Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Dva krásné letní výlety v srdci Krkonoš, které zvládnete i s dětmi

aktualizováno 
Vydejte se společně s námi do centrální části našeho nejvyššího pohoří na dva jednodenní výlety, během nichž navštívíme údolí Bílého Labe s jeho kaskádami a poté půjdeme na Ptačí kámen, který je jedním z nejhezčích rozhledových bodů na hřebeni Krkonoš.

Dramatický začátek Čertovy strouhy | foto: Jan Hocekpro iDNES.cz

Obě trasy lze zvládnout v pohodovém tempu za půlden až den a můžete je absolvovat bez problémů s dětmi. Jako výchozí bod můžete zvolit Špindlerův Mlýn, výhodnější je však vydat se na cestu přímo z hřebene od Špindlerovy boudy nebo nově zrekonstruované Erlebachovy boudy.

Čertova strouha

Jedna z naučných stezek Krkonošského národního parku je veřejnosti dobře utajena, na oficiálních stránkách parku ji totiž neobjevíte. Zda je to záměr nebo pouze špatná práce správy parku, je otázkou.

Samotná stezka začíná u Boudy u Bílého Labe, vede proti proudu Čertovy strouhy a měří 2,5 kilometru. K Boudě u Bílého Labe se můžeme dostat buď na kole po přístupové asfaltce od Dívčích lávek, nebo pěšky, či částečně také na kole od zastávky autobusu u Erlebachovy boudy. Náš výlet projdeme po variantním přístupu k začátku stezky od Erlebachovy boudy – půjdeme po příjemné žlutě značené vrstevnicové lesní cestě po úbočí Malého Šišáku. Protože les zde tvoří zatím mladé smrky, naskytnou se nám tak z cesty hezké pohledy na Kozí hřbet nebo Medvědín.

Pohled ze svážnice k Čertovu návrší

Pohled ze svážnice k Čertovu návrší

Po zhruba dvou kilometrech přijdete k rozcestí, kde žlutá značka začíná strmě klesat do údolí Bílého Labe. Lesní svážnice pokračuje dále po vrstevnici. Tudy se později budeme vracet. Také tu najdeme cedulku informující o zákazu pokračovat nadále po této široké dřevařské cestě na kole.

Jakmile sejdeme k potoku, můžeme odbočit vpravo po jeho proudu a po 100 metrech se objeví Bouda u Bílého Labe, která je jedinou možností občerstvení a ubytování v blízkém okolí. Tady se také vlévá Čertova strouha do Bílého Labe. Pokud pokračujeme proti proudu Čertovy strouhy, dojdeme zakrátko k bývalému letnímu informačnímu srubu KRNAPu, který ale bohužel nefunguje a je zavřený.

Odtud začíná jedinečné údolí plné kaskád a vodopádů, které nás zavede až k bývalé Kovárně. Cesta se klikatí podél dravého potoka a několikrát jej překračuje po dřevěných lávkách.

Kromě přírody tu můžeme obdivovat zejména technickou zručnost předků, kteří tu po ničivých povodních v 19. století vybudovali hrazení, jež se zachovalo téměř kompletní a plně funkční i dnes, po téměř 100 letech. Najdeme tu  43 hrází a 194 podélných kamenných struh, které měly odvádět tající vodu do údolí, aniž by došlo k poškozování koryta.

Čertova strouha v horní části

Čertova strouha v horní části

Cesta podél potoka stoupá asi jeden kilometr k poslední lávce u bývalé Kovárny, z níž tu najdeme už jenom pár základových kamenů. Tady se můžeme opět napojit na širokou lesní cestu a vrátit se po úbočí Malého Šišáku zpět k rozcestí se žlutou značkou a odtud po stejné cestě zpět k Erlebachově boudě. Celá takto popsaná trasa měří šest kilometrů.


Zobrazit místo Čertova strouha na větší mapě

Ptačí kámen

Rovněž druhý výlet lze absolvovat pěšky nebo částečně na kole. Jako výchozí pozici zvolíme opět Erlebachovu či Špindlerovu boudu, kam denně jezdí autobusy ze Špindlerova Mlýna. Pěší trasa vede po modré turistické značce směrem na Davidovy boudy, cyklisté se sem dostanou po cyklostezce č. 15A, která odbočuje ze silnice Špindlerův Mlýn – Špindlerovka v ostré pravotočivé zatáčce nad Jeleními boudami.

