Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Evropské metropole a veřejné toalety

  11:41aktualizováno  11:41
Jak vypadá situace s veřejnými toaletami v evropských metropolích? Každý turista si při svých toulkách po památkách či jiných zajímavostech musí občas odskočit, ne ve všech městech je však lehké toalety najít. Například v Bratislavě či Bruselu je situace s počtem veřejných toalet velice bídná, a i dokonce v Londýně, kde v 19. století spatřili světlo světa první dva veřejné záchodky na světě, volá Britské záchodkové asociace po větším počtu míst, kde by si lidé mohli ulevit.

VÍDEŇ

Zahraniční návštěvníci ani obyvatelé Vídně se nemusejí obávat, že by si v centru města neměli kam odskočit. Veřejné záchodky se nedají přehlédnout ve stanicích metra ani v historických komplexech, které turisté hojně navštěvují. Seznam veřejných toalet je dokonce zveřejněn na internetové stránce Vídně, takže se lze na celodenní pobyt ve městě šikovně připravit. Rakušané si prostě potrpí na čistotu. 

Jistou výhodu mají ve Vídni muži, protože v případě, že nepotřebují jít do kabinky, mohou použít toalety ve stanicích metra zdarma. Jinak ale i zde musejí vhodit drobnou minci do blokovacího zařízení, čímž si otevřou dveře kabinky, nebo zaplatit obsluhujícímu personálu do staré známé misky či talířku. Dostatek toalet je také na autobusových či železničních nádražích. Za jejich použití se platí 30 až 50 eurocentů (asi 10 až 16 korun).

Vídeň se umí také vypořádat s velkými akcemi. Stálé veřejné záchodky doplňuje mobilní budkami. V nejnutnějším případě se rovněž dají použít toalety v mnoha vídeňských hotelech či v sítích rychlého občerstvení. Vídeň se může chlubit i toaletami, které lidé navštěvují nejen kvůli jejich základnímu účelu, ale hlavně ze zájmu. Jde o veřejné záchodky v jednom z pohádkových domů, který navrhl excentrický architekt Friedensreich Hundertwasser.

MOSKVA

Ruská metropole se donedávna chlubila hudebním záchodem, na němž zněly tóny klasiků. Ten však byl zavřen - prý pro nezájem. Ne že by si klienti v Moskvě mohli zrovna moc vybírat. Hudbu však nepřijali a kadibudky jsou dnes v provozu na Manéžním náměstí bez muziky. Moskvané tvrdí, že spíš než hudba na toaletě by se do centra Moskvy hodily klasické záchodky s dostatkem čistých splachovacích mís.  Spojení Bacha, Beethovena či Mozarta s ulevováním některým zájemcům prý připadalo nevkusné.

Jak tvrdí baba Varja, toaletářka na Manéžním náměstí, hudební záchod není nic pro ruského člověka. "Lidé si navíc mysleli, že je tam někdo natáčí a že se pak uvidí v televizi v nějakém satirickém pořadu," uvedla k důvodům zavření "kulturní toalety". "Jakmile jsme přestali hrát, lidé se k nám hned nahrnuli," uvedla žena sedící v kukani mezi dvěmi kabinkami.

Najít dnes v centru Moskvy záchod není velký problém. Jde ale o to, v jakém je stavu. V okolí Kremlu a na hlavní Tverské třídě je spousta budek s nápisem "Tualět", TOI či WC. I když jsou k použití zdarma, ne každý se odváží vstoupit dovnitř. Za čisté se musí platit kolem pěti rublů.

Ačkoli v Moskvě za posledních deset let bylo postaveno mnoho nových moderních budov, na záchodky se zjevně příliš nedbalo. Jak tvrdí slavný ruský režisér Andrej Končalovskij, k veřejným záchodkům je v Rusku stejný přístup jako k daním: v obojím případě jsou Rusové nezodpovědní. Má se za to, že počet veřejných záchodků se za posledních pět let v Moskvě zvýšil zhruba stonásobně. V desetimiliónovém městě jsou však i přesto pouhé tři stovky záchodků, z nichž většina je soustředěna v samém středu města.

