Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Když hranice zešílí. Výlety do míst v Evropě, kde mapy kouzlí obrazce

aktualizováno 
Všeobecně zažitá představa hranice, která od sebe jasně a přehledně dělí kompaktní státní celky, občas dostane povážlivé trhliny. Zejména tehdy, když je malá část státu zcela uzavřena uvnitř území svého souseda. Procvičte si práci s mapou a objevte na ní evropské enklávy i exklávy.

Nizozemsko-belgická hranice spojuje města Baarle-Nassau a Baarle-Hertog. | foto: Jérome CC-BY-SACreative Commons

Z pohledu mateřské země se takový oddělený díl nazývá exkláva. A stát, jehož teritorium je tímto způsobem postiženo, jej označuje jako enklávu. Pro místní obyvatelstvo dotyčný stav přináší velké množství neobvyklých situací, zejména v praktickém životě.

Některé jsou navenek dosti komické. Například pokud hranice prochází vaší ložnicí, domem, zahradou. Jiné mohou způsobit komplikace, byť většinou jsou ošetřeny mezistátními smlouvami: používání měny, zdravotnictví, vzdělání.

A jiné zase místním přinášejí výhody. Třeba rozdílné ceny, výši spotřební daně u alkoholu, cigaret či paliv i nadprůměrný zájem turistů o tyto kuriózní destinace. Pojďme se nyní zaměřit na enklávy a exklávy, se kterými se setkáte na cestách Evropou a které také tvoří atraktivní turistické cíle.

Itálie ve Švýcarsku

Campione d'Italia

Campione d'Italia

Mezi nimi zaujímá důležité místo Campione d´Italia – malá exkláva Itálie položená pod alpskými velikány na východním pobřeží Luganského jezera. Ze všech stran ji obklopuje teritorium švýcarského kantonu Ticino.

Telekomunikace zajišťuje švýcarský operátor, tudíž platí švýcarská předvolba i sazby, jako kdybyste byli mimo EU. Místní užívají švýcarskou nemocniční péči za podmínek pro občany Švýcarska. Soukolí byznysu se tu pak točí okolo bezcelní zóny a kasina.

Campione d'Italia

Campione d'Italia

Mapy poskytuje Freytag&Berndt, aplikaci PhoneMaps stáhnete zdarma pro iOS i Android.

Vznik exklávy je datován do konce osmnáctého století. Tenkrát se Ticino rozhodlo začlenit do Švýcarské konfederace. Avšak občané Campione trvali na setrvání pod vládou Lombardie.

Německé městečko Büsingen am Hochrhein je ze všech stran obklopeno územím...

Německé městečko Büsingen am Hochrhein je ze všech stran obklopeno územím Švýcarska.

Švýcarsko na svém území hostí ještě jednu enklávu. A to exklávu Německa s městečkem Büsingen am Hochrhein. Tam se na rozdíl od Campione d´Italia oficiálně platí eurem, byť frank je pochopitelně akceptován.

Zdejší německý fotbalový klub hraje švýcarskou ligu, poštovního či telekomunikačního operátora si lidé mohou vybrat z obou zemí. A i policie sem má přístup německá, tak rovněž švýcarská.

Büsingen am Hochrhein

Büsingen am Hochrhein

Mapy poskytuje Freytag&Berndt, aplikaci PhoneMaps stáhnete zdarma pro iOS i Android.

Hlavní třída v městečku Ruitzhof, které je německou enklávou v Belgii.

Hlavní třída v městečku Ruitzhof

Poblíž německých hranic s Belgií se pak ukrývá víska Ruitzhof (součást města Monschau, respektive jeho části Kalterherberg). Tady je navenek vše v pořádku, na první pohled se město jeví jako součást Německa a nic nenasvědčuje atypickému případu.

Jenže východně od obce vede těleso železniční tratě. A to náleží Belgii. Tím pádem je Ruitzhof úzkým koridorem s železnicí naprosto odstřižen od zbytku Německa. Průběh hranice výstižně zachycuje i mapa na Googlu.

Vrcholné dílo

Belgii se budeme věnovat podrobněji. A přesuneme se do nejvyšší ligy absolutního zmatku. Město Baarle-Hertog náleží Belgii. Baarle-Nassau zase Nizozemsku. Přitom se opticky jedná o jedno kompaktní městské sídlo. Zdánlivě nizozemské, ale vše je jinak.

