Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Elitní klub si důkladně vybírá

  17:53aktualizováno  17:53
Olomouc - Budoucí generace by měly poznat to nejlepší, co vytvořili jejich předkové. Naše minulost, je naše budoucnost. Tímto kredem se řídí UNESCO a s touto myšlenkou bere pod křídla poklady celého světa. Rok co rok se státy snaží, aby pro své unikátní kulturní či přírodní památky získaly nálepku "patří na seznam UNESCO." O co tedy jde?

UNESCO je organizace OSN a má na starosti výchovu, vědu a kulturu. Stará se přitom nejen o "živé" umění a o hmotné památky, ale i o výtvory přírody. Vysvětluje to tak, že je povinností obyvatel zeměkoule chránit nejen materiální výtvory našich předků, ale i jedinečné úkazy vytvořené přírodou.

Právě proto byla v roce 1972 byla pod patronací UNESCO uzavřena Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví. Na základě tohoto mezinárodního právně závazného dokumentu se vytváří Seznam světového dědictví, do něhož jsou zapisovány památky s mimořádnými univerzálními hodnotami.

TAKÉ SI PŘEČTĚTE

Sloup Nejsvětější Trojice & UNESCO

O zápisu do prestižního seznamu rozhoduje Výbor světového dědictví složený ze zástupců smluvních stran úmluvy. Československo přistoupilo k úmluvě v roce 1990.
V současné době Seznam světového dědictví obsahuje 690 kulturních a přírodních památek.

Do jaké společnosti se tak Olomouc vlastně dostala? Pomineme-li Evropu, zařadila se třeba vedle staré Havany (Kuba 1982), pyramid v Gize (Egypt, 1979),  Národního parku Kilimandžáro (Tanzanie, 1987), himalájského údolí Káthmándú (Nepál, 1979), vrcholu islámského umění Tádžmahalu (Indie, 1983), starého města v Jeruzalémě (Izrael, 1981), kamenného města Petra (Jordánsko, 1985), Národního parku Grand kaňon (USA, 1979), zbytků historického města Ayutthaya (Thajsko, 1991), přírodní rezervace Vallé de Mai (Seychelly, 1983).

V Evropě pod stejným heslem památka UNESCO nalezne zvědavec třeba Benátky s jejich kanály (Itálie,1987), historické jádro Krakova (Polsko, 1978), granadskou Alhambru (Španělsko, 1984), Spišský hrad (Slovensko, 1993), zámek a zahrady ve Versailles (Francie, 1979) a tak dále.

Společné mají hrady, města, sloupy a národní parky jedno: jsou to mistrovská díla, ať člověka nebo přírody. Platí přitom, že dostat se na seznam bude stále těžší a těžší.

"UNESCO vydalo nové pravidlo, další z mnoha, podle něhož může země předložit pouze jednu nominaci za rok. Takže i když budeme mít padesát kandidátů, musíme z nich vybrat jednoho, kterého navrhneme. Pouze tato jediná vybraná památka pak může vstoupit do mezinárodního kola, kde bude posuzována," vysvětluje Michal Beneš z Ministerstva kultury, který má v tuzemsku UNESCO na starosti.

Už z minulosti má také UNESCO reguli, která říká: kdo se jednou dostane do mezinárodního výběru a je zamítnut, nesmí se už nikdy více o zápis pokoušet. Navíc také platí další pravidlo, podle něhož chce UNESCO zařazovat pouze takový druh památek, který je minimálně zastoupen na Seznamu světového dědictví.

"S nadsázkou řečeno, i kdybychom měli Niagarské vodopády, neměli bychom velkou šanci, protože vodopády jsou na seznamu už asi patery," dodává Beneš.

Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci

Autoři: ,




Nejčtenější

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

Další z rubriky

Větrný mlýn v Přemyslovicích
Kde mají Keltové svatyni a Švédové šance. Utajená místa uprostřed Moravy

Tohle rozlehlé území západně od Olomouce patří k nejkrásnějším koutům Česka, málokdo však o tom ví. Oblast jako stvořená pro nenáročné vycházky nebo projížďky...  celý článek

Kostelík na Byšičkách se nám v dáli ukáže již z oken motorového vlaku. To se...
Na tajemné Byšičky po stopách pochmurné balady o umrlcově nevěstě

Půvabné Podkrkonoší v sobě nese tajemný náboj. Tady se na odlehlých samotách dlouho udržela lidová forma komunikace s duchy zemřelých. A v tomto kraji též...  celý článek

Během dne, kdy vůbec nebylo pěkné počasí, začalo na chvíli zpoza mraků...
Za jedovatými pavouky na Moravu. Začíná seriál procházek v přímém přenosu

V dalším díle seriálu Cesty kulturní krajinou jsme zavítali do krajiny Moravského Toskánska, vinařského kraje kolem Kyjova, který překvapuje přirozeným...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.