Moskevská vláda se nedávno rozhodla zvelebit centrum Moskvy, pro které už má název Zlaté kolco (okruh). Plán rekonstrukce zahrnuje postavení nových hotelů, restaurací, kaváren a mostů. Radnice slibuje, že bude pamatovat i na záchodky. Projekt se však bude realizovat desítky let a není známo, co bude mít prioritu.  Poměrně velké problémy s ulevováním přitom mají v Moskvě turisté navštěvující Kreml. Nedávno byl uzavřen poslední veřejný záchod v tomto historickém komplexu. Byl údajně tak zchátralý, že ohrožoval základy budovy.

Ohromnou popularitu si v Moskvě již před lety získaly záchodky ve stravovnách sítě McDonald's. Byly to první moderní a hlavně čisté veřejně přístupné záchody v Moskvě a říká se, že právě díky nim si producenti hamburgrů dokázali Moskvany rychle získat. Ačkoli dnes se WC v slušném stavu najde v supermarketech, obchodních komplexech, v bankách či na nádražích, hledání záchodu je stále velmi delikátní záležitost.

BERLÍN

Na hustotu sítě veřejných toalet si německá velkoměsta stěžovat nemusejí, ale nárazově mají jiný problém: Němci se rádi masově baví a v době velkých slavností je těžké uhlídat, aby každý, nezřídka v opojení, skutečně využíval připravených zařízení a ne parku nebo pouličních koutů. Neblahé zkušenosti s tím má třeba Berlín při každoročním červencovém technofestivalu Love Parade nebo karnevalová bašta Kolín nad Rýnem.

Odpůrci miliónové berlínské Love Parade kritizují, že i přes stovky přistavených záchodků hektolitry moči ničí park v centrální čtvrti Tiergarten. Tanečníci prý po sobě zanechávají kolem 750.000 litrů moči.
Metropoli na Rýně čeká šestidenní karnevalový maratón už od příštího čtvrtka a městská správa ohlásila tvrdý postup proti "nezřízenému močení", zanechávajícímu páchnoucí pozůstatky. Na čistotnost masopustních masek nebude tentokrát dohlížet jen policie, ale i dvě desítky speciálních kontrolorů. Ti mají být ostřejší než policisté, protože městská správa má poznatky, že strážci pořádku často jen nad močícími řadami mávnou rukou.

Karneval se soustřeďuje do blízkostí kolínské katedrály a sousedního hlavního nádraží a jako každým rokem se hlavně o Růžovém pondělí (letos 11. února) čeká ve městě kolem jednoho miliónu účastníků masopustního průvodu.  Kdo bude načapán při "veřejném vypouštění moči", zaplatí deset eur (320 Kč). Podle mluvčího města nikdo nemusí chodit do koutů kolem chrámu, protože v okolí bude připraveno na 200 mobilních záchodových budek. Na nádraží střeží každý kout kamera a ulevování v chodbách budovy nebo kolejištích bude za 20 eur.

U kolínské katedrály prý proudy moči mohou dokonce ohrozit stavební podstatu. "U mnohých portálů zůstávají po karnevalu několik milimetrů hluboké louže," stěžuje si domovnice svatostánku Barbara Schocková-Wernerová. Zápach se ale dá relativně rychle odstranit horkou vodou se saponátem.

BRATISLAVA

Dlouhé minuty někdy překládají nohu přes nohu Bratislavané, kteří si při toulkách městem potřebují odskočit. Platit za použití toalet se jim totiž příliš nechce a najít záchodky zdarma je i v Bratislavě stále větší problém. Návštěvě veřejných záchodů, jichž by přece jen mohlo být v hlavním městě Slovenska o něco více, se Bratislavané snaží raději vyhnout. Šetrnějším z nich se nelíbí, že i "za pár kapek" musejí z kapsy vytáhnout nejméně dvoukorunovou minci. Zdaleka ne všichni Slováci jsou však takoví šetřílci. Mnoho Bratislavanů se veřejných záchodků jednoduše štítí.
 

Stejně jako za socialismu si je představují jako páchnoucí místnosti s nepříjemnou "hajzlbábou" u vchodu. "V některých městských částech to už neplatí. Záchodky i podlaha jsou umyté, dokonce už i tu příšernou desinfekci z komunistických časů nahradily ovocné vůně. Jenom toaletního papíru by někdy mohli dávat víc," řekl jeden z návštěvníku Bratislavy.

