Dubrovník patří k nejnavštěvovanějším místům v jižní Dalmácii i na celém jadranském pobřeží.
Přístavní město s bohatou historií nabízí jedinečnou směsici všemožných turistických atraktivit a zavděčí se jak milovníkům klidu a pohody, tak těm, kteří za horkých letních nocí vyhledávají pulzující zábavu.
Centrem Dubrovníka je Staré město obehnané bezmála dvoukilometrovými hradbami z 8. až 17. století. Fortifikační systém s obrannými věžemi a několika pevnostmi je patrně nejznámější dubrovnickou památkou. Kdysi bránil město před nepřáteli, dnes přináší nemalé zisky. Vstupné na hradby, z nichž je krásný výhled na mozaiku červených střech a kostelních věží, rozhodně není zanedbatelné (dospělí 50 kun, děti 5-18 let a studenti 20 kun, do 5 let zdarma).
V hradebním objetí
Mohutné hradby o délce 1 940 metrů, místy široké až šest metrů, obtáčejí Dubrovník jako baculatý had. Chce-li se po nich člověk v klidu projít, pokochat se úchvatnými výhledy, něco málo nafotit a osvěžit se v jednom z podniků, kde dostane zmrzlinu třikrát dražší než mimo Staré město, měl by si vyhradit alespoň tři hodiny.
Součástí hradeb byla i pevnost sv. Jana u přístavu; někdejší majestát Dubrovníka však dokládají i další pevnosti mimo vlastní opevnění – Lovrijenac, Bokar a Ravelin. Prvně jmenovaná se rozkládá na nedalekých mořských útesech a nad její vstupní branou se skví nápis "Non bene pro toto libertas venditur auro" – tedy "Svobodu nelze koupit za všechno zlato světa".
Pohled z dubrovnických hradeb na nedalekou pevnost Lovrijenac, která bývala součástí fortifikačního systému.
Nedobytná republika
Víte-li něco o minulosti Dubrovníka, pochopíte, jak moc je toto latinské heslo pro dějiny města příznačné. Dubrovnická republika, později Ragusa, jež zde vznikla už v 7. století a jejíž sláva upadla až v době zámořských objevů, po staletí odolávala rozpínavosti okolních mocností. Velké bohatství získala díky těžbě soli; turisté si dodnes mohou prohlédnout saliny v nedalekém městečku Ston.
Miniaturní stát se největšího rozkvětu dočkal na přelomu 15. a 16. století, avšak moderními sociálními a hygienickými zákony proslul už o 200 let dříve. V Dubrovníku byly zakládány nemocnice, starobince, lékárny a lazarety, samozřejmostí byl odvoz odpadků a fungoval zde vodovodní a kanalizační systém. S třetím největším loďstvem v tehdejším světě Ragusa směle konkurovala proslulým Benátkám.
Centrum Dubrovníka dodnes symbolicky "hlídají" uniformovaní strážci.
Zemětřesení, jež dalo městu tvář
Dubrovník si však v průběhu staletí užil i nemála krušných chvilek. Byť zde v polovině 15. století vystavěli kostelík, zasvěcený svatému Šebestiánu, který je uznávaným ochráncem před morem, černá smrt se městu nevyhnula. Po morové epidemii, jež Dubrovník postihla roku 1526, zde zbyl další kostel, zasvěcený patronu proti moru, tentokráte svatému Rochu.
Byť je Dubrovník stále plný staveb, jejichž historie je dlouhