Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Eigertrail, legendární dobrodružný trek kolem vražedné stěny

aktualizováno 
Na sklonku léta 1997 popadl horský vůdce z Grindelwaldu Adolf Gsteiger lopatu, krumpáč, kladivo a sochor, s prostým nářadím se otáčel pár týdnů v neschůdném terénu pod severní stěnou hory Eiger a po 39 dnech jeho práce mohli první turisté vstoupit do zapovězeného světa. Na úpatí hrozivé skály, vyhrazené pouze nejodvážnějším horolezcům, vybudoval zarputilý horal fascinující pěší stezku Eigertrail.

Pohled na Eigergletscher od stejnojmenné stanice zubačky | foto: Petr Čermák, MF DNES

Teprve zkraje léta 1938 se poprvé podařilo německo-rakouskému kvartetu mužů zdolat strašidelnou severní stěnu švýcarské hory Eiger (3 970 metrů). Bylo to po sérii smrtelných nezdarů řady jejich předchůdců. Ne nadarmo se téhle výzvě v němčině namísto Nordwand už dávno přezdívá Mordwand čili vražedná stěna.

Když tady počátkem září 1961 uspěli na laně také první Čechoslováci Radovan Kuchař a Zdeno Zibrín, Kuchař posléze napsal: "Severní stěna Eigeru je ojedinělá, ohromná, zdrcující. Téměř do dvoukilometrové výše vyrůstá najednou z doliny zeď kolmého černého kamene a ledu. Ponurá, nepřívětivá. A ve zběsilém tanci víří kolem ní mraky a mlhy."

Fotogalerie

Tohle všechno můžete vidět zblízka na vlastní oči během desetikilometrové náročné túry s převýšením 705 metrů. Startuje se na zastávce horské železnice Alpiglen (1 615 metrů), vrchol Eigertrailu je u nádraží Eigergletscher (2 320 metrů) a zbytek trasy z kopce na Kleine Scheidegg (2 061 metrů) se pak mění na oddechovou vyhlídkovou procházku Eigerwalk.

Celá trasa zabere zhruba čtyři hodiny. Netroufáte-li si na výstup, lze jít i opačně – větší část z kopce – a túra pak zabere o hodinu méně.

Výšlap z pastvin až na holé skály

Začíná to docela nenápadně, jako vycházka slunnými pastvinami. Okolo Alpiglenu v létě opožděně kvetou louky a na nich zvoní během nekonečné pastvy při hledání nejšťavnatějších kousků kravská stáda. Zdaleka největší nástrahu na téhle klikaté, zprvu jen zvolna stoupající pěšince představují kravská lejna.

Nenechte se však zmást zdánlivou pohodou letního dne, za pár hodin a o 700 metrů výš může být o dost hůř. Pod Eigerem totiž i v srpnu občas padá sníh. A jelikož stezka se v horních partiích vine hodně blízko pod strašidelnou severní stěnou hory, která vrhá dolů chladný stín, pěšina traverzující strmým svahem se může měnit v ledovku. Bez maček se naštěstí obejdete, sněhu bývá v létě jen pár centimetrů, ale trekové hůlky tu budou vítanou pomůckou.

Dva snímky z téhož místa horní pasáže Eigertrailu z léta 2011 dokumentují jeho...

Dva snímky z téhož místa horní pasáže Eigertrailu z léta 2011 dokumentují jeho nevyzpytatelnost: 28. srpna zrádna ledovka, 30. srpna vysokohorská vycházková stezka.

Adrenalin

Už samotný pochod po Eigertrailu je celkem vzrušující záležitost. Ale pokud byste měli adrenalinu málo, jste v oblasti Jungfrau na nejlepší adrese. Dobrodružství na kolejích tu nabízí nejvyšší železnice Evropy, jejíž trať vede útrobami Eigeru a z okna v mezistanici umožňuje pasažérům výhled ze severní stěny. Konečná stanice Jungfraujoch leží ve výšce 3 454 metrů schovaná ve skále pod ledovcem, ale vyjdete-li ven, můžete po věčném sněhu dojít k chatě Mönchjochhütte na úpatí čtyřtisícové hory Mönch. Cesta je vyžehlená rolbou a držte se jí, jelikož okolí je plné ledovcových trhlin, z jejichž nekonečné hloubky není návratu. Za nepříznivého počasí, je-li hodinový sněhový trek uzavřen, stačí nahoře ve fujavici vystrčit nos na vyhlídkovou terasu...