Vykoupením pro obě skupiny Bratislavanů byly ještě donedávna záchodky v restauracích či hospodách, kde si bylo možné ulevit zdarma. V posledních letech však začali majitelé restaurací toalety stále častěji zamykat a pokud není přešlapující nešťastník hostem, odchází většinou s nepořízenou.  Bratislavanům tak zůstávají zdarma toalety v hospodách nižších cenových skupin. Ty jsou však většinou ještě v horším stavu než veřejné záchodky z dob socialismu.

PAŘÍŽ

S nalezením veřejných záchodků v Paříži velké problémy nejsou, tedy alespoň v místech, která jsou v každou roční dobu pod náporem zahraničních turistů. Vzhledem k tomu, že je metropole nad Seinou nejnavštěvovanějším městem na světě, je možné najít veřejné toalety takřka ve všech známých historických komplexech a na dalších turisticky zajímavých místech.

Nelze ovšem počítat s veřejnými záchodky na každé stanici metra. V posledních letech zato v pařížských ulicích přibylo moderních oválných budek, které se automaticky otvírají po vhození 0,30 eura (asi deset korun). Kdo má obavy, ž zůstane v některé z četných "kadibudek" na pařížských ulicích uvězněn, může vyrazit na toaletu i do některého z bister či kaváren, kde se použití WC běžně toleruje zdarma.

S poplatkem je třeba často počítat i na nádražích. Lidé, kteří se chystají do Paříže například nejčastěji využívaným autobusovým spojem Eurolines, se musejí připravit na to, že i na terminálu této společnosti na nádraží Gallieni jsou kliky záchodků zablokovány automatickým zařízením na drobné mince.  O tom, zda je množství veřejných záchodků v hlavním městě dostatečné, se občas svádí boj na pařížské radnici. Když se například před pěti lety hlasovalo o zvýšení poplatků za použití městských veřejných toalet, upozorňovali někteří radní, že mládež, bezdomovci a řada dalších Pařížanů bude o to víc vykonávat potřebu, kde se jim zlíbí, protože poplatky za WC považují za předražené.

BRUSEL

Ulevit si při procházkách Bruselem není jednoduché. Veřejných záchodků je žalostně málo a bez pochopení většiny restaurací by se jen těžko dařilo většině lidí dodržovat policejní vyhlášku, podle níž je v Belgii zakázáno močit nebo kálet na veřejnosti.

Na začátku 20. století mělo tehdejších 200.000 obyvatel Bruselu zdarma přes 100 veřejných záchodků, zatímco v dnešní téměř miliónové belgické metropoli je na ulicích 37 záchodků, z toho jen sedm zdarma. V ostatních člověk zaplatí 0,5 eura (asi 16 korun). Radnice si prý již problém uvědomila a hodlá tento kaz na kráse Bruselu napravit. Než se tak stane, nezbývá lidem postiženým na ulici náhlou potřebou většinou nic jiného, než se vrhnout do nejbližší restaurace s nadějí, že i bez konzumace budou vpuštěni na místní toalety.

"Nikdy neodmítáme vstup někomu, kdo si přeje jít jen na toaletu," ujišťuje personál restaurace Chaloupe d'Or na centrálním bruselském náměstí Grand-Place. Barman připustil, že se tak děje i v naději, že vděčná osoba si před odchodem přece jen něco objedná. Především ženy to často dělají. Personál restaurací je však vstřícnější při poskytování svých záchodků veřejnosti nejspíš také proto, že místní legislativa zakazuje všem provozovatelům toalet v zemi bránit tomu, aby je používaly osoby trpící chronickými problémy s vyměšováním. A takoví lidé jsou těžko rozpoznatelní od ostatních.

LONDÝN

Pisoáry, které nevyžadují žádnou obsluhu a automatizovaně vyjedou zpod chodníku večer, když nejvíce hrozí, že muži potácející se z hospod znehodnotí některou z architektonických památek, zavádí londýnská čtvrť Westminster. Pisoár s obchodním jménem "UriLift" ve dne mizí pod chodníkem a nekazí výhled. V noci slouží mužům, kteří si jinak ulevují klidně i na zdi Národní galerie na Trafalgarském náměstí.

