  celý článek

Tak samozřejmě, polévání slečen v bikinách šampaňským je přesně to, o čem muži...
Ostrov bude plný sexu, drog a alkoholu, láká na svou dovolenou agentura

Neomezený sex, dvě dívky denně, vstřícný postoj k drogám, alkoholu a jídla, co hrdlo ráčí. Čarokrásné pláže, party na jachtě. Ony čtyři dny na soukromém...  celý článek

Další z rubriky

Pfaffenstein a königsteinská pevnost, tentokrát ze Spitzsteinu.
Liduprázdnou pustinou Labských pískovců do Saského Švýcarska

I v profláknutém Saském Švýcarsku se dají najít velice přitažlivá místa, kam masový turismus stále ještě nezatnul svůj drápek. Ba naopak. Na této dobrodružné...  celý článek

Zbytky táborových baráků zarůstají, tím více z nich mrazí. Tady trávily léta...
Zapomenutý koncentrák na kraji Evropy. Stíny komunismu v deltě Dunaje

Dunajská delta je proslulá romantickými zákoutími slepých vodních ramen či tisícovými hejny mnoha druhů ptáků. Území do dnešních dnů značně izolované a...  celý článek

Baťůžkář v Maroku
Z fabriky do světa. Šampón a lunchmeat jsem hned zahodil, říká cestovatel

Jsou to dva roky, co tehdy jednadvacetiletý Vojtěch Kadera z Touškova na Plzeňsku seděl v kuřárně pro zaměstnance firmy, kde pracoval, a koukal přes plot. „Tam...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.