Oceníte je zdaleka nejen nahoře. Kousek nad výchozím Alpiglenem totiž začíná prudké stoupání. Zhruba po 20 minutách dojdete na křižovatku cest, na níž se dáte doprava (doleva byste došli ledovcovou soutěskou dolů do Grindelwaldu). Za rozcestníkem se Eigertrail místy zvedá tak strmě, že bez hůlek byste mohli lézt snad i po čtyřech. Šplhání zpestřují horské prameny, minete šumící vodopád a překročíte hlubokou terénní průrvu s hučící ledovou vodou. O pár set metrů výš pak sami vstoupíte do doby ledové.

Sebelepší předpověď jasného letního dne tady nic neznamená. Jakmile vkročíte do stínu Eigeru, propoceni z úvodního výstupu na alpském slunci, bude se hodit každý svršek, který v batohu najdete. Zurčící bystřiny vystřídají malá, leč vytrvalá sněhová pole ve skalních puklinách a když zvednete hlavu, oslní vás místo slunečního jasu jen dva kilometry temné skály. Zhruba ve třetině její výšky si všimněte řady oken – to je vyhlídková mezistanice Eigerwand (2 865 metrů), odkud shlížejí do údolí pasažéři nejvyšší železniční trati Evropy na Jungfraujoch (3 454 metrů). S dalekohledem možná zdola zahlédnete i dobrodruhy na laně, visící ve stěně.

Na druhé straně, pod strmým srázem, uvidíte žlutozelené housenky horské železnice stoupající z Grindelwaldu přes Alpiglen ke Kleine Scheideggu, přestupnímu uzlu pro cestu na Jungfraujoch. Stezka se postupně přimyká k Eigeru: čím výš, tím blíž. A jakmile se pěšina dotkne skalní stěny, jste na vrcholu. Těsně před stanicí Eigergletscher se prosmýknete podél kamenné zdi v místě, kde visí pamětní destička stavitele Eigertrailu.

Švýcarská rekreační oblast čtyřtisícovky Jungfrau je díky vysokohorským...

Švýcarská rekreační oblast čtyřtisícovky Jungfrau je díky vysokohorským železnicím skvěle dostupná. Na snímku turisté pochodují pod Eigerem poblíž nádraží Kleine Scheidegg.

Vodní masáž v Alpách nakonec

Tip na knihu

Nový bedekr Švýcarsko pěšky a vlakem, který sepsal editor MF DNES Petr Čermák, popisuje na základě osobních zkušeností autora 18 poutavých túr ve švýcarských Alpách i pod nimi včetně bohatých servisních informací, desítek fotografií, výškových profilů a orientačních map s odkazy na internet skrze QR kódy.

Pokud si netroufáte do švýcarských Alp na vlastní pěst, můžete si vybrané trasy projít přímo s autorem knihy jako občasným průvodcem u cestovní agentury www.svycarsko-vlakem.cz. Knížku lze koupit za 199 Kč na www.mojesvycarsko.com.

Objevte Švýcarsko pěšky a vlakem. Nový bedekr, který  sepsal editor MF DNES...

Po třech hodinách a 700 výškových metrech šplhání Alpami si zasloužíte malou odměnu. Ve stanici Eigergletscher lze vybírat ze tří možností. První je posezení na terase staniční restaurace přímo pod ledovcem. Druhým bonusem je krátký, jen 40minutový výjezd vlakem na nejvyšší nádraží kontinentu. A třetí, po té dřině asi nejlákavější prémie čeká při pěším sestupu dolů ke Kleine Scheideggu.

U rozcestníku Eigergletscher se místy dost krkolomný Eigertrail mění v naprosto pohodový Eigerwalk, po němž seběhnete k Scheideggu za necelou hodinu. Dá se to sice sjet během pár minut i vlakem, ale tady není v žádném případě kam spěchat s ohledem na to, o co byste rychlou cestou po kolejích přišli.

Tu báječnou atrakci objevíte v půli Eigerwalku u bývalého drážního domku, připomínajícího kapličku. V interiéru se můžete seznámit v elektronické expozici s historií výstupů na Eiger, ale to nejlepší čeká venku. U vody. Nejde však o velkou nádrž dobře viditelnou i z Eigertrailu, jež slouží v zimě coby vodojem pro sněhová děla ve zdejší populární lyžařské oblasti.

Hned vedle "kaple" se blýská hladina mělké louže ve tvaru boty. Stisknete-li spínač na jejím břehu, začne celá kaluž bublat. Z vody vystupují tři lavičky. Nelze k nim dojít jinak, než že zujete pohorky i ponožky, vykasáte nohavice a začnete brodit.

Báječná vodní masáž nohou v bublajícím jezírku v půli oddechového Eigerwalku

Báječná vodní masáž nohou v bublajícím jezírku v půli oddechového Eigerwalku

A právě o to tady jde. Posaďte se a užijte si vysoko v Alpách vodní masáž chodidel s výhledem na okolní velehory a ledovce – to vše zdarma! Lepší tečku za namáhavým výstupem podél Eigeru si lze sotva přát.

