Je jiste prirozene, ze bili obcane, bezprostredne se touto
problematikou nezabyvajici, vidi situaci jinak, nez obcane, kterych se
tato vec primo dotyka. Presto vsak odpovedi na nektere otazky pruzkumu
byly temer sokujici. ( Dotazanych bylo 1575 dospelych obcanu nebile
pleti ze vsech casti Toronta a blizkeho okoli. Pruzkum pro Toronto Star
provadela renomovana firma Goldfarb and Associates, coz dava vysledkum
punc verohodnosti.)
Ze 187 dotaznych cernochu, patricich do osmi etnickych skupin, se
71 procent domniva, ze v Kanade je diskriminace, a tri ctvrtiny z nich
jsou presvedceny ze ve velkem meritku. Pouha tri procenta se domnivaji,
ze existujici diskriminace je nepatrna. Alarmujici je fakt, ze se tento
trend prodluzuje i k jejich detem: 35 procent oznamilo, ze jejich deti
byly napadany rasovymi nadavkami nebo posmesky, a 10 procent deti bylo
napadeno fyzicky. Nejskepticteji vidi situaci cernosi jamajskeho
puvodu. Jamajsti Kanadane tvori 40 procent ze 343 000 torontskych
cernochu, coz je spolu s cernochy africkeho puvodu (rovnez 40 procent)
nejpocetnejsi cernosska komunita. Zbytek je karibskeho a jineho puvodu a
v Kanade narozeni. 88 procent dotaznych jamajcanu je presvedceno o
existenci rasismu a temer dve tretiny maji v tomto smeru osobni
zkusenost. Temer tri ctvrtiny jamajcanu se domnivaji, ze s nimi policie
nezachazi spravedlive (podle neoficialnich informaci pacha jamajska
komunita nejvice kriminality v Toronte - pozn. autora). Stejne mnozstvi
jamajcanu se domniva, ze je medii portretovano nespravedlive.
Tezko patrat po pricinach nepriznivych postoju zminenych minorit.
Je jich bezesporu vice a k dnesnimu stavu doslo mnoholetych vyvojem.
Vetsina levicovych predstavitelu techto komunit a vetsina
levicovych politiku (tem vsak jde spise o cernosske hlasy ve volbach) se
mylne domniva, ze pricinou vyssi nezamestnanosti a nizsi kvalifikace
prislusniku cernosske komunity ( jenz hlavne vedou k pachani
kriminality), je nedostatek uprednostnujicich programu, jako jsou napr.
kvoty pro zamestnani ve statnim i soukromem sektoru, prijimani urciteho
mnozstvi studentu na skoly vyssich stupnu bez ohledu na schopnosti ci
kvalifikaci, coz vsak neni nic jineho nez obracena diskriminace. Je jen
prirozene, ze osobnim tercem techto kritiku je soucasny vynikajici
ontarijsky premier, pravicovy konzervativec Mike Harris, ktery nekolik
techto nesmyslnych a diskriminujicich programu zrusil. Jsou vsak i
cernossti predstavitele - a neni jich malo -, kteri podobne programy
odsuzuji se zduvodnenim, ze jejich rasa je schopna se uplatnit a
vyniknout i bez podobne potupujici pomoci, jenz naznacuje menecennost
jejich rasy.
Behem desitek let se v Toronte vytvorilo nekolik ctvrti, jimz se v
hantyrce rika "hood", kde naprosta vetsina obyvatel jsou cernosi. Tyto
ctvrte, ne zcela nepodobne povestnym cernosskym ghettum v nektreych
americkyh mestech, z nichz je v Toronte nejznamejsi Jane and Finch area,
se vyznacuji velmi silnou kriminalitou vseho druhu. Statisticky je
dokazano, ze kdo se z "hoodu" nedostane ven zavcasu, ten ma temer
nulovou sanci se dostat mezi intelektualni nebo podnikatelskou elitu,
pricemz znacne procento skonci v kriminale nebo jeste hure, a to i
presto, ze jejich intelektualni uroven byva nekdy dost vysoka.
Za zminku stoji velmi negativni aspekt, ktery ma nepochybne znacny
podil na situaci. Kanada ma - pres veskere uspechy a vysokou zivotni
uroven - velmi spatne fungujici emigracni system.
Do konce 60. let bylo rocne prijimano 90 procent vsech
pristehovalcu z Evropy, prevazne z Velke Britanie, a 10 procent ze zemi
tretiho sveta. Po roce 1968, kdy byl poprve zvolen a 16 let vladl silne
levicovy liberalni premier Pierre Trudeau, je situace opacna. To by
samozrejme nevadilo, kdyby 90 procent pristehovalcu ze zemi tretiho
sveta melo kvalifikace na stejne urovni jako Evropane. Kvalifikace byla
kdysi hlavnim kriteriem pro prijeti zadatelu o pristehovani do Kanady,
coz bohuzel dnes uz nefunguje. Tak se stava, ze z prumerneho poctu 200
az 250 000 kazdorocnich pristehovalcu je mnoho tisic mycu nadobi ci z
ruznych duvodu nezamestnatelnych nove prichozich, z nichz se temer
okamzite rakrutuje mnoho dealeru s drogami a specialistu na dalsi
kriminalitu. Ve velkem meritku take dochazi k podvodnemu zneuzivani
zadosti o politicky azyl. Kdyz uz se stane, ze se podari zadatele pro
jeho trestnou cinnost v prubehu doby vyrizovani zadosti odsoudit k
deportaci, zadatel se odvola a nastava procedura, kdy mu podle zakona
danovi poplatnici uhradi spickoveho emigracniho advokata, financuji jeho
veskere zivotni naklady, jako je cinze, strava, osaceni, lekarske
zajisteni a skoly pro jeho deti. Temer ve vsech podobnych pripadech
zadatele zplodi jednoho ci vice potomku (automaticky kanadskych obcanu)
a je tudiz s ohledem na dalsi navazne zakony a Kanadou prijate
mezinarodni deklarace nedeportovatelny. Je znamo nekolik silne
publikovanych pripadu, kdy byl zadatel po mnoha letech zdlouhave
procedury deportovan, ale za par mesicu se objevil v Toronte zase,
znova pozadal o azyl, a popisovana procedura se opakovala.
Vetsina cernych Kanadanu jsou velmi schopni, zakony dodrzujici
cestni obcane, uplatnujici se ve vsech profesionalnich sferach. Bohuzel,
byvaji cas od casu zcela nespravedlive hazeni do jednoho pytle s
kriminalniky jen pro stejnou barvu pleti. Snad situace velmi podobna
te, v niz se cas od casu ocitnou Romove v Cesku.
Z kanadskeho Ontaria srdecne zdravi Vera a Petr Kohoutovi.
