Když hranice zešílí. Výlety do míst v Evropě, kde mapy kouzlí obrazce

Všeobecně zažitá představa hranice, která od sebe jasně a přehledně dělí kompaktní státní celky, občas dostane povážlivé trhliny. Zejména tehdy, když je malá část státu zcela uzavřena uvnitř území svého souseda. Procvičte si práci s mapou a objevte na ní evropské enklávy i exklávy.
Nizozemsko-belgická hranice spojuje města Baarle-Nassau a Baarle-Hertog.

Nizozemsko-belgická hranice spojuje města Baarle-Nassau a Baarle-Hertog. | foto: Jérome CC-BY-SACreative Commons

Z pohledu mateřské země se takový oddělený díl nazývá exkláva. A stát, jehož teritorium je tímto způsobem postiženo, jej označuje jako enklávu. Pro místní obyvatelstvo dotyčný stav přináší velké množství neobvyklých situací, zejména v praktickém životě.

Některé jsou navenek dosti komické. Například pokud hranice prochází vaší ložnicí, domem, zahradou. Jiné mohou způsobit komplikace, byť většinou jsou ošetřeny mezistátními smlouvami: používání měny, zdravotnictví, vzdělání.

A jiné zase místním přinášejí výhody. Třeba rozdílné ceny, výši spotřební daně u alkoholu, cigaret či paliv i nadprůměrný zájem turistů o tyto kuriózní destinace. Pojďme se nyní zaměřit na enklávy a exklávy, se kterými se setkáte na cestách Evropou a které také tvoří atraktivní turistické cíle.

Itálie ve Švýcarsku

Campione d'Italia

Mezi nimi zaujímá důležité místo Campione d´Italia – malá exkláva Itálie položená pod alpskými velikány na východním pobřeží Luganského jezera. Ze všech stran ji obklopuje teritorium švýcarského kantonu Ticino.

Telekomunikace zajišťuje švýcarský operátor, tudíž platí švýcarská předvolba i sazby, jako kdybyste byli mimo EU. Místní užívají švýcarskou nemocniční péči za podmínek pro občany Švýcarska. Soukolí byznysu se tu pak točí okolo bezcelní zóny a kasina.

Campione d'Italia

Campione d'Italia

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz

Vznik exklávy je datován do konce osmnáctého století. Tenkrát se Ticino rozhodlo začlenit do Švýcarské konfederace. Avšak občané Campione trvali na setrvání pod vládou Lombardie.

Německé městečko Büsingen am Hochrhein je ze všech stran obklopeno územím Švýcarska.

Švýcarsko na svém území hostí ještě jednu enklávu. A to exklávu Německa s městečkem Büsingen am Hochrhein. Tam se na rozdíl od Campione d´Italia oficiálně platí eurem, byť frank je pochopitelně akceptován.

Zdejší německý fotbalový klub hraje švýcarskou ligu, poštovního či telekomunikačního operátora si lidé mohou vybrat z obou zemí. A i policie sem má přístup německá, tak rovněž švýcarská.

Büsingen am Hochrhein

Büsingen am Hochrhein

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz

Hlavní třída v městečku Ruitzhof

Poblíž německých hranic s Belgií se pak ukrývá víska Ruitzhof (součást města Monschau, respektive jeho části Kalterherberg). Tady je navenek vše v pořádku, na první pohled se město jeví jako součást Německa a nic nenasvědčuje atypickému případu.

Jenže východně od obce vede těleso železniční tratě. A to náleží Belgii. Tím pádem je Ruitzhof úzkým koridorem s železnicí naprosto odstřižen od zbytku Německa. Průběh hranice výstižně zachycuje i mapa na Googlu.

Ruitzhof

Ruitzhof

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz

Vrcholné dílo

Belgii se budeme věnovat podrobněji. A přesuneme se do nejvyšší ligy absolutního zmatku. Město Baarle-Hertog náleží Belgii. Baarle-Nassau zase Nizozemsku. Přitom se opticky jedná o jedno kompaktní městské sídlo. Zdánlivě nizozemské, ale vše je jinak.

