Oproti mnohým evropským městům má Tallinn výhodu nedalekého letiště, odkud je možné dostat se přímo do centra městskou hromadnou dopravou. Autobus vás zaveze k přístavu, kam denně přijíždějí trajekty s turisty z Helsinek a Stockholmu.
Další možností, jak se z Česka do Tallinnu podívat, je autobusový spoj Praha - Tallinn, který zastavuje v Hradci Králové. Pokud nejedete vlastním autem, je to nejlevnější varianta.
Historické centrum
Ať už se do Tallinnu dostanete jakkoli, vaše první kroky jistě povedou do historického centra. Město se skládá ze dvou částí. Hradní vrch Toompea a dolní město Vanalinn. Obě části mezi sebou v minulosti urputně soupeřily.
V nižší části, obehnané původními hradbami, žili kdysi především obchodníci a řemeslníci. Najdeme tu hlavní náměstí s gotickou radnicí, desítky restaurací, muzeí a také jednu z nejstarších evropských lékáren. Radniční apatyka tu funguje už od počátku 15. století a můžete v ní ochutnat lahodné Klaretovo víno.
Dolní město se pyšní kostelem sv. Olafa. Jeho gotická věž kdysi lákala svou výškou 159 metrů okolní poutníky a pro mořeplavce sloužila jako maják. Dnešní výška 123 metrů je důsledkem několika požárů a přestaveb, ale výhled do okolí je stále pozoruhodný.
Pokud si budete chtít vychutnat historii Tallinnu osobně, za zmínku jistě stojí restaurace Olde Hansa, jeden z mnoha místních podniků. Budete tu sedět při svíčkách a obsluhovat vás budou ve středověkých krojích. Sem tam někdo z číšníků rozbije talíř, aby navodil tu pravou atmosféru.
Horní části, zvané Tompea, dominuje věž Pikk Hermann, kde se denně vztyčuje estonská vlajka. Hned pod ní stojí budova konventu a hradní zámek, kde sídlí parlament.
Nenáviděný pravoslavný chrám
Ačkoli většina věřících Estonců je luteránského vyznání, hornímu městu vévodí pravoslavný chrám Alexandra Něvského z 19. století. Připomíná tak neblahou nadvládu ruské velmoci z minulého století. Po získání samostatnosti v roce 1924 se rozhodlo o jeho demolici, chrám však nakonec přežil díky své masivní konstrukci i chybějícím financím.
Hlavní turistickou atrakcí Tompei je několik vyhlídek na město, které opravdu stojí za návštěvu. Z vyhlídek dohlédnete až do přístavu, do vzdálenějších čtvrtí města nebo na nedaleké moderní centrum.
Nejzajímavější je asi jihovýchodní vyhlídka, kdy se na pozadí historického centra tyčí skleněné mrakodrapy. Na jeden z nich je možné vystoupat a užít si výhled i z druhé strany.
Chrám Alexandra Něvského připomíná neblahou historii.
Luteránský kostel. Často se v něm pořádají koncerty vážné hudby.
Inspirace pro české památkáře
Bizarností Tallinnu je spojení starého s novým. Zatímco u nás památkáři v mnohých případech zaspali, v Estonsku by jim mohli jít příkladem. Torza starých poničených budov se opraví nebo se ponechá jen fasáda domu. Tu doslova oblepí moderně pojatá výšková budova, aby sloužila dalším generacím. Díky estonské preciznosti působí stavby přirozeným dojmem.
Kadriorg je nedaleký městský park, kde sídlí většina ambasád včetně české. Francouzský typ parku zde volně přechází v anglický typ. Své letní sídlo zde měl i Petr Veliký, dnes jeho zámek slouží jako výstavní síň. Pár kroků odtud se nachází i prezidentský palác.