Právě v Londýně spatřily před 150 lety, v únoru 1852 světlo
světa dva zřejmě první veřejné záchodky na světě, které postavila londýnská Společnost pro umění. Pro dámy byl v Bedford Street a pro pány ve Fleet Street. Platilo se v nich, a tak první využilo první měsíc jen 24 dam a pánský 58 mužů. A za nějaký čas byly pro nezájem uzavřeny.
Angličané mají v technologickém přístupu k záchodům staletou tradici. Už v roce 1596 vynalezl kmotřenec královny Alžběty I. sir John Harrington splachovací záchod. Chyběl mu ovšem klíčový element, a sice zahnutá trubka s vodou, která brání vstupu pachů do domu. Tu vynalezl další Angličan, hodinář Alexander Cummings v roce 1775 a o 110 let později zase Angličan Thomas Twyford vynalezl první splachovací toaletu z jenoho kusu a hlavně ze snadno omyvatelného porcelánu.

"Britské veřejné záchodky nám kdysi záviděl celý svět," praví se v programovém manifestu Britské záchodkové asociace (BTA), lobbistické skupiny za zlepšení stavu veřejných toalet, "v nedávných letech byl nemalý počet veřejných záchodků uzavřen. Potřebujeme více a lepších toalet. Zastavme tento úpadek," volá sdružení, podle jehož statistiky dnes musí každá veřejná toaleta obsloužit na 10.000 Angličanů.

BTA ovšem neuvádí, že viktoriánské veřejné záchodky nezanikly a používají se dodnes. Pravda, mnohdy už nikoli k původnímu účelu. V jednom londýnském je umělecká kavárnička. V jiném, v Great Malvernu v hrabství Worcester, zase svérázné loutkové divadélko, které je jako nejmenší uvedeno v Guinnessově knize rekordů.

Málokteré veřejné záchodky se dočkaly takové slávy jako ty ve francouzských Zvonokosech

Autor:



Nejčtenější

OBRAZEM: Nejlepší pláže světa. Chorvatsko v prestižní anketě není

Na celých osmi kilometrech Slunečního pobřeží nalezne člověk pláže pokryté...

Cestovatelský server FlightNetwork se rozhodl, že tentokrát opravdu vybere nejlepší pláže světa. Ne pro letošní rok, ne...

Za jídlem do Vratislavi. Polská gastronomie dokáže překvapit i pobavit

Jeden z nejjednodušších způsobů, jak ochutnat výbornou polskou kuchyni,...

Češi se dlouho dívali na polskou kuchyni skrz prsty a to je velká škoda. Současná gastronomie našich severních sousedů...



Vzhůru do Afriky. A s dětmi. Pohodová dovolená v Senegalu bez turistů

Senegalská vozidla a vozítka se vyznačují zběsilou konstrukcí a prakticky...

Není to typicky dovolenková destinace, kde byste potkali davy turistů, ale o to větší kouzlo Senegal má. S rodinou se...

VIDEO: Zaniklé tratě v Česku. Za kolejemi pod hladinou Lipna

Nádraží v Želnavě (Nové Peci)

V dnešním díle našeho historického seriálu se vydáme do nitra šumavských hvozdů. Trať směrem na České Budějovice...

Uděláme až 186 verzí jedné boty, říká výrobce špičkových lyžáků na míru

Naši zaměstnanci musí mít ortopedické znalosti, vyznat se v prodeji, být dobří...

Hannes Strolz je třetí generací majitelů malé rakouské firmy z horského střediska Lech, která už téměř 100 let vyrábí...



Další z rubriky

Fiktivní restaurace byla jedničkou Londýna na webu TripAdvisor

Fotografie jednoho z nabízených pokrmů londýnské restaurace The Shed At Dulwich...

Na začátku listopadu figuroval na pozici nejlépe hodnocené restaurace v Londýně serveru TripAdvisor podnik s názvem The...

Kde by se mlha dala krájet. Při výstupu na Rinjani jsme si sáhli na dno

Ve výšce kolem 3 000 metrů nad mořem potkáme huňatého makaka, který si pohledy...

Nohy se nám až po kotníky boří do kamenité suti a sopečného prachu, zatímco nás bičují kapky vytrvalého deště a silný...

Máte pěkné auto, jste upír. Kvůli pověrám v Malawi zasahuje i armáda

Měsíc nad Manilou, hlavním městem Filipín.

„Nejsou to žádné tlachy. Pili mou krev.“ Již týdny rozsévají podobné povídačky o útocích upírů v africkém Malawi chaos....



Najdete na iDNES.cz