Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Dubrovník: nikdy na kolenou

  9:35aktualizováno  9:35
První, co člověk zaznamená, jsou mohutné hradby těsně obepínající starou část města. Dubrovník vypadá z dálky nehostinně, silně, nedostupně. Uvnitř opevnění je však ukryta celá historie i smysl života této výjimečné jihodalmatské metropole. Zatímco okolní oblasti ve středověku ovládaly Benátky či Cařihrad, Dubrovník si vždy dokázal zajistit nezávislost.

Po čtyři staletí byl Dubrovník svobodnou městskou republikou. Ne díky hradbám, ale spíše vinou chytré a prozíravé diplomacie pouhých čtyři sta placených žoldáků nemělo nikdy mnoho práce.

Hrdost na svobodu je do dnešních dnů cítit na každém kroku, v každém obyvateli tohoto ojedinělého evropského města. Proto Dubrovčané tak těžce nesli útok jugoslávské armády v devadesátých letech minulého století, ve válce, při níž se jugoslávská federace rozpadla na kusy.

Dědictví UNESCO
V historické části Dubrovníku, která je zapsána do světového kulturního dědictví UNESCO, jsou stále ještě patrné stopy po náletech – v podobě novotou svítících červených střech, jež nelze přehlédnout, projde-li se člověk po téměř dvoukilometrových hradbách.

Válka se podepsala nejen na psychice místních, kteří se bez vody a světla ukrývali ve sklepeních historických domů, ale zejména na turismu, jež v minulém desetiletí značně skomíral a teprve nyní se pomalu vrací do normálu.

"Dubrovník měl před válkou turistickou sezonu od Velikonoc do konce října. Ta dnes trvá maximálně dva a půl měsíce," říká česká průvodkyně Petra Žeravica, která se do Dubrovníku přistěhovala před pětadvaceti lety.

Perla Chorvatska
Přesto je Dubrovník jednoznačně perlou Chorvatska. A má všechny předpoklady k tomu, aby si výsadní postavení udržel. Renovuje se ubytování, ve Starém městě se otvírají další kavárny a hospůdky, Dubrovnické letní hry, pořádané každoročně od 10. července do 25. srpna, zlákaly svou fantastickou atmosférou už i českého režiséra Jiřího Menzela.

Čechy však k Dubrovníku nepřitahuje pouze historie a úžasné moře rozbíjející se po staletí o kamenné hradby. Je to i tradice. Prvními turisty zde totiž, ostatně jako v řadě jiných koutů Chorvatska, byli právě Češi. Ozdravovna pro děti československých železničářů, český hotel Imperial, první Česká beseda v Chorvatsku, Křižíkova tramvaj křižující město do roku 1969, první mezinárodní letištní linka po trase Dubrovník-Záhřeb-Vídeň-Praha- tak vypadal český svět v Dubrovníku.

"Český element byl tehdy tak silný, že i všechny zdejší významné osobnosti byly českého původu," doplňuje průvodkyně Petra Žeravica..  

Procházka po Dubrovníku

Zvonice


Zvonice

Dominantou Stradunu je jedenatřicet metrů vysoká zvonice z roku 1444. Dva zelení mužíci, Maro a Baro, městu pravidelně odbíjejí čas. Sošky byly původně dřevěné, ale v druhé polovině 15. století byly nahrazeny bronzovými. Časem zezelenaly, místní je proto nazývají "Zelenci". Vedle zvonice stojí palác Sponza, bývalá celnice a mincovna, a zároveň jediná budova ve městě, která přežila katastrofální zemětřesení v 17.století.  

 

Městské brány



Městské brány

Do opevněného města vedou pouze dva hlavní přístupy, dvě brány- Pilská brána (Vrata od Pila) a Pločská brána (Vrata od Ploča). Jsou zabudovány do středověkého opevnění, které čítá několik menších pevností, pět věží, dvě rohové tvrze a jednu velikou pevnost. Zdi vysoké až dvacet pět metrů a široké tři až šest metrů poskytovaly Dubrovníku po staletí důmyslnou ochranu.

 


Velká Onofriova kašna



Kašna

Poslední bod dvanáct kilometrů dlouhého vodovodu z roku 1438 jasně dokazuje, jak moderním a pokrokovým městem Dubrovník byl. Rozvod vody a kanalizace – to se v 15. století v Evropě opravdu jen zřídka vidělo. Kašnu vystavěl neapolský stavitel Onofrio della Cava a do dnešního dne slouží svému účelu – chladná a křišťálová voda nabízí osvěžení všem poutníkům bez rozdílu. A kdo se jí napije, do města se jistě vrátí. 