V parku také najdete Estonské muzeum umění Kumu, které láká už svým vzhledem. Projekt muzea získal první místo v Evropské soutěži muzeí v roce 2008. I když estonské malířství nepatří k těm světovým, v posledním patře se každý měsíc obměňuje často velmi zajímavá výstava moderního umění.
Ulice Dlouha noha, spojující horní a dolní město
Pohled na Tallinn z Tompei (jihovýchodní vyhlídka)
Estonská vyzpívaná revoluce
Zatímco v Česku jsme se halili do sametu, Estonsko si svou nezávislost doslova vyzpívalo ve zpívající revoluci. Lidé vytvořili řetěz z lidských těl, který se táhl pobaltskými zeměmi od severu na jih a zpívali. Jedním z hlavních míst revoluce byl také otevřený amfiteátr, který pojme na 250 tisíc diváků a kde se dodnes každý pátý rok koná festival estonského zpěvu.
Zamrzání mořeZamrzání moře je závislé na slanosti vody. Obsah solí je přímo úměrný rychlosti krystalizace a nepřímo stáří ledu. Led je postupně zbavován soli a při tomto procesu se vytváří vertikálně členěná struktura. Při velmi rychlé přeměně vody na led se mohou na povrchu tvořit slané výkvěty. Mladý led mívá třpytivě bílou barvu, s postupnou ztrátou solí se mění barva na našedlou, případně namodralou. |
Z Kadriorgu se můžete vydat kolem pobřeží do městské části Pirita. V zimě tu moře zamrzá a znehybněné vlny vytvářejí často neskutečné obrazce. Promenáda začíná u pomníku Rusalka, který patří 177 utonulým ruským námořníkům, a je dlouhá přes tři kilometry.
Zamrzání moře je závislé na slanosti vody. Obsah solí je přímo úměrný rychlosti krystalizace a nepřímo stáří ledu. Led je postupně zbavován soli a při tomto procesu se vytváří vertikálně členěná struktura.
Při velmi rychlé přeměně vody na led se mohou na povrchu tvořit slané květy. Mladý led mívá třpytivě bílou barvu, s postupnou ztrátou solí se mění barva na našedlou, případně namodralou.
Estonci využívají zamrzlé moře také k přejezdům autem na nedaleké ostrovy.
Barva ledu je závislá na obsahu soli v něm.
Asi v polovině promenády stojí na levé straně nevýrazná budova muzea komunismu. Otevírací doba je zde nepravidelná a za zdmi areálu se nachází spousta soch z období ruské okupace. Zatímco většina z nich leží na zemi, socha Lenina se stále tyčí nad ostatními.
Na konci promenády čeká na turisty klášterní kostel Brigitek, Pirita kloster. Zvláštností je, že kostelu chybí střecha a tak si v něm návštěvník připadá opravdu vzdušně.
Samotná čtvrť Pirita je velmi klidným místem. Obyvatelé Tallinnu se sem stěhují z rušného centra. Jedinečnost místa podtrhuje ještě lesní hřbitov, rozkládající se na několika kilometrech čtverečních.
Klašter Pirita
Ke Třem lvicím za estonskými Rusy
Městské části Lasnamäe a Mustamäe jsou nechvalně známé panelákovou zástavbou a žije zde především ruská část obyvatelstva. Mnoho Estonců vás také bude varovat před návštěvou Kopli, jednoho z největších postrachů města, kde se nachází nákladní přístav. Prý tu žije největší spodina, narkomani a alkoholici a místní obyvatelé se netváří příliš přátelský. Estonci, z nichž mnozí ve čtvrti nikdy nebyli, ale strach z místa spíše uměle přiživuji. V Kopli se nachází např. Technická fakulta Tallinnské univerzity.
I když je tato čtvrť oproti jiným neklidnější, zdejší bary dávají možnost nahlédnout do koloritu estonských Rusů. Zatímco Estonci můžou na první pohled působit trochu chladným dojmem, ruské osazenstvo baru Kolm Lovi neboli Tři lvice, vás jistě sedět o samotě nenechá.
