Cyklostezka totiž vede jak po severním, tak po jižním břehu Dunaje, tedy po proudu i proti proudu, a z Pasova do Bratislavy měří tam a zpátky magických 777 kilometrů.
Nemusíme ji tedy vnímat jako cestu, kterou je potřeba ujet od startu do cíle, ale úžasnou příležitost poznat na každém břehu Dunaje trochu jiné zajímavosti, které se podél řeky nachází. My vám dnes nabídneme několik z nich.
Archeologické stopy
Dunaj byl vždy důležitou obchodní cestou, a tak na něm najdeme samozřejmě několik hradů, ale taky jedno speciální opevnění z dob Římské říše. Quadriburg, Quadriburgium, nebo jak Rakušané říkají Burgus, je unikátní opevnění z pozdní Římské říše, které bylo postaveno přibližně před sedmnácti sty lety.
Název mu daly čtyři symetricky umístěné pevnostní věže. Burgus Oberranna je největší krytou vykopávkou v Rakousku. Tisíc metrů čtverečních zastřešeného archeologického naleziště pozůstatků opevnění je navíc stále živým místem, kde dosud probíhají archeologické práce.
Nicméně je otevřené i pro veřejnost, a tak můžete obdivovat například téměř kompletně zachované římské lázně, ale kdo ví? Třeba už archeologové odkryli zase něco nového!
Na území Rakouska se quadriburg nalézá jen jeden a ani po celé Evropě jich není mnoho, takže pro milovníky historie a speciálně Říma rozhodně stojí za návštěvu.
Klášter, kde vaří pivo
Trapistický klášter v Engelhartszell je jedním ze dvou, které vám dnes doporučíme. Před válkou v něm žilo a pracovalo přes 70 mnichů, dnes už se o klášter stará pouhých sedm statečných.
O tom, že klášter není jen nějaká fosílie, svědčí nejen to, že tam vaří pivo nebo likéry, které si můžete v pokladně zakoupit, ale také nástropní freska v hlavní lodi kostela. Při její rekonstrukci nebyly nalezeny žádné původní nákresy, a tak se její tvůrce, profesor Fritz Fröhlich nechal inspirovat freskou nad oltářem, jen do ní trochu pronikl vliv Piccasa. Barvy i kompozice zůstaly, takže si na první pohled ani nevšimnete, že je sbor andělů tak trochu kubistický.
Hned v klášterní zahradě si přijdou na své i děti. Nejzajímavější atrakcí parku je veliké akvárium, kde si můžete prohlédnout ryby, které v Dunaji žijí. Jsou jich desítky druhů. Největší z nich je vyza velká. Už desetileté mládě vás co do délky hravě přeroste. Jinak se dožívá klidně sta let a dorůstá délky třeba i osmi metrů. Podle mezinárodních pravidel říční plavby tedy dospělá vyza potřebuje na pohyb v Dunaji kapitánské zkoušky.
Devět generací loďařů
Představa, že pod vámi plave takový kolos, je trochu stresující, zvlášť když se vypravíte na vodu v typické dunajské rybářské lodi, která je zhruba stejně velká. V obci Freizell nedaleko kláštera můžete hned u cyklostezky navštívit loděnici Antona Wittiho, jehož rodina se věnuje loďařství od 18. století už v deváté generaci. On sám vyrábí lodě přes čtyřicet let a za rok jich stihne zhruba sto padesát! To znamená, že mu pod rukama prošlo už zhruba šest tisíc lodí. To je slušná flotila!
Anton Witti pochopitelně potřebuje taky někdy pracovat, ale pro opravdové zájemce svou dílnu po domluvě samozřejmě rád ukáže.
Lodí po Dunaji
Od dob Římanů zůstal Dunaj stále živou dopravní tepnou. Vedle nákladní dopravy je oblíbenou a vyhledávanou trasou výletních lodí. Prodloužený víkend si můžete užít se vším luxusem třeba při plavbě právě z Engelhartszell do Vídně a zpátky. Různé společnosti ovšem nabízí i mnohem delší výlety po Dunaji. Plavba se dá případně zkombinovat třeba právě s cyklistikou, ale i sama o sobě rozhodně stojí za to.
