Egypťané - zapomenutá komunita v Makedonii

Ve své malé kovářské dílně, kde jsou bez ladu a skladu nakupeny četné kovářské práce ze všech možných období, se Egypťan Zemil diví, jak "mohl celý svět zapomenout" na přítomnost jeho komunity v Makedonii. Do této oblasti totiž Egypťané přišli ještě před vládou Alexandra Velikého ve čtvrtém století před Kristem. "Celý svět na nás zapomněl. A dokonce ani v Egyptě pravděpodobně nevědí, že vůbec existujeme," říká Zemil.

Tento osmačtyřicetiletý Egypťan bledé pleti a jasného pohledu patří ke společenství, jehož předkové před dávnými dobami opustili zemi faraónů a usadili se na území dnešní Makedonie. Většinou to byli, stejně jako Zemil, řemeslníci. Podle vlastních údajů je v zemi s asi dvěma milióny obyvatel na 15 000 Egypťanů (4000 podle vlády), kteří převážně bydlí v jihozápadní oblasti Ohrid.

Tento region s vysokými zasněženými vršky a světoznámým Ohridským jezerem, které je chráněnou oblastí UNESCO, tvoří přírodní hranici země s Albánií. Makedonci tuto oblast přezdívají "balkánský Jeruzalém", protože zde vedle sebe stojí četné
křesťanské svatostánky a mešity, a považují ji za nejstarší kulturní centrum Slovanů na celém Balkáně.

Předseda Makedonského sdružení Egypťanů Rubim Zemom hrdě mává jednou makedonskou mincí, na které je vyobrazena starodávná egyptská bohyně Isis. Slzy této bohyně života a zdraví vytvořily po zavraždění jejího manžela, boha slunce a vegetace Osirida, podle legendy řeku Nil.

"Snažíme se udržet si naše tradice, zároveň jsme ale přijali i mnoho zvyků ostatních balkánských národností," říká tento etnolog. Smíšená manželství jsou podle něj ale "velmi vzácná". Všichni místní Egypťané mluví makedonsky, občas se v řeči
vyskytnou slova staré egyptštiny (jako "misir", což znamená ale), "arabská slova jsou úplnou vzácností".  Jejich jediný list, Hlas Egypťanů, vyšel kvůli nedostatku
financí ale pouze jednou, a to v roce 1998. Národní televize podle Zemoma vysílala "v posledních deseti letech o Egypťanech pouze dvě reportáže" a jenom jedna místní televizní stanice "nám poskytuje prostor pro vysílání".

"Naší snahou je, aby byla egyptská komunita zmíněna v ústavě jako menšina," dodává Izetkovski s tím, že kontakty s Káhirou jsou "pravidelné". Pro obyvatele egyptské čtvrti v Ohridu je ale všeobjímající vůně tabáku z vodních dýmek a čilý ruch širokých káhirských tříd s palmovým stromořadím značně vzdálený. "Rád bych viděl pyramidy, nemám na to ale peníze," říká Zemil ve své dílně s šedivými okenicemi a nápisem v azbuce. Na zdi visí zažloutlá fotka bývalého jugoslávského prezidenta Josipa Broze Tita, "velkého přítele (egyptského exprezidenta Gamála Abdan)
Násira". Zde se Zemil snaží svým dětem předat "tradice své země", ty se tím ale podle jeho slov "řídit nehodlají".