Může se hodit

JAK SE TAM DOSTAT
Z druhé koleje nádraží Interlaken Ost (2 hodiny vlakem z Curychu s přestupem v Bernu) startují každou půlhodinu horské vlaky směrem na Jungfraujoch. Těmi se lze dostat během hodiny s přestupem v Grindelwaldu na Alpiglen, dolů pak lze jet ze stanice Kleine Scheidegg buď opět přes Alpiglen, anebo opačnou větví horské dráhy přes Wengen s přestupem v Lauterbrunnen zpět do Interlakenu. Turistické předplatné Swiss Pass platí na vlaky z údolí až do Grindelwaldu/Wengenu, výš do hor dává slevu 25 %. Z Interlakenu až na vrchol a zpět tak zaplatíte po slevě okolo 130 CHF, základní cena činí téměř 200 CHF.

KDY VYRAZIT
Stín pod severní stěnou Eigeru a vysoká nadmořská výška umožňují pochod po Eigertrailu pouze od konce června do konce září. Ovšem i během letní dovolené v oblasti Jungfrau je nutné denně sledovat místní turistické informace, jelikož dokonce i v této krátké sezoně může nárazově dojít ke krátkodobému uzavření exponované stezky kvůli nenadálým rozmarům počasí.

KDE SE DOBŘE VYSPAT

  • Interlaken coby švýcarská Mekka batůžkářů neboli nízkonákladových turistů je plný hostelů. Ten nejmodernější se má otevřít 5. května, lůžko v hromadné ložnici stojí včetně snídaně od 42 CHF, za sólo pokoj dáte 120 CHF, hostel stojí přímo na nádraží Ost (www.youthhostel.ch/interlaken).
  • Další možností je grindelwaldský hostel, usazený na lesní vyhlídce nad obcí (www.youthhostel.ch/grindelwald), kde stojí postel se snídaní ve velké ložnici od 44 CHF a ve dvoulůžkovém pokoji od 66 CHF.
  • Dál podél tratí horských drah pořídíte dvoulůžkový pokoj v chatě Alpiglen (www.alpiglen.ch) za 90 CHF a na Kleine Scheidegg (www.bahnhof-scheidegg.ch) za 140 CHF (hostelové lůžko je za 50 CHF).
  • Pod Eigerem se luxusně spí v grindelwaldském hotelu Sunstar (grindelwald.sunstar.ch) s minibarem a snídaňovými hody v ceně dvoulůžkového pokoje od 300 CHF.
  • Idylický Valley hostel v Lauterbrunnen (www.valleyhostel.ch) s výhledem na ikonický vodopád Staubbach nabízí lůžko od 30 CHF.
  • A ještě zajímavý letní tip v údolí u Thunského jezera: hostel v Leissigen (www.youthhostel.ch/leissigen) na hlavní trati do Bernu blízko Interlakenu má lůžko se snídaní za 50 CHF a pyšní se soukromou oblázkovou pláží.

KDE SE DOBŘE NAJÍST 
V každé horské chatě po cestě vaří dobře. Na Alpiglenu podávají vyhlášené sýrové toasty sedmi chutí, na Eigergletscheru ochutnejte švýcarské lahůdky na terase s vyhlídkou na blízký ledovec, na Kleine Scheidegg jsou hitem grilované klobásy u stánku na peroně horské železnice. Lacino a přitom slušně se najíte i v samoobslužné restauraci v 1. patře obchodního centra Coop v Interlakenu přímo naproti nádraží Ost, zatímco supermarket v přízemí láká na časté slevy švýcarské čokolády.

KDE HLEDAT AKTUALITY
www.jungfrau.ch
www.interlaken.ch

mapa Eigertrail

Text je vybranou kapitolou z autorovy nové knihy Švýcarsko pěšky a vlakem.

Autor:




Nejčtenější

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

Další z rubriky

Na západě Francie se můžete přes Airbnb ubytovat třeba v letadle.
Recept na nudu na cestách. Noc v letadle, věži či perníkové chaloupce

Sdílená ekonomika nerezonuje jen v oblasti služeb pro přepravu osob, ale také na poli krátkodobého ubytování. Celosvětová platforma Airbnb získává stále více...  celý článek

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Jezero Como patří k těm lokalitám, kam se dá z Česka snadno zaletět na víkend....
Kam létat v zimě: k moři v Maroku se dá dostat už za pětistovku

Nebe nad Evropou nikdy nebylo tak plné, ceny za leteckou dopravu tak nízké a pro cestovatele z Česka se nově přibližují i některé destinace, do kterých...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.