Baarle-Nassau

Stačí si více přiblížit mapu. A rázem ztratíme přehled. Naopak se neubráníme pocitu, že se asi někdo zbláznil. Město a jeho okolí je totiž naprosto bez jakéhokoliv řádu rozděleno a prostoupeno soustavou více než dvou desítek belgických enkláv.

Třešničkou na dortu jsou pak nizozemské exklávy uvnitř belgických parcel. Zde hranice úplně nevyzpytatelně půlí ulice, domy, byty, zahrady, hospody, firemní prostory.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz

Městu vládnou dvě radnice. Pokud se místní rozhodnou pro úpravy, tak jsou někdy nuceni jednat se dvěma stavebními úřady. Na druhou stranu zdejší občané disponují zajímavými možnostmi. V Belgii je povoleno prodávat alkoholické nápoje mladším lidem než v Nizozemsku. Výrazné rozdíly cen u alkoholu, benzinu i tabáku pak vyplývají z rozdílných daňových sazeb. A i u potravin se prý vyplatí sledovat nabídku z obou stran hranice.

Elektrické dráty z dob první světové války oddělovaly belgické město Baarle-Hertog od nizozemského Baarle-Nassau.

Rarity se město snaží maximálně využít, protože sem každoročně přiláká desetitisíce turistů. Příčina této komplikované situace se zrodila osamostatněním Belgie. Právě tady, vzhledem k rozporům, proběhlo rozhraničení na základech řady historických dokumentů mezi šlechtickými rody a ty pak určily nástupnický stát příslušného pozemku.

Katalánská fikce

Teď si dovolím trochu spekulovat. Dějištěm se stanou Pyreneje, kde na francouzské straně leží půvabné starobylé městečko Llívia. To je ale již od druhé půle sedmnáctého století součástí Španělska. A dnes představuje jeho, respektive katalánskou exklávu.

Llívia

Dobová smlouva totiž postoupila francouzské koruně v tomto regionu pouze vesnice. Llívia je však městem. Když ve Španělsku končila občanská válka, Llívia až do poslední chvíle zůstala věrna republice. Nakonec i ona byla obsazena, avšak frankističtí povstalci museli nejprve požádat francouzské úřady o povolení transferu přes její území.

Oddělená poloha Llívie mě zaujala v souvislosti s nedávnými katalánskými událostmi. A docela mě chytla představa spekulace, zda by se stíhaní katalánští politici, samozřejmě po pečlivé právní analýze, mohli uchýlit do této exklávy.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz

Nicméně jelikož Francie okamžitě oznámila, že neuzná jednostranné vyhlášení nezávislosti Katalánska, tak by pravděpodobně zvolila stejný přístup jako v případě občanské války či Mnichova a průchod španělských represivních složek do exklávy by zřejmě umožnila.

Každopádně Llívia určitě stojí za návštěvu. Město krášlí několik historických památek včetně trosek hradu, odkud se otevře pěkný výhled na okolní horské štíty.

Sutorina prohraná v kartách

Naši dovolenkáři se nejčastěji setkají s chorvatskou exklávou, kterou tvoří okolí Dubrovníka a poloostrov Pelješac. Možná jste byli překvapeni, když se za deltou Neretvy před vámi zčistajasna objevila hranice. A vzápětí následoval průjezd krátkým úsekem Bosny a Hercegoviny.

Ucpaná magistrála i zpomalení provozu nejsou zrovna pozitivy. Ale zdržení si lze vykompenzovat levnými nákupy. Chorvatská vláda se už dlouhou dobu zabývá projektem mostu. Ten vsuvku Bosny a Hercegoviny obejde.