 


Chrám svatého Blažeje

Barokní stavba z počátku osmnáctého století je zasvěcena svatému Blažejovi, neboli Vlahovi, jak jej nazývají Dubrovčané. Tento patron města se kdysi v 10. století ve snu zjevil jednomu ze zdejších mnichů  a upozornil ho, že se na Dubrovník chystají Benátčané. Díky tomuto zjevení se Dubrovník Benátkám dokázal ubránit a Vlaho-Blažej se stal ochráncem místních.

Rolandův sloup



Socha rytíře Orlanda

Před chrámem stojí socha rytíře Orlanda (Rolanda). Byla postavena v roce 1418 a stala se symbolem Dubrovníku – svobodného městského státu. Pod sochou na podstavci je vyryta délka pravého Rolandova předloktí – přesně 51,5 centimetru. Každý si mohl snadno přeměřit, jestli mu trhovec prodal správnou míru. 

 

 

Mapka zásahů

Hned za Pločskou bránou se člověk vrátí o několik let nazpět. Narazí totiž na tabuli, která znázorňuje zásahy a poškozené objekty v historickém centru města za války v bývalé Jugoslávii v devadesátých letech minulého století. Přestože domy už jsou z valné části rekonstruované a město svítí novými červenými střechami, Dubrovčané tuto křivdu stále ještě hluboce cítí. 

Stradun

Dubrovník byl původně ostrov. Od pobřeží ho odděloval bažinatý kanál, který byl v 11. století zasypán. Tím vznikl široký bulvár, hlavní tepna města – Stradun. Táhne se od ve směru východ-západ, od Pilské bráně k Pločské, od Velké Onofriovy kašny k Malé kašně. Na Stradunu se odehrává celý život Dubrovníku. Kdo alespoň jednou neposedí v kavárnách, které jej lemují, a neprožije snášející se soumrak, jako by v Dubrovníku nebyl.  

Katedrála Nanebevzetí Pannny Marie

Když se roku 1192 anglický král Richard Lví srdce plavil ze třetí křížové výpravy, ztroskotal u břehů Dubrovníku a zachránil se na blízkém ostrůvku Lokrum. Jako poděkování nechal vystavět kostel, který se nacházel na místě dnešní katedrály. Ten však nevydržel obrovské zeměstřesení v roce 1667 a zřítil se. Dnešní barokní podoba katedrály je až z 18. století.

 

Dubrovník je jednoznačně chorvatskou perlou. Jeho historická část je zapsána na seznamu UNESCO.

Dominantou Stradunu je jedenatřicet metrů vysoká zvonice z roku 1444.

Do opevněného města vedou pouze dva hlavní přístupy, dvě brány- Pilská brána (Vrata od Pila) a Pločská brána (Vrata od Ploča).

Velká Onofriova kašna - poslední bod dvanáct kilometrů dlouhého vodovodu z roku 1438 jasně dokazuje, jak moderním a pokrokovým městem Dubrovník byl.

Před chrámem sv. Blažeje stojí socha rytíře Orlanda (Rolanda). Byla postavena v roce 1418 a stala se symbolem Dubrovníku – svobodného městského státu. Pod sochou na podstavci je vyryta délka pravého Rolandova předloktí – přesně 51,5 centimetru. Každý si mohl snadno přeměřit, jestli mu trhovec prodal správnou míru.

Autoři: ,




Nejčtenější

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Další z rubriky

Pohled na historickou část Dubrovníku.
Seriál Hra o trůny přilákal do Dubrovníku rekordní počet turistů

Kultovní fantasy seriál kabelové televize HBO Hra o trůny přivedl do chorvatského Dubrovníku rekordní množství turistů. Ti v tomto přístavním městě, kde se...  celý článek

Lahodná kremšnita. Kdo jednou ochutná, nikdy nezapomene.
Sedm parádních pokladů chorvatské domácí kuchyně, které musíte ochutnat

Už žádné zásoby s sebou! Přestože jsme měli dlouhá léta pověst paštikářů, kteří si na Jadran vozí hory vlastního jídla, v poslední době se karta obrací a Češi...  celý článek

V zálivu písečné pláže Stončica
Chorvatské království pohody. Krásné pláže a parádní kuchyně ostrova Vis

Vis se dá bez nadsázky prohlásit za jednu z perel jižního Jadranu. Krásný ostrov prošel velkými a dramatickými změnami a z vojenské ponorkové základy se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.