Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Dvojí tvář Malé Fatry

  17:12aktualizováno  17:12
Rozeklané štíty, které jsou schůdné jen s pomocí řetězů a žebříků, hluboké doliny a zapomenuté vesničky rozseté po kraji. To je Malá Fatra, pohoří, jež zrodilo legendárního zbojníka Juraje Jánošíka a kde se ještě dnes můžete na každém kroku potkat s medvědem. Malá Fatra zaujme především svojí rozmanitostí a různorodostí. Ačkoliv měří vzdušnou čarou pouze 52 kilometrů, vtěsnaly se tu vedle sebe jednak travnaté kopce dosahující až patnácti set metrů, jednak rozervané hory připomínající svým vzezřením spíše Dolomity. I když toto pohoří nedosahuje závratných nadmořských výšek, dokáže být drsné v každé roční době.

Pro Malou Fatru je příznačné časté a velmi rychlé střídání počasí. Vyschlá koryta malých potoků se během několika minut promění v burácející řeky. V mžiku obloha potemní, a i když je léto, může se přihnat sněhová vánice. Proto se vyplatí podle místních horalů počítat se vším. Přechod Malé Fatry můžete začít ve Fačkovském sedle, kam se lze dostat autobusem z Prievidze nebo Žiliny.

Protrpíte-li si úmorný a nekonečný výstup lesem při převýšení pěti set metrů, stanete asi za hodinu a půl na hoře Kl'ak, z jejíhož vrcholu se odkryje pohled na pestrou scenerii první poloviny pohoří zakončeného v dálce Vel'kou lúkou. Než se na ni vyšplháte, musíte ještě několikrát zdolat nepříjemné převýšení. Vydaná námaha však stojí za to. Nejen, že se kocháte tím, kolik jste toho od začátku cesty urazili, ale navíc si můžete představit, co vás ještě čeká. Z náhorní plošiny pod Vel' kou lúkou se naskytne nečekaný pohled jakoby na jiné hory.

Před vámi je totiž Kriváňská Malá Fatra, v níž potoky vymodelovaly dlouhá, do trupu pohoří zakrojená údolí. Strmé svahy navíc ještě zvyšují mohutnost tohoto horského masivu. Pro zdolání Kriváňské Malé Fatry je potřeba vynaložit hodně energie. Celé pohoří Malá Fatra je totiž rozděleno ve dví řekou Váh, což dává tušit, že ve hře bude asi velké převýšení - nejprve jedenáct set metrů dolů a posléze čtrnáct set nahoru až na nejvýše položené místo Malé Fatry Velký Kriváň.

Cesta z Vel'ké lúky do údolí je lemována minomety a děly z druhé světové války, jimiž československá jednotka ostřelovala německé pozice v Žilině. Jen těžko lze dnes pochopit, jak sem tyto zbraně po krkolomných cestičkách dopravovali. Asi po čtyřech hodinách chůze strmě dolů se odkryje pohled na Strečno. Pot, žízeň a únava. Tato tři slova se vám jistě vybaví, když se rozhodnete pokračovat v cestě ze Strečna na Malý a Velký Kriváň. Čeká vás totiž nekonečné stoupání, které je však naštěstí asi v polovině přerušeno horskou chatou pod Suchým, kde se dá slušně najíst i přespat. Navíc si zde můžete doplnit tolik potřebnou vodu, které je po cestě jinak nedostatek.

Chata stojí kousek pod centrálním hřebenem, při jehož překonávání je třeba pozornosti, protože cestička je úzká. Vyústěním hřebene je Malý a Velký Kriváň, na jehož úbočí vede lanovka z Vrátné, která má konečnou zastávku ve Snilovském sedle, odkud je to na nejvyšší horu Malé Fatry slabou hodinku. Po namáhavé chůzi stanete na vrcholu ve výši 1708 metrů n. m. Z Velkého Kriváně je vidět při dobrém počasí na Velkou Fatru a Nízké Tatry. Nevýhodou je, že díky lanovce je na vrcholu poněkud přelidněno a hlučně, takže chce-li člověk rozjímat a vychutnat si naprostý klid, musí počkat, až lanovka odveze do údolí posledního návštěvníka. Pro ty, kteří by po zdolání nejvyšší hory nechtěli spát ve stanu pod štítem, je ideální chata pod Chlebom. Od ní se pak vine poslední úsek cesty po Malé Fatře.