Kořeny atypické zápletky tkví ve zlatých časech bohaté Dubrovnické republiky (1358–1808). Hlavního konkurenta Dubrovníku představovala mocná Benátská republika. Chytří dubrovničtí měšťané dobře věděli, že v přímé konfrontaci by jim uštědřila rychlou porážku, a proto si našli velice silného spojence – sousední Osmanskou říši. S ní pěstovali nadstandardní přátelské styky.

Největším městem sedmikilometrového jadranského pobřeží Bosny a Hercegoviny je Neum (na snímku).

Jenže Benátčané po vyhraných válkách Turky od Dubrovníku vytlačili a svého menšího konkurenta neprodyšně obklopili. Proto dubrovničtí diplomaté za poražené Osmany úspěšně lobovali. Ti pak získali zpět krátký pruh pobřeží s letoviskem Neumem.

Dubrovník se šťastně vyvázal ze sousedství Benátek a příští vývoj města Neum určovalo dění v Bosně. Jelikož jižní hranici Dubrovníku (Kotorský záliv) také kontrovaly Benátky, logicky nás napadne, že obdobný osmanský koridor by měl být i tam. Zde ale Chorvatsko klasicky hraničí s Černou Horou.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz

Avšak dříve tu kupodivu existoval. Pokrýval sedmikilometrový úsek jadranského pobřeží. Zahrnoval vyhlášené přímořské lázně Igalo, ovšem nazván byl podle obce Sutoriny. A krátce po druhé světové válce Sutorina doopravdy v rámci jugoslávské federace patřila Bosně a Hercegovině. Pak byla postoupena Černé Hoře.

Encyklopedie korektně hovoří, že se tak stalo po neformální politické domluvě. Kuloáry se zmiňují o setkání tehdejších představitelů u bohatě prostřených stolů a bujarém veselí, při němž prý bosenský funkcionář a bývalý partyzánský velitel Djuro Pucar – „Stari“ prohrál Sutorinu v partii karet s předsedou vlády Černé Hory a taktéž partyzánským hrdinou, Blažem Jovanovićem.

Otázka Sutoriny stále příležitostně rozvíří dění na bosenské politické scéně. A tady paradoxně jsou zajedno jak místní Srbové, tak i Bosňáci. Ale každý z jiného důvodu: pro Bosňáky by rozšíření Bosny a Hercegoviny o Sutorinu znamenalo opětovný návrat maličkého kousku historického území, protože Kotorský záliv připadal středověkému bosenskému státu v době jeho největšího rozkvětu. A Srbům by se pak splnil dlouholetý mytický sen o oficiálním návratu srbského národa na Jadran (Sutorina sousedí s Republikou srbskou – entitou v Bosně a Hercegovině), který považují za své moře.

Dáreček pro ženušku

Kaliningrad je známý i základnou ruského námořnictva.

Strategicky důležitou exklávu Ruska představuje oblast Kaliningradu. Ta vznikla na troskách bývalého Východního Pruska, které před druhou světovou válkou zase tvořilo německou exklávu. Tehdy se ale současný Kaliningrad jmenoval Königsberg, aneb Královec.

O zrod tohoto starobylého města a zároveň rodiště světoznámého filozofa Immanuela Kanta se zapříčinil i náš panovník Přemysl Otakar II. Po něm pak Královec obdržel své pojmenování.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz

Téměř všechny enklávy a exklávy lze na mapě Evropy vcelku úspěšně identifikovat, včetně zakreslení jejich hranic. Ale existuje i výjimka. A to osada Medjurečje. Sice se nachází na území Srbska, nicméně se jedná o součást Bosny a Hercegoviny. Administrativně spadá pod bosenskou občinu Rudo. Ovšem komunikačně je provázána s vesnicí Sastavci (proto je často označována jako exkláva/enkláva Sastavci) v Srbsku. Místní obyvatelé odvádějí daně Bosně a Hercegovině, konkrétně entitě Republika srbská, část jich zase má občanství Srbska.

Medjurečje spadalo pod Bosnu přinejmenším již od rakouské okupace. Mezi místními se vypráví, že kdysi dávno zámožný bosenský beg věnoval pozemky, kde dnes stojí Medjurečje, jako dárek jedné ze svých manželek. A tak se z daru postupně stala exkláva.

