Pod palbou letových dispečerů v Itálii a místo záchodu dotazníky

  12:53aktualizováno  12:53
Dispečeři jsou v každé zemi trochu jiní. U nás udělají přesně, co je potřeba. Aktivují letový plán, informují o tlaku vzduchu, informují o problematických oblastech (para-výsadky, uzavřené prostory atd.) a pokud se nic zvláštního neděje, nechají piloty v klidu.

Florencie - střed města | foto:  Jiří Pruša, pro iDNES.cz

V Rakousku je to podobné, tam jen sportovním letadlům přidělí ještě specifický kód do odpovídače sekundárního radaru.

Fotogalerie

Ale v Itálii a některých dalších jižních zemích je to hodně jiné. Dispečeři na piloty chrlí neustálé dotazy bez ohledu na to, zda se zrovna startuje, přistává nebo bojuje s počasím. Také včera na mě v možných i nemožných chvílích štěkali dotazy typu: Kolik lidí je na palubě? Za jak dlouho budete v bodě XY? Jakou máte výdrž letu? Odkud letíte? (přestože mají letový plán) atd.

Pokud by to bylo jednou, dalo by se to zvládat, ale neustále přepočítávat vzdálenost do různých bodů někde po trase, a uspokojovat tak očekávání dispečerů při průletu mizerným počasím, je někdy docela vyčerpávající.

Lucca je zavřená, mířím do Pisy

On-line: Evropské ostrovy z nebe

Sledujte od 22. dubna

Evropské ostrovy z výšky

Za letu posílá pilot GPS souřadnice a krátké textové zprávy. Po přistání pak fotografie pořízené z kabiny letadla a kamerami na křídlech a pod ocasem.

Obvykle na všechna letiště, kam se chystám přistát, napřed telefonuji, abych si prověřil, že jsou otevřená, že mají benzin a že je vše v pořádku. V naprosté převaze případů je vše ok. V případě letiště Lucca jsem to opominul udělat a okamžitě se to nevyplatilo. Nad Florencií jsem se dozvěděl, že toto milé sportovní letiště, kde jsem už jednou dříve přistával a tankoval, je zavřené. Musel jsem se tedy rychle rozhodnout, co udělat. Už jsem chtěl totiž přistát, protože při průletu bouřkovou oblastí jsem přišel o dost sil.

Nejbližší letiště je Pisa, a tak jsem se rozhodl pro ni. Je to dopravní letiště s poměrně velkým provozem, ale bohužel nemá benzin do sportovních letadel (létám na 100oktanový Avgas nebo Mogas 95). Velká letiště také nemám moc rád, protože jsou drahá a komplikovaná, člověk musí procházet bezpečnostní kontrolou a absolvovat všechny problémy, které na menších letištích nejsou.

Papírování a navíc bez benzinu

Po přistání jsem zůstal na betonové ploše, ze které mě odvezli hned do kanceláře a nechali vyplňovat přihlouplé dotazníky. Pro ně to bylo důležité, ale já jsem jen doufal, že už někde budu moci najít toaletu. Každý sportovní pilot ví, že to je první místo, kam po přistání směřují jeho kroky. Ale na velkých letištích to ignorují a mnohem raději a důkladně papírují.

Teď ráno přemýšlím, co s tím. Mám ještě 54 litrů benzinu, tzn. asi tři hodiny letu, a musím se rozhodnout, kam letět a kde dotankovat. Jedna možnost je letiště Elba. Uvidím, musím jim zavolat.

Průplav Porto di Malamocco západně od Benátek

Průplav Porto di Malamocco západně od Benátek

Gibraltar jen na povolení

Večer jsem ještě musel poslat žádost o povolení přistání v Gibraltaru. Je to vojenské letiště, a tak jsou trochu formálnější a nepustí tam nikoho bez předchozího povolení (tzv. PPR – prior permission required). Navíc musí být toto povolení posláno do Gibraltaru alespoň 48 hodin předem, což jsem minul asi o tři hodiny. Ale dříve jsem to udělat nemohl, protože jsem přesně nevěděl, který den a v kolik hodin tam dorazím. Takže jsem se jim v mailu podlézavě omluvil a poprosil o vyřízení. Jako alternativu jsem požádal současně o možnost přiletět později, ale nestrávit v Gibraltaru noc. Jen přistát, vyměnit baterie a odletět.

Tak uvidím, kterou z možností mi povolí. Raději bych tam spal, abych si mohl toto známé místo alespoň projít.

Autor: pro iDNES.cz


Nejčtenější

Brány a soutěsky Strážovských vrchů. Neskutečný výlet pro milovníky skal

Panoramatický rozhled ze zříceniny Súľovský hrad

Skalní města bývají vyhledávaným cílem turistů. Súľovské skály vám pak k malebnosti přidají bonus v podobě...

Ať žijí duchové. Podívejte se, kde skřítkové a tesaři vylezli z mechu

A ještě jeden snímek z poválečných oprav chátrající památky

Vy cizáci, zmizte! Tak odháněl ze svého hradu rytíř Brtník nezvané hosty. Dnešní hrad Krakovec je ovšem na hosty dobře...



Silný žaludek a trpělivost s sebou. Na co se připravit při cestě do Indie

Hmyzí trus a znečištěný vzduch zabarvily původně bílou hrobku Tádž Mahal v...

Do druhé nejlidnatější země světa míří na přelomu roku tisíce cestovatelů. Indie je pestrobarevná a hlavně...

Byl jsem ve všech zemích světa dvakrát, tvrdí cestovatelský rekordman

Babis Bizas na návštěvě Crozetových ostrovů v roce 2013

Řecký cestovatel Babis Bizas se na svou první cestu vydal v roce 1976 ve věku 22 let. Od té doby se v podstatě...

Buduje se 136 let, ale až teď dostane chlouba Barcelony stavební povolení

Sagrada Familia, Barcelona

Barcelonská katedrála Sagrada Familia, která je jednou z nejnavštěvovanějších španělských památek, se buduje už 136...

Další z rubriky

Kličkování mezi sopkami a blesky. Český pilot si prožil turecké peklo

Zasněžené kopce v okolí Kayseri

Další dny expedice Evropské limity mi opět ukázaly hranice mých leteckých schopností. Poté, co mi Gruzínci zakázali...

Řecko z nebe: kde se zrodily lesby a kde řádí největší úřední šiml

Maják a navigační bod letiště Macedonia v Soluni

Jak se dá řešit situace, kdy letiště oficiálně prodává benzin, ve skutečnosti nikoliv, a aeroklub, který tam benzin má,...

Vyzkoušel jsem hranici mezi odvahou a drzostí, píše pilot Jiří Pruša

Pilot Jiří Pruša krátce po dosednutí na příbramském letišti.

Známý český pilot tento týden ukončil expedici Azorské ostrovy. Cestou na nejzápadnější místo Evropy se bohužel...



Najdete na iDNES.cz