Povalový chodník na začátku trasy

Povalový chodník na začátku trasy

První část pěší trasy vede po romantickém povalovém chodníku skrze podmáčené smrčiny, rašelinná jezírka a porosty suchopýru. Stezka mírně klesá smrčinou a po necelých dvou kilometrech se spojí s cyklotrasou 15A. Dále pokračujeme lesem až k nově opraveným Davidovým boudám.

Odtud musíme strmě vystoupat po žluté značce kolem Sedmidolí k Moravské boudě. Ačkoliv tento úsek je KRNAPem značen jako cyklotrasa, místy jde o téměř nesjízdnou cestu plnou obrovských valounů.

Pohled od Ptačího kamene na Vysoké Kolo

Pohled od Ptačího kamene na Vysoké kolo

Praktické informace

Doprava: ze Špindlerova Mlýna na Špindlerovku se dostanete pouze autobusem (zákaz vjezdu osobních aut). Jízdní řád najdete zde.

Krkonošské cyklobusy naleznete zde.

Ubytování:  nejlepší zázemí a výběr najdete ve Špindlerově Mlýně, pro uvedené výlety je ideální přespat na Erlebachově nebo Špindlerově boudě.

Informační středisko KRNAP Špindlerův Mlýn, tel.: 499 433 228

Moravskou boudu můžeme doporučit jako skvělé místo pro osvěžení nebo krátkou zastávku. Najdete tu výbornou kuchyni, stylový dřevěný interiér restaurace nebo venkovní trampolínu a klouzačky pro děti. To se bohužel nedá říct o ruině Petrovy boudy o 500 metrů dál. Jedna z nejstarších krkonošských bud ve výšce 1 288 metrů je bohužel v dezolátním stavu a na spadnutí. Přečtěte si: Petrově boudě hrozí pád kvůli plísni a vandalům.


Zobrazit místo Ptačí kámen na větší mapě

Zde uhneme doleva na modrou značku, která nás po jednom kilometru zavede k vyhlídce Ptačí kámen. Ve výšce 1 310 metrů se v hraničním hřebeni zvedá žulová skála s krásnými pohledy na Vysoké kolo, Medvědín či Luční horu. Zpět k Petrově boudě sejdeme po stejné cestě a odtud po červené pokračujeme na Špindlerovku, kde výlet po 9,5 kilometru končí.

Autoři:




Nejčtenější

(Ilustrační snímek)
Léky, kosmetika, notebook. Jak zabalit kufr do letadla a projít kontrolou

Paříž, Řím, Barcelona. Podzim je ideálním obdobím pro cesty po evropských metropolích. Ve městech už není tolik turistů a počasí vybízí k bloumání v ulicích....  celý článek

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

Cyklovznášedlo Hydrofoiler XE-1 od novozélandské společnosti Manta5
Elektrokolo pro jízdu na vodě. Novozélanďani uvádí do předprodeje bombu

Novozélandská značka Manta5 vyvinula a začne brzy prodávat Hydrofoiler XE-1, speciální vodní e-kolo z karbonu, které využívá kombinaci technologií kluzáku či...  celý článek

Ostrov Olchon, jezero Bajkal
Bajkal umírá. Mizí ryby i korýši, peníze na ochranu se rozkradly

Nejhlubší jezero světa čelí jedné z nejvážnějších ekologických krizí ve své dlouhé historii. V Bajkalu se šíří řasy a vodu znečišťují fosfáty. Ryby, korýši a...  celý článek

Další z rubriky

Nenáročný okružní výlet na jihovýchodním okraji Žďárských vrchů poblíž Bystřice...
Z Víru do Víru přes tři krásné hrady. Jarní výlet, který naláká

Přelom března a dubna je jako stvořený pro objevování starých hradních zřícenin. Absence listí na stromech umožňuje mnohým z nich právě teď představit svou...  celý článek

Nejvyšší kóta Devíti skal
Nejhezčí kout Vysočiny i parádní skály. Jarní výlet do Žďárských vrchů

Roztodivná skaliska trčící ze země do úctyhodných výšek jsou pro Žďárské vrchy typické. Některá převyšují okolní stromy a poskytují nádherné pohledy do dálek....  celý článek

Připlouváme do Českého Šternberka
Vodácká pohoda. Malebný úsek Sázavy pro ty, co milují klid

Náš dnešní tip na pohodový výlet po Sázavě je určený pro vodáky všech kategorií. Sázava patří mezi naše nejhezčí řeky a zkušení vodáci znají zejména její dva...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.