Enklávy a exklávy

Neprostupný močál, vysoké kopce i jezerní hladina
Kromě zcela jasných enkláv či exkláv se dále lze setkat se sídly, které sice leží na území domovského státu, nicméně dopravit se lze do nich pouze velmi obtížně. Proto je nutné využít přístupovou komunikaci skrze území státu jiného. Například ruskou obec Dubki obklopuje Estonsko. A do mateřského státu se obyvatelé napřímo dostanou pouze přes průliv Pečorského jezera. Obdobná situace panuje i u obce Medvežje-Saňkovo. Tady v cestě do Ruska zase brání močál. Ale mapy ji zakreslují jako klasickou uzavřenou enklávu na teritoriu Běloruska. Nyní tam ale již nikdo nebydlí. Kuriózní trojúhelník vykresluje mapa hranic okolo rakouské vesnice a alpského lyžařského střediska, Jungholz. Ten se Rakouska dotýká pouze v jednom malém bodě – na rozeklaném špičatém vrcholu hory Sorgschrofen. Veškerý transport proto probíhá přes Německo.

Enklávy ve světě
Na celém světě pak existuje velké množství obdobných enkláv/exkláv. Hodně známé jsou severoafrické exklávy Španělska. Nebo ázerbájdžánský Nachičevan. Zcela absurdním jevem byla soustava dokonce zhruba dvou stovek komplikovaných enkláv i exkláv na pomezí Indie a Bangladéše (Cooch-Behar). Během let 2015 a 2016 byla realizována úprava hranic, která tento stav ukončila.

Za enklávy na území Itálie je možné považovat i samostatné San Marino či Vatikán. San Marino sehrálo zajímavou roli poté, co byly na Itálii uvaleny sankce za napadení Etiopie. Zboží totiž oficiálně proudilo přes San Marino.

Internet
www.exclave.eu

Autoři:

Nádraží Praha Vršovice

  • Nejčtenější

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

1. října 2021,  aktualizováno  27.3 14:07

Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...

Vstup zakázán! Ostrovu Morgan vládnou tisícovky pokusných makaků

25. března 2024

Mohutné duby porostlé chomáči lišejníků, husté křoviny a šest úzkých písečných pláží. Morgan Island...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

KVÍZ: Poznáte země světa podle jediné fotografie?

22. března 2024

Existují místa, která jsou tak výjimečná, že se dají zařadit pouze do jedné konkrétní země. Poznáte...

Nejpomalejší rychlík světa. Ledovcový Express nabízí úchvatnou jízdu

25. března 2024

Tentokrát jsme se za švýcarskými panoramaty vydali s vlaky Rhétských drah, tedy typicky červenými...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Na palubě české La Grace: Vlny tu kradou jídlo a medúzy ucpávají kohoutky

26. března 2024

Dnes brzy ráno odstartoval ve Francii největší námořní festival ve Středozemním moři. Letos má i...

OBRAZEM: Nejdivnější armáda světa. Tisíce mužů chrání posmrtný klid císaře

29. března 2024

Až osm tisíc bojovníků bylo zrozeno z hlíny, podobně jako golem, aby chránili posmrtný klid jednoho...

Český výletník: Říkali mi, že v Kolíně nic není. Tak jsem tam vyrazil

29. března 2024

Všichni si myslí, že ho znají, protože přes něj jezdí každý někam vlakem. Ale doopravdy ho zná...

Děravé království v údolí Loiry. Nejen zámky, ohromí skalními domy i koktejly

28. března 2024

Premium V některých se pěstují houby, v jiných zpracovávají jablka, v dalších farmáři chovají bource...

Sedadlo v třinácté řadě v letadlech nehledejte. Chybí tu i další čísla

28. března 2024

Třináctka má v Evropě pověst smolného čísla. Pokud se vám ale podařilo zasednout v letadle na...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...