Nizozemsko-belgická hranice spojuje města Baarle-Nassau a Baarle-Hertog.

Baarle-Nassau

Stačí si více přiblížit mapu. A rázem ztratíme přehled. Naopak se neubráníme pocitu, že se asi někdo zbláznil. Město a jeho okolí je totiž naprosto bez jakéhokoliv řádu rozděleno a prostoupeno soustavou více než dvou desítek belgických enkláv.

Třešničkou na dortu jsou pak nizozemské exklávy uvnitř belgických parcel. Zde hranice úplně nevyzpytatelně půlí ulice, domy, byty, zahrady, hospody, firemní prostory.

Městu vládnou dvě radnice. Pokud se místní rozhodnou pro úpravy, tak jsou někdy nuceni jednat se dvěma stavebními úřady. Na druhou stranu zdejší občané disponují zajímavými možnostmi. V Belgii je povoleno prodávat alkoholické nápoje mladším lidem než v Nizozemsku. Výrazné rozdíly cen u alkoholu, benzinu i tabáku pak vyplývají z rozdílných daňových sazeb. A i u potravin se prý vyplatí sledovat nabídku z obou stran hranice.

Elektrické dráty z dob první světové války oddělovaly belgické město...

Elektrické dráty z dob první světové války oddělovaly belgické město Baarle-Hertog od nizozemského Baarle-Nassau.

Rarity se město snaží maximálně využít, protože sem každoročně přiláká desetitisíce turistů. Příčina této komplikované situace se zrodila osamostatněním Belgie. Právě tady, vzhledem k rozporům, proběhlo rozhraničení na základech řady historických dokumentů mezi šlechtickými rody a ty pak určily nástupnický stát příslušného pozemku.

Katalánská fikce

Teď si dovolím trochu spekulovat. Dějištěm se stanou Pyreneje, kde na francouzské straně leží půvabné starobylé městečko Llívia. To je ale již od druhé půle sedmnáctého století součástí Španělska. A dnes představuje jeho, respektive katalánskou exklávu.

Llívia

Llívia

Dobová smlouva totiž postoupila francouzské koruně v tomto regionu pouze vesnice. Llívia je však městem. Když ve Španělsku končila občanská válka, Llívia až do poslední chvíle zůstala věrna republice. Nakonec i ona byla obsazena, avšak frankističtí povstalci museli nejprve požádat francouzské úřady o povolení transferu přes její území.

Oddělená poloha Llívie mě zaujala v souvislosti s nedávnými katalánskými událostmi. A docela mě chytla představa spekulace, zda by se stíhaní katalánští politici, samozřejmě po pečlivé právní analýze, mohli uchýlit do této exklávy.

Nicméně jelikož Francie okamžitě oznámila, že neuzná jednostranné vyhlášení nezávislosti Katalánska, tak by pravděpodobně zvolila stejný přístup jako v případě občanské války či Mnichova a průchod španělských represivních složek do exklávy by zřejmě umožnila.

Každopádně Llívia určitě stojí za návštěvu. Město krášlí několik historických památek včetně trosek hradu, odkud se otevře pěkný výhled na okolní horské štíty.

Sutorina prohraná v kartách

Naši dovolenkáři se nejčastěji setkají s chorvatskou exklávou, kterou tvoří okolí Dubrovníka a poloostrov Pelješac. Možná jste byli překvapeni, když se za deltou Neretvy před vámi zčistajasna objevila hranice. A vzápětí následoval průjezd krátkým úsekem Bosny a Hercegoviny.

Ucpaná magistrála i zpomalení provozu nejsou zrovna pozitivy. Ale zdržení si lze vykompenzovat levnými nákupy. Chorvatská vláda se už dlouhou dobu zabývá projektem mostu. Ten vsuvku Bosny a Hercegoviny obejde.

Kořeny atypické zápletky tkví ve zlatých časech bohaté Dubrovnické republiky (1358–1808). Hlavního konkurenta Dubrovníku představovala mocná Benátská republika. Chytří dubrovničtí měšťané dobře věděli, že v přímé konfrontaci by jim uštědřila rychlou porážku, a proto si našli velice silného spojence – sousední Osmanskou říši. S ní pěstovali nadstandardní přátelské styky.

