Multikulti v historii. Evropská místa s neopakovatelným kulturním mixem

Evropa představuje mimořádný mix etnik, náboženství i životních stylů. V mnoha oblastech starého kontinentu žily různé kultury po staletí vedle sebe a zachovaly se po nich pozoruhodné stopy. Představujeme šest z nejzajímavějších multikulturních oblastí Evropy. A zastavíme se i v Česku.
Mohutný Černý kostel v transylvánském Brašově vystupuje ze zástavby jako hora...

Mohutný Černý kostel v transylvánském Brašově vystupuje ze zástavby jako hora z jezera. Nechali jej postavit němečtí kolonisté. | foto: (neznámý)Creative Commons

1. Transylvánie: na kulturní hranici

Území uvnitř karpatského oblouku v dnešním Rumunsku, zvané Transylvánie (též Sedmihradsko), se na přelomu středověku a novověku octlo v mezní situaci. Oblast, tehdy obývaná většinou románského obyvatelstva, ale de facto řízená maďarskými šlechtici a německými měšťany, sice tlaku osmanské říše neodolala, ale jistý stupeň autonomie si zachovala – zůstala tu mimo jiné náboženská svoboda.

Po odeznění tureckého nebezpečí území vzkvétalo dále a v jistém slova smyslu je tomu tak dodnes. Současná Transylvánie ve srovnání s východní či jižní částí Rumunska vně Karpat tvoří zřetelně vyspělejší část země. Kdysi slavná transylvánská města jsou z velké části znovu opravená a v jejich centrech se setkáte s pořádkem srovnatelným s tím, jaký panuje třeba v Mnichově či Stuttgartu (jiné to bude na předměstích či v okolních vesnicích).

Německo nebo...? Ulice citadely v Sighisoaře mají přesvědčivě středoevropský šmak.

V rumunském městě Sibiu (Herrmanstadtu) si německého historického dědictví cení. Dokonce i na krytech kanálů.

V transylvánských městech dodnes ožívá duch pokročilejší kultury a efektivnější ekonomiky, které sem od 13. století přinášeli zejména němečtí osadníci. Navzdory tomu, že Němci dnes v Transylvánii tvoří mizivé procento obyvatel, na rozdíl od Maďarů, kterých tu žije asi čtvrtina.

Když spatříte siluetu tzv. Černého kostela v Brašově (německy Kronstadt), musí vám být jasné, že to je evropsky významná architektura. Úzké uličky Sighișoary (německy Schässburg, maďarsky Segesvár) tolik připomínají středoevropská hornická města.

A v Sibiu (Hermannstadt) je německé dědictví více než aktuální. Klaus Johannis, etnický Němec a současný rumunský prezident, tu byl od roku 2000 starostou v přímém hlasování zvolen hned čtyřikrát. Na vzhledu města je to důrazně znát – všechny historické budovy jsou vzorně opravené, od barokního Brukenthalova paláce přes zbytky hradeb až po pravoslavnou katedrálu.

Co nevynechat v Transylvánii
- Historická města Brašov a Sibiu se skvělými středověkými stavbami
- historické centrum v Sighișoaře, památka UNESCO
- opevněné kostely (Biertan a další) vystavěné saskými kolonisty

2. Zakarpatská Ukrajina: katolíci, pravoslavní, židé

Je skoro s podivem, že Zakarpatská Ukrajina (zhruba dnešní administrativní celek Zakarpatská oblast v rámci Ukrajiny), odlehlý a chudý region ztracený kdesi v horských údolích Karpat, vzbuzoval mezi okolními mocnostmi takové vášně.

Během 20. století toto území zažilo správu uherskou, rumunskou, československou, sovětskou a naposled ukrajinskou. Dodnes jsou tu znát kulturní vlivy katolické, pravoslavné i židovské. Návštěvníci, kterých ovšem od začátku nepokojů na východní Ukrajině značně ubylo, sem sice většinou míří za panenskou přírodou Karpat, ale není od věci strávit pár chvilek i ve zdejších městech a vesnicích.

Les věží, každá k jinému vyznání (v centru Užhorodu).

Bývalá synagoga v Užhorodě, dnes slouží jako koncertní sál.

Horské vesnice na Zakarpatské Ukrajině obývají většinou Rusíni, kteří však na Ukrajině nemají statut uznané menšiny a jsou považováni prostě za Ukrajince. Ti vyznávají většinou řeckokatolické náboženství a v minulosti probíhaly mezi nimi a pravoslavným obyvatelstvem spory o svatostánky. Když tedy uvidíte na Zakarpatské Ukrajině dřevěný kostel, napřed si zjistěte, komu patří.