Nedaleko hlavního vlakového nádraží se denně sjíždějí trhovci, aby prodávali zeleninu, oblečení, ale také nejrůznější předměty z minulosti. Mince, odznaky, vlajky, vojenské uniformy či ušanku.
Okolí kláštera Brigitek
Introvertní samotáři
Těžké životní podmínky a tyranie Sovětského svazu formovaly estonskou povahu. Lidé působí na první pohled velice klidným až samotářským dojmem. V některých hospodách u stolu dokonce sedí jen jeden člověk a celý večer si nikdo nepřisedne.
Při oslavách osamostatnění nad carským Ruskem 24. února by člověk od nashromážděného davu čekal více spontánnosti: mávání vlajkami, všeobecnou radost a úsměvy. Estonci však klidně stojí, čekají na vytažení vlajky na věž Pikk Harmann, a pak se průvod přesune do ulic. Každý nakonec poklidně odejde domů. Mladá generace, která vycestovala do jižních zemí, se tento stereotyp snaží změnit.
Co se ovšem Estoncům nedá upřít, je jejich smysl pro cizí jazyky. Starší generace hovoří kromě rodné estonštiny také rusky a mnohdy anglicky. Mladí lidé často ovládají dva až tři světové jazyky. Estonská televize totiž nedabuje zahraniční programy a děti tak odmalička poslouchají cizí řeč. Pokud tedy ovládáte alespoň některý z cizích jazyků, určitě se vám v ulicích Tallinnu nestane, že by vám někdo nerozuměl.
Kuchyně a ceny
Estonská kuchyně nepatří mezi ty vyhlášené, ale několik specialit tu najdeme. Typickým vánočním pokrmem je verivorst. Jedná se o obdobu české krvavé jitrnice a jí se například se zelím. Oblíbenou pochoutkou je také marinovaný úhoř, různé druhy masa či šproty. Jako příloha slouží nejčastěji brambory nebo pohanka. Součástí téměř každého jídla je zelenina nebo zeleninový salát.
Estonci také konzumují hodně mléka, snad nikde na světě nenajdete tolik druhů mléčných výrobků.
Českým trolejbusům se zde vede dobře.
Restaurace Old Hansa
Vana TallinnVana Tallinn je tmavě hnědý rumový likér. Jeho chuť doplňují přírodní latky včetně citrusových olejů, skořice, vanilky a rumu. Tajná receptura dává likéru osobitou, exoticky sametovou chuť. I když velkovýroba likéru je datována teprve na začátek 60. let 20. století, přesný recept je dobře střeženým tajemstvím po několik století a předává se od jednoho mistra likérů na druhého. Likér se rychle stal jedou z ikon města a patří mezi nejznámější obchodní značky spojené s Estonskem. |
Estonci vyrábějí několik druhů piva. Od silného temně tmavého až po světlé nealkoholické pivo. Klasickou pochoutkou k pivu bývají osmažené kousky chleba potřené česnekem. Nejznámější značkou je Saku nebo A. Le Coq. I když je výběr velký, svou hořkostí se českému pivu nemůžou rovnat. Estonci také vyrábějí několik druhů vodek a proslulý národní likér Vana Tallinn. Jeho lehčí varianta má 16 %, ty silnější 40 %, 45 % a 50 %. Velmi sladká, kořeněná chuť s příchutí rumu, která přebíjí alkohol v likéru, může však být velice zrádná.
Nedávnou estonskou korunu EEK vystřídalo euro a ceny se lehce navýšily. Pro českého turistu jsou však stále přijatelné, mnohdy srovnatelné s našimi. Například půlkilový chléb stojí asi 15-20 Kč a 40% verze Vana Tallinn asi 250 Kč.
Město je velice dobře protkáno hromadnou dopravou. V ulicích města jsou stále k vidění vysloužilé trolejbusy Škoda a místy si tak budete připadat jako doma.