Po opětovném vyškrábání na hřeben a zdolání homolovité hory Stoh se vynoří Velký Rozsutec, jenž dává tušit, že řetězy se stanou nedílnou součástí případného výstupu. Zdolání hory s kletrem na zádech je možné pouze při maximálním soustředění. Velký Rozsutec se naprosto liší od okolí. Je rozeklaný, rostou na něm vzácné endemity a jeho úbočí lemují stovky jalovců, které při západu slunce vypadají jako opuštěný hřbitov s potemnělými kříži. Z vrcholu se nabízí nečekaný pohled na malá políčka a táhlé vesnice zařezávající se do mnoha údolí. Cesta z Velkého Rozsutce dolů vede do sedla, kde se dá nedaleko pramínku pitné vody stanovat. Sedlo je ideálním výchozím bodem pro výstup na Malý Rozsutec, za nímž Národní park Malá Fatra končí. Poslední kilometry putování po Malé Fatře vedou podél horského potoka, jenž na několika místech padá hluboko do propasti a vytváří tak až desetimetrové vodopády. Mezi skálami jsou upevněné žebříky, lávky a řetězy, bez nichž by sestup byl asi nemožný. Soutěska Horné a Dolné diery, kudy se voda valí, je přístupná jen v létě. Burácející říčka se zklidní až ve vesničce Biely Potok, kde si znavený turista s chutí dopřeje uzené ryby nebo klobásu, jež zde nabízejí, a končí v Těrchové, kterou proslavilo narození Juraje Jánošíka. Tohoto zbojníka tu dnes připomíná jen na kopci postavený pomník.

Autor je spolupracovníkem redakce

Může se hodit

KDE PŘESPAT: Ve Strečně je možné bydlet jednak v penzionu, jednak v kempu pod Starým hradem u řeky Váh. Turista znavený chůzí a zdeptaný nedostatkem vody se může konečně po několika dnech ponořit do chladné řeky nebo si odskočit do nedalekého lomu, kde je blankytně modrá voda. Pod nejvyšší horou lze rozbít stan nebo přespat v chatě pod Chlebom, která je nejvýše položenou chatou Malé Fatry. Vedle malého horského domku je ještě "bazén" napájený z nedaleko tekoucího potoka, v němž se můžete osvěžit. Voda v něm je však ledová, takže delší koupání se nedoporučuje K

DE SE NAJÍST: Strečno nabízí nejen osvěžující koupání, ale i příjemné posezení v některé z místních hospůdek, kde vám nabídnou například tradiční halušky s brynzou nebo pikantní pálivý guláš s feferonkami. Z pípy tu kromě piva teče i kofola, kterou oceníte zvláště v parném horku.


V Malé Fatře se těsně vedle sebe vmáčkly travnaté kopce i rozervané hory.

Autor:




Nejčtenější

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

Pokuta za porušení zákazu kouření na thajských plážích může dosáhnout až 100...
Za cigaretu u moře pokuta 60 tisíc. Thajsko zakazuje kouření na plážích

Jedna z nejpopulárnějších turistických destinací zavádí od 1. listopadu zákaz kouření na vybraných plážích. Thajský turistický úřad k zákazu přistoupil poté,...  celý článek

Tisíc vojáků se střetlo u Slavkova u Brna. Připomněli si rok 1805, kdy...
PŘÍMÝ PŘENOS: Originální procházka za bitvou tří císařů v okolí Slavkova

V rámci seriálu Cesty kulturní krajinou míříme do krajiny okolo Slavkova u Brna. Projdeme se pěšky a popojedeme kočárem taženým koňmi s hosty, kterým na tomto...  celý článek

Dopravní zácpy na vjezdu do Doveru, které přístav trápily loni v létě.
Brexit ochromí dopravu přes La Manche, Dover se děsí obřích kolon

Vystoupení Británie z Evropské unie ovlivní celou řadu obchodních sfér i životy obyčejných lidí. Velké problémy očekávají provozovatelé přístavu v britském...  celý článek

Jezero Como patří k těm lokalitám, kam se dá z Česka snadno zaletět na víkend....
Kam létat v zimě: k moři v Maroku se dá dostat už za pětistovku

Nebe nad Evropou nikdy nebylo tak plné, ceny za leteckou dopravu tak nízké a pro cestovatele z Česka se nově přibližují i některé destinace, do kterých...  celý článek

Další z rubriky

Zbytky táborových baráků zarůstají, tím více z nich mrazí. Tady trávily léta...
Zapomenutý koncentrák na kraji Evropy. Stíny komunismu v deltě Dunaje

Dunajská delta je proslulá romantickými zákoutími slepých vodních ramen či tisícovými hejny mnoha druhů ptáků. Území do dnešních dnů značně izolované a...  celý článek

Japonští turisté před bazilikou Sacré-Couer
Čekají Paříž z filmů a realita je šokem. Japonci z toho i zvracejí

Paříž, město lásky a světel, je především díky filmům a seriálům známá jako jedno z nejromantičtějších míst na světě. Ovšem pro některé turisty je realita tak...  celý článek

Baťůžkář v Maroku
Z fabriky do světa. Šampón a lunchmeat jsem hned zahodil, říká cestovatel

Jsou to dva roky, co tehdy jednadvacetiletý Vojtěch Kadera z Touškova na Plzeňsku seděl v kuřárně pro zaměstnance firmy, kde pracoval, a koukal přes plot. „Tam...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.