Největším městem sedmikilometrového jadranského pobřeží Bosny a Hercegoviny je...

Největším městem sedmikilometrového jadranského pobřeží Bosny a Hercegoviny je Neum (na snímku).

Jenže Benátčané po vyhraných válkách Turky od Dubrovníku vytlačili a svého menšího konkurenta neprodyšně obklopili. Proto dubrovničtí diplomaté za poražené Osmany úspěšně lobovali. Ti pak získali zpět krátký pruh pobřeží s letoviskem Neumem.

Dubrovník se šťastně vyvázal ze sousedství Benátek a příští vývoj města Neum určovalo dění v Bosně. Jelikož jižní hranici Dubrovníku (Kotorský záliv) také kontrovaly Benátky, logicky nás napadne, že obdobný osmanský koridor by měl být i tam. Zde ale Chorvatsko klasicky hraničí s Černou Horou.

Avšak dříve tu kupodivu existoval. Pokrýval sedmikilometrový úsek jadranského pobřeží. Zahrnoval vyhlášené přímořské lázně Igalo, ovšem nazván byl podle obce Sutoriny. A krátce po druhé světové válce Sutorina doopravdy v rámci jugoslávské federace patřila Bosně a Hercegovině. Pak byla postoupena Černé Hoře.

Encyklopedie korektně hovoří, že se tak stalo po neformální politické domluvě. Kuloáry se zmiňují o setkání tehdejších představitelů u bohatě prostřených stolů a bujarém veselí, při němž prý bosenský funkcionář a bývalý partyzánský velitel Djuro Pucar – „Stari“ prohrál Sutorinu v partii karet s předsedou vlády Černé Hory a taktéž partyzánským hrdinou, Blažem Jovanovićem.

Otázka Sutoriny stále příležitostně rozvíří dění na bosenské politické scéně. A tady paradoxně jsou zajedno jak místní Srbové, tak i Bosňáci. Ale každý z jiného důvodu: pro Bosňáky by rozšíření Bosny a Hercegoviny o Sutorinu znamenalo opětovný návrat maličkého kousku historického území, protože Kotorský záliv připadal středověkému bosenskému státu v době jeho největšího rozkvětu. A Srbům by se pak splnil dlouholetý mytický sen o oficiálním návratu srbského národa na Jadran (Sutorina sousedí s Republikou srbskou – entitou v Bosně a Hercegovině), který považují za své moře.

Dáreček pro ženušku

Kaliningrad je známý i základnou ruského námořnictva.

Kaliningrad je známý i základnou ruského námořnictva.

Strategicky důležitou exklávu Ruska představuje oblast Kaliningradu. Ta vznikla na troskách bývalého Východního Pruska, které před druhou světovou válkou zase tvořilo německou exklávu. Tehdy se ale současný Kaliningrad jmenoval Königsberg, aneb Královec.

O zrod tohoto starobylého města a zároveň rodiště světoznámého filozofa Immanuela Kanta se zapříčinil i náš panovník Přemysl Otakar II. Po něm pak Královec obdržel své pojmenování.

Téměř všechny enklávy a exklávy lze na mapě Evropy vcelku úspěšně identifikovat, včetně zakreslení jejich hranic. Ale existuje i výjimka. A to osada Medjurečje. Sice se nachází na území Srbska, nicméně se jedná o součást Bosny a Hercegoviny. Administrativně spadá pod bosenskou občinu Rudo. Ovšem komunikačně je provázána s vesnicí Sastavci (proto je často označována jako exkláva/enkláva Sastavci) v Srbsku. Místní obyvatelé odvádějí daně Bosně a Hercegovině, konkrétně entitě Republika srbská, část jich zase má občanství Srbska.

Medjurečje spadalo pod Bosnu přinejmenším již od rakouské okupace. Mezi místními se vypráví, že kdysi dávno zámožný bosenský beg věnoval pozemky, kde dnes stojí Medjurečje, jako dárek jedné ze svých manželek. A tak se z daru postupně stala exkláva.

