Provizorní bariéry byly okolo věže rozmístěny již před dvěma lety, nyní je nahrazuje trvalejší řešení: prostranství u věže obklopí ze dvou stran skleněné stěny o tloušťce 6,5 centimetru, další dvě strany zabezpečí kovové ploty vysoké 3,24 metru, tedy setinu výšky věže.
U skleněných stěn bude rozmístěno ještě 420 překážek proti případnému útoku automobilem. Nad bezpečím zde bdí hlídkující vojáci.
Bernard Gaudillere, který stojí v čele společnosti provozující Eiffelovu věž, prohlásil, že nové bariéry, „pevné jako skála“, zajistí absolutní bezpečí.
A také jsou podle jeho názoru „mnohem hezčí a romantičtější“ než prozatímní zábrany, které nahrazují v rámci celkové rekonstrukce věže za 300 milionů eur (asi 7,7 miliardy korun) před olympijskými hrami v Paříži v roce 2024. Skleněné stěny a ochranné bariéry by měly podle agentury ČTK vyjít na 35 milionů eur (asi 900 milionů korun), odhady z loňského roku se přitom pohybovaly kolem 20 milionů eur (zhruba 521 milionů korun).
Ale Pařížané ze skupiny, která si říká Přátelé Martova pole (na kterém Eiffelova věž stojí), protestují, že stavba bariér se nekonzultovala s místními obyvateli. Vadí jim rovněž příliš vysoké náklady na ploty a potíže s přístupem pro autobusy a pro zdravotně postižené. Tvrdí také, že radnice využila výjimečný stav k tomu, aby pod pláštíkem bezpečnosti prosadila změny bez zkoumání jejich dopadu na veřejné zájmy.
Při protestech obyvatel v loňském roce argumentovala pařížská radnice tím, že zeď nahradí stávající kovové mříže a na památku tak bude hezčí pohled.
„Protože bezpečnostní rizika bohužel stále přetrvávají, naším záměrem je vytvořit odolnější bezpečnostní systém, který bude zároveň esteticky hezčí a elegantnější, než jak je tomu v současnosti,“ tvrdil Jean-François Martins z oddělení pro cestovní ruch na pařížské radnici.
Při teroristických útocích ve Francii v posledních třech letech přišlo o život více než 240 lidí. Eiffelova věž, představující symbol Paříže i celé Francie, každý rok uvítá na sedm milionů návštěvníků.