Naopak větší města jako Užhorod či Mukačevo, položená na nížinatějším jihu oblasti, obývá dodnes pestrá směska obyvatel včetně etnických Maďarů i zbytků Židů a Němců. A tak vedle sebe běžně spatříte pravoslavný klášter a katolický kostel a místy se dochovaly i synagogy. V takovém Mukačevu jich před druhou světovou válkou bylo třicet.

Co nevynechat:
- Města Užhorod a Mukačevo s nebývalou směskou katolických, pravoslavných i židovských staveb
- Dřevěné kostely v karpatských údolích, z nichž osm je zapsáno na seznamu památek UNESCO (Jasina, Žovkva a další)
- Údolí Koločavy s reminiscencemi na předválečné Československo

3. Sicílie: dvě staletí arabské nadvlády

Po vstupu vás ohromí příval zlata ze všech stran, z překrásných mozaik oči přecházejí. Výjevy na nich jsou přesvědčivě křesťanské, z byzantské tradice a pocházejí z 12. století. Při pohledu vzhůru vás zaujme nezvyklý tvar oblouku oddělujícího kněžiště od hlavního prostoru. Připomíná tvar obvyklý v islámských stavbách na Blízkém východě a pohled po vertikále dojem stvrdí. Nádherný vyřezávaný strop, mukarnas, musel vytvořit nějaký nadobyčejně zdatný arabský fachman.

Palácová kaple v sicilském Palermu, kde je toto všechno k vidění, tvoří nádhernou jednotu, ač se v ní prolínají styly západního i východního křesťanství s arabskou ornamentikou. Mimořádně působivý interiér tím dokumentuje kulturní rozmanitost, kterou je ostrov, strategicky položený mezi evropskou a africkou pevninou, proslulý.

Klenby a část stropu v Palácové kapli v sicilském Palermu

Vnější výzdoba apsid na monumentální katedrále v Monreale u Palerma nese zřetelné arabské vlivy.

Arabové se na Sicílii začali etablovat od 30. let devátého století, plnou vládu tu vykonávali více než 150 let. A zanechali po sobě řadu viditelných stop. V Palermu si ještě všimněte kostela sv. Jana (San Giovanni degli Eremiti), který zaujme červenými kupolemi, dodanými Araby do staršího základu. Tehdy stavba sloužila jako mešita.

A výrazné arabské prvky spatříte také na skvělé katedrále v Monreale v kopcích nad Palermem. Vnější geometrická výzdoba apsidy zřetelně odráží blízkovýchodní vlivy, zatímco v interiéru převládá byzantská zdobnost, opět s velkými plochami mozaik.

Co nevynechat v Sicílii
-Palermo a Monreale
- starověké archeologické areály Agrigento, Segesta a další
- Noto, poslední muslimská bašta na ostrově, dnes město plné skvělých barokních staveb

4. Španělsko: zlatá éra 711 – 1492

Nikde jinde než na Pyrenejském poloostrově nezanechala v Evropě během posledních dvou tisíc let tak výrazné stopy jiná než křesťanská kultura. Arabové (Maurové) překonali Gibraltar v roce 711 a rychle rozšířili své panství na území téměř celého dnešního Španělska a Portugalska. Po staletích křesťanské reconquisty padla poslední arabská bašta, andaluské město Granada, do rukou katolických monarchů teprve v lednu 1492 – po více než 750 letech.

Arabské dědictví ve Španělsku, zejména v jeho jižní části, je dodnes výrazné, mnohovrstevné, a neomezuje se zdaleka jen na architekturu, byť Mezquita (bývalá Velká mešita) v Córdobě a skvělý palác Alhambra nad Granadou patří k nejpřednějším památkám Evropy.

Pevnost Alcazaba nad centrem Málagy původně vystavěli Arabové. Dodnes rozeznáte ve zdivu „arabské“ a „křesťanské“ zdivo.

Na první pohled divná věž. Dnešní zvonice katedrály v Seville, zvaná Giralda, bývala minaretem někdejší mešity.