Enklávy a exklávy

Neprostupný močál, vysoké kopce i jezerní hladina
Kromě zcela jasných enkláv či exkláv se dále lze setkat se sídly, které sice leží na území domovského státu, nicméně dopravit se lze do nich pouze velmi obtížně. Proto je nutné využít přístupovou komunikaci skrze území státu jiného. Například ruskou obec Dubki obklopuje Estonsko. A do mateřského státu se obyvatelé napřímo dostanou pouze přes průliv Pečorského jezera. Obdobná situace panuje i u obce Medvežje-Saňkovo. Tady v cestě do Ruska zase brání močál. Ale mapy ji zakreslují jako klasickou uzavřenou enklávu na teritoriu Běloruska. Nyní tam ale již nikdo nebydlí. Kuriózní trojúhelník vykresluje mapa hranic okolo rakouské vesnice a alpského lyžařského střediska, Jungholz. Ten se Rakouska dotýká pouze v jednom malém bodě – na rozeklaném špičatém vrcholu hory Sorgschrofen. Veškerý transport proto probíhá přes Německo.

Enklávy ve světě
Na celém světě pak existuje velké množství obdobných enkláv/exkláv. Hodně známé jsou severoafrické exklávy Španělska. Nebo ázerbájdžánský Nachičevan. Zcela absurdním jevem byla soustava dokonce zhruba dvou stovek komplikovaných enkláv i exkláv na pomezí Indie a Bangladéše (Cooch-Behar). Během let 2015 a 2016 byla realizována úprava hranic, která tento stav ukončila.

Za enklávy na území Itálie je možné považovat i samostatné San Marino či Vatikán. San Marino sehrálo zajímavou roli poté, co byly na Itálii uvaleny sankce za napadení Etiopie. Zboží totiž oficiálně proudilo přes San Marino.

Internet
www.exclave.eu

Autoři:


Nejčtenější

V Paříži nainstalovali nové eko-pisoáry. Nechutné, bouří se místní

Pařížané si stěžují na výrazné pisoáry bez zástěn v centru města. (13. srpna...

Paříž přišla s novým nápadem, jak ekologicky využít lidskou moč. Nové červené pisoáry se slámou uvnitř dokážou vytvořit...

Izrael postavil své první mezinárodní letiště. Teroristé zde nemají šanci

Nové letiště postavili v Negevské poušti a pojmenovali po astronautu Ramonovi a...

První letadla s turisty tady sice mají začít přistávat v zimě, ale už je hotovo. Izrael nedávno slavnostně otevřel...



Musíte sebrat odvahu a se žralokem bojovat, řekl v Rozstřelu filmař žraloků

Steve Lichtag byl hostem pořadu Rozstřel.

Na začátku srpna usmrtil českého turistu v egyptském letovisku Marsá Alam žralok. V Egyptě nejde o ojedinělý útok, za...

Slovenský šerpa napsal historický milník, na vrchol Sněžky vynesl 165,5 kila

Slovenský šerpa pokořil sedmdesát let starý rekord (18. srpna 2018).

Tři padesátiletí extrémní vynašeči dohromady na zádech odnesli čtyři metráky vody. Čekala je kamenitá cesta i dvě stě...

Makarskou Češi milují, k nádherně zbarveným jezerům zabloudí málokterý

Modré jezero v Imotski

Krajina kolem Makarské si získala srdce českých turistů už v první polovině 20. století a dodnes patří mezi námi...

Další z rubriky

Makarskou Češi milují, k nádherně zbarveným jezerům zabloudí málokterý

Modré jezero v Imotski

Krajina kolem Makarské si získala srdce českých turistů už v první polovině 20. století a dodnes patří mezi námi...

Musíte sebrat odvahu a se žralokem bojovat, řekl v Rozstřelu filmař žraloků

Steve Lichtag byl hostem pořadu Rozstřel.

Na začátku srpna usmrtil českého turistu v egyptském letovisku Marsá Alam žralok. V Egyptě nejde o ojedinělý útok, za...

Nebuďte povýšení a nechovejte se jako stádo. Sedm cestovatelských hříchů

Vyrážet do světa bez zvídavosti je jedním z největších hříchů pod sluncem.

Chcete si prázdninové toulky po světě opravdu užít? Podívejte se na seznam zásadních chyb, které nesmíte na cestách...

Najdete na iDNES.cz