Dva tajemné hrady pod horami

Hrad Frymburk najdou návštěvníci na skalnaté ostrožně obtékané ze tří stran potokem Olešenkou asi půl kilometru od středu Nového Hrádku. V blízkém lese se uchoval pozůstatek vstupní brány, valů a příkopů, které za husitských válek chránily hrad od severovýchodu.

Nejstarší část areálu pochází z konce 13. století. Neznámý stavitel nechal ve skále vylámat nevelkou plochu ve tvaru lichoběžníku a po obvodu zbudoval mohutné zdi, k nimž zevnitř přiléhaly obytné budovy. Dominantu hradu tvoří věž, která v nebezpečných dobách sloužila jako úkryt cenností, dokumentů i potravy.

"Takzvaná donjonová věž má průměr kolem osmnácti metrů a je skutečným unikátem nemajícím obdobu u nás ani v sousedních zemích. Když ji porovnáme s ostatními věžemi tohoto typu, zjistíme, že co do šířky je v průměru překonává o pět metrů," říká Bohumír Dragoun z Okresního muzea Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou. Přestože se obdobné věže v západní Evropě vyskytují na křižáckých hradech z 12. století, Frymburk je patrně mladší. Vznikl nejspíš za kolonizace území na přelomu 13. a 14. století.

"Hrad tvoří promyšlený celek, v němž věž harmonicky splývá s obvodovými zdmi horního hradu. Pro obléhatele musely být silné zdi ve spojení s velkou věží skutečným oříškem," tvrdí Dragoun. Hrad, jehož prvním doloženým majitelem je Matouš z Frymburka, chránil starou obchodní cestu - oslí stezku - do Kladska. Odborníci nevylučují, že vznikl v souvislosti s těžbou železné rudy. V okolí Frymburka existovala totiž bohatá ložiska rudy a v historických pramenech se hovoří o místním hamru. Hrad vystřídal řadu pánů a jeho význam zanikl s připojením k opočenskému panství. Za třicetileté války, kdy už byl opuštěn, ho zpustošili vzbouření sedláci z Opočenska a po nich Švédové. Dnes je majitelem hradu Josef Bartoň z Dobenína, jemuž patří například i zámek v Novém Městě nad Metují. Nejstarší část hradu není oficiálně přístupna.

CESTA SLIBUJE DALŠÍ ZAJÍMAVOSTI

Šest kilometrů od Frymburka se u Dobřan dochovaly zbytky dalšího podhorského hradu. Na rozdíl od bohaté historie Frymburka se však o něm skoro nic neví. Historici neznají ani jeho zakladatele, ani majitele a hrad nemá ani jméno. Na přelomu 13. a 14. století ho patrně založili příslušníci rodu Drslaviců, kteří kraj kolonizovali. Návštěvníci se k němu dostanou po žluté značce z Nového Hrádku přes Sněžné s řadou dochovaných roubených stavení z druhé poloviny 18. a z 19. století. Za pozornost stojí památkově chráněná místní rychta. Z Dobřan je hrad přístupný od motokrosového areálu. Přesnou podobu hradu položeného na ostrohu mezi Zlatým a Dobřanským potokem zahaluje tajemství. Jedinými dochovanými prvky jsou základy obdélníkového paláce a dvou věží, jež jej oddělovaly od předhradí. Kromě toho si návštěvníci mohou všimnout patrných zbytků okružní hradby či základů hospodářských budov v předhradí. V Dobřanech si turisté mohou povšimnout barokního kostela z roku 1738. V roubené barokní faře v letech 1809 až 1817 působil buditel a farář Josef Liboslav Ziegler, který do Dobřan zval například Josefa Dobrovského, Milotu Zdirada Poláka nebo dobrušského kupce Františka Václava Heka z Dobrušky, známého z Jiráskova F. L. Věka.


 

Erb Bartoňů z Dobenína, kterým patří hrad Frymburk.