Dželálábád - důležitá obchodní křižovatka

Dželálád, metropole východoafghánské provincie Nangarhár, leží na cestě z Kábulu do pákistánského Péšávaru. Město obývají převážně Paštuni a nazývají je často paštunsky Džalálkót. Protože v jeho blízkosti se nacházelo několik teroristických výcvikových táborů, stalo se spolu s Kábulem a Kandahárem 7. října letošního roku prvním terčem útoku mezinárodní protiteroristické koalice. Dželálábád, jímž protéká řeka Kábul a v jehož zdech žije v 590 metrech nad mořem asi 57.000 obyvatel, je vstupní branou do údolí Laghmán a Kunar.

Prochází jím největší část zboží dopravovaného z Pákistánu nebo přes Pákistán do Indie po silnici vedoucí Chajbarským průsmykem. 

První zmínky o jeho existenci sahají do 2. století před Kristem, o jeho modernizaci se zasloužil v 16. století Velký Mughal Akbar, vládce Indie. Do rukou Afghánců přešlo v roce 1834, za britsko-afghánských válek v letech 1839 až 1842 a 1879 až 1880 je však ovládli Britové. Za sovětské okupace v letech 1979 až 1989 mělo na jeho předměstí jedno z důležitých velících stanovišť sovětské velení. Protože mudžáhidové se neustále snažili o ovládnutí provincie i správního střediska, boje v jeho okolí takřka neustávaly. Oblastí procházely milióny Afghánců prchajících před válkou do blízkého Péšávaru. Hnutí Taliban Dželálábád dobylo 11. září 1996.

Dželálábád, který je od roku 1963 městem univerzitním, obklopují rozsáhlé zavlažované zahrady a pole, produkující mandle, subtropické a tropické ovoce a rýži a další obilí. Kdysi byl vyhledáván pro zimní rekreaci, Evropané si v prosinci
zajížděli do zahrad natrhat pomeranče, oblíbené vánoční ovoce, přímo z keřů. Z průmyslu je zastoupena továrna na zpracování cukrové třtiny, papírna a manufaktury na rukodělné výrobky. Silná místní vojenská posádka měla k dispozici letiště.