Během dlouhé vlády nad Pyrenejským poloostrovem Arabové vybudovali vynikající vzdělávací instituce (od univerzit po veřejné knihovny), zavedli či obnovili tehdy pokročilé technologie (mj. římský zavlažovací systém). Vzkvétaly vědy, umění i obecná vzdělanost – gramotnost v muslimském Španělsku byla tehdy zřejmě daleko rozšířenější než ve zbytku Evropy. Arabská města v Andalusii patřila mezi nejvýznamnější v Evropě, taková Córdoba byla během 10. a 11. století s téměř milionem obyvatel zřejmě největším sídlem na kontinentu.

Prolínání arabských a křesťanských prvků je nejvíce znát tam, kde arabské panství vydrželo nejdéle, tedy v Andalusii. Pokud se chcete blíže seznámit s arabským dědictvím a nezůstat přitom jen u „nejprofláklejších“ míst, doporučujeme vydat se po tzv. Cestě Nasrovců (to byla poslední arabská dynastie v Granadském emirátu).

Trasa dlouhá 240 kilometrů, kterou projedete autem za dva až tři dny, kličkuje dnešními provinciemi Granada a Jaén. Navštívíte na ní mj. krásná města Baeza a Úbeda, spatříte řadu původně arabských hradů a pevností (Burgalimar nad městečkem Baños de la Encina patří mezi největší), leckde lze vidět staré arabské lázně (Jaén).

Co nevynechat
- Andaluská „města umění“ Sevilla, Córdoba a Granada s mnoha památkami z období rozkvětu muslimského stavitelství
- Teruel (Aragonie), město s největším souborem tzv. mudéjarské architektury
- bývalá mešita v Toledu

5. Thrákie: zapomenutý kout Evropy

Severovýchodní část Řecka, konkrétně oblast Západní Thrákie (řecky Thráki), představuje málo navštěvovaný kout Evropy. Současnou tvář tohoto území, ležícího na styku pravoslavné a islámské kultury, určily rozsáhlé přesuny obyvatel po druhé světové válce, konkrétně „výměna“ obyvatel mezi Řeckem a Tureckem na základě smlouvy z Lausanne v roce 1923. V Západní Thrákii zůstala poměrně silná muslimská menšina dodnes a ze současných 370 tisíc obyvatel tvoří asi třetinu.

Soužití je to navzdory obecně silnému nacionalismu v Řecku i Turecku docela klidné, thráčtí muslimové (ne všichni jsou etničtí Turci) mají v Řecku ústavou zaručený statut náboženské menšiny jako „řečtí muslimové“ s právem mj. užívat svůj jazyk.

V centru thráckého města Komotini. Věž pravoslavného kostela a minaret od sebe dělí pár metrů.

Pohled na thrácké město Xanthi. V popředí muslimský hřbitov

Na rozdíl od Peloponésu, Attiky či okolí Soluně toto území postrádá prvoplánové turistické atrakce, ale pokud se tam přesto vydáte, nebudete zklamaní. Zaujme v první řadě nebývalý kulturní mix a nejde jen o to, že na mnoha místech vedle sebe najdete pravoslavné kostely a mešity, případně stánky s gyrosem vedle kebabáren. Hlavně na vesnicích se setkáte s barvitým folklórem místních Romů (vyznáním většinou muslimů) a slovanských Pomaků, pěkná je procházka starou čtvrtí ve městě Xanthi na úpatí Rodop.
Co nevynechat:
- Alexandroupoli, správní středisko oblasti
- romské vesnice v Rodopech
- staré město v Xanthi s byzantskými a osmanskými stavbami

6. České pohraničí: hledání minulého času

Jsem svědomím těch, kteří ztratili víru a úctu k člověku. Jsem varováním těm, kteří by je následovali. Jsem nadějí všem, kteří hledají poznání, sblížení a usmíření. Vejděte.

Prostě vyvedený nápis vítá nečetné návštěvníky na zdi částečně obnoveného kostela v západočeské osadě Vysoká (původně Maiersgrün) ležící nedaleko Mariánských Lázní na okraji pohraničních lesů.

Původně románský kostel sloužil věřícím z Maiersgrünu i okolních osad po staletí. Jeho osud se však začal naplňovat po roce 1945, kdy z oblasti byly vyhnáni původní obyvatelé, čeští Němci tehdy v oblasti tvořili téměř 100 % populace.

Interiér částečně obnoveného kostela sv. Jana Křtitele ve Vysoké nedaleko Mariánských Lázní

Nápis na částečně obnoveném kostele sv. Jana Křtitele ve Vysoké nedaleko Mariánských Lázní

Za komunistického režimu znesvěcený a ponižovaný chrám úplně zchátral, byla stržena střecha, ale jako zázrakem část stavby přežila do roku 1989 a dochovalo se i pár domů přilehlé osady.