Pokud byste si chtěli zážitek z plavby vychutnat opravdu jen na chvíli, můžete využít jeden z mnoha přívozů, které vám navíc umožní pěkně stehovat oba břehy Dunaje a vyzobávat z jejich nabídky to, co vás zajímá nejvíce.
Dunajská perla
V Rakousku se nespletete, když vsadíte na nějakou tradiční regionální kuchyni a ochutnáte místní speciality. Na cyklostezce podél Dunaje jsou to samozřejmě rozličné ryby.
Opravdovou gastronomickou specialitou je v této oblasti ovšem mošt. Neupozorňovali bychom pochopitelně jen tak na nějakou obyčejnou šťávu z jablek. Tento mošt je tak trochu turbo mošt. Obsahuje totiž alkohol, plní se do lahví a ochutnává se jako víno. Dokonce existuje i perlivá varianta z hrušek zvaná Dunajská perla.
Je osvěžující a dobře se pije, takže na kole pozor. I když je v Rakousku povoleno přece jen si nějakou tu skleničku na kole dát, nesmíte to přehánět.
Patron pivovarníků
Kousek za Lincem, hlavním městem Horních Rakous, těsně před tím, než se do Dunaje vlévá řeka Enns, která už je hranicí se spolkovou zemí Dolní Rakousko, se fyzicky od vody přece jen trochu vzdálíme.
Svatý Florián je nejen patronem hasičů, jak je v Čechách znám především, ale také patronem vody. Na místě, kde se nacházel hrob svatého Floriána, prvního svatého z této oblasti, kterého známe jménem, vznikl v jeho jméně klášter, který byl původně středověký, ale nyní už jej najdete v monumentálním barokním stylu.
Klášter St. Florian
Floriána zavraždili Římané pro jeho křesťanskou víru. Ponořili ho do vody a on zemřel právě v nedaleké řece Enže, tedy Enns. Proto se také později stal ochráncem vod a hasičů. Nakonec ovšem i pivovarníků, což je pro nás Čechy vždy zajímavá poznámka.
Jedny z největších varhan v okolí mají přes sedm tisíc tři sta píšťal a přimějí k zamyšlení o vyšší moci i pohana. Ohromující knihovna se sto šedesáti tisíci svazky ve dvanácti místnostech, rukopisy z 9. století a papyrus z 5. století nebo pohádkový reprezentativní mramorový sál zdaleka nejsou všechno, co v klášteře můžete vidět. Dokonce tu můžete i přenocovat. Vyčurat, pomodlit a spát!
Dunaj, Dunaj, Dunaj, Dunaj
Tou asi nejzajímavější atrakcí je nakonec řeka samotná. Jen tak si to štrikujete zákrutami a vypadá to, jako by vás sledovalo jezero. Dunaj působí majestátně, monstrózně, úctyhodně. Přesto je přívětivý a jeho meandry a zákruty nabízejí úchvatné scenérie. Určitě si nenechte ujít magickou Donauschlinge. Tady se řeka během pár set metrů dvakrát úplně otočí a vrátí se zase do svého původního směru. Neskutečný pohled.
Přítomnost vody je ovšem pochopitelně i osvěžující a hlavně v letních měsících oceníte, že se dá v Dunaji s trochou respektu i koupat.
Dunajská cyklostezka je v Čechách ze všech rakouských radweg asi nejznámější. A oprávněně. Je dlouhá, kvalitní, rovná, prakticky bez aut a dostupná pro všechny. Jejími neodmyslitelnými oázami jsou kempy. Rodina tu může zůstat pod stanem třeba za 30 Euro na noc s luxusním zázemím a skvělým servisem. Vy, kteří ji přesto ještě neznáte, vyzkoušejte třeba její část v Horním Rakousku, jako jsme to udělali my. Nebudete litovat.
Může se hoditStupeň obtížnosti: snadná - střední |