Potomci původních obyvatel pak kostel částečně opravili, mezi jeho k nebi otevřenými zdmi se dnes občas konají setkání bývalých a současných obyvatel i menší kulturní akce. Torzo stavby na příchozí působí, jak shrnuje uvedený nápis, jako memento pro budoucí časy.

Podobných míst jsou v českém pohraničí stovky, toto však připomíná divokou historii 20. století v české kotlině mimořádně působivým způsobem.

A nepřímo připomíná i fakt, že Čechy, Morava ani Slezsko nikdy nebyly „zemí jednoho lidu“. Rozsáhlé oblasti podél státních hranic, nejvíce v západních a severních Čechách, obývali po staletí až do roku 1945 čeští Němci.

Do té míry, že ve stovkách vesnic a měst tvořili etničtí Češi mizivé procento obyvatel a zejména v menších místech se český živel nevyskytoval vůbec. A německé stopy zůstávají součástí českého kulturního dědictví i přesto, že v současnosti v Česku téměř žádní Němci nežijí.

Etnické menšiny na českém území

Území současného Česka bývalo od pradávna multikulturním prostorem, dokonce do té míry, že podíl etnických (národnostních) menšin přesahoval ještě v době první československé republiky evropský průměr. Historické dědictví Čech, Moravy a Slezska tedy zdaleka není jen české, ale z nemalé míry též německé, židovské, polské i jiných národností.
Podle posledního předválečného sčítání lidu z roku 1930 žilo na území dnešního Česka 10,5 milionu obyvatel, z čehož tvořila „československá národnost“ (tedy většinou etničtí Češi) pouze 69,5 %. Etničtí Němci zde tvořili přes 29 % z celku, byly jich tedy zhruba 3 miliony (nejvíce v pohraničních oblastech). Existovaly tu i menšiny Židů (početně malé, ale ekonomicky významné), Poláků (přes 80 tisíc lidí) a dalších.

Osud etnických menšin na českém území je znám: velká většina českých Němců byla v letech 1945–1947 vyhnána / násilně vysídlena (mnoho jich nepřežilo pogromy v roce 1945, někteří utekli), Židé většinou zahynuli za druhé světové války ve vyhlazovacích táborech. V současnosti se z původních, usedlých menšin na českém zemí můžeme setkat pouze s Poláky, a to v počtu necelých 40 tisíc lidí, většinou na Těšínsku.

www.zanikleobce.cz: internetový projekt mapující zaniklé obce na českém území, nejčastěji se jedná o bývalé německé lokality v pohraničí.

Autor: , pro iDNES.cz

Nádraží Praha Vršovice

  • Nejčtenější

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

1. října 2021,  aktualizováno  27.3 14:07

Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...

Vstup zakázán! Ostrovu Morgan vládnou tisícovky pokusných makaků

25. března 2024

Mohutné duby porostlé chomáči lišejníků, husté křoviny a šest úzkých písečných pláží. Morgan Island...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

KVÍZ: Poznáte země světa podle jediné fotografie?

22. března 2024

Existují místa, která jsou tak výjimečná, že se dají zařadit pouze do jedné konkrétní země. Poznáte...

Mnohem lepší než Thajsko. Kambodža vás okouzlí vstřícností i památkami

21. března 2024

Kambodža byla loni zvolena asijskou vedoucí kulturní destinací. My jsme si její návštěvu...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Nejpomalejší rychlík světa. Ledovcový Express nabízí úchvatnou jízdu

25. března 2024

Tentokrát jsme se za švýcarskými panoramaty vydali s vlaky Rhétských drah, tedy typicky červenými...

Děravé království v údolí Loiry. Nejen zámky, ohromí skalními domy i koktejly

28. března 2024

Premium V některých se pěstují houby, v jiných zpracovávají jablka, v dalších farmáři chovají bource...

Sedadlo v třinácté řadě v letadlech nehledejte. Chybí tu i další čísla

28. března 2024

Třináctka má v Evropě pověst smolného čísla. Pokud se vám ale podařilo zasednout v letadle na...

Láska na druhé sousto. Japonská kuchyně je plná nástrah i úžasných chutí

28. března 2024

Seriál Když jede člověk do Japonska, nevezme si s sebou zásobu paštik, to se rozumí tak nějak samo sebou....

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

1. října 2021,  aktualizováno  27.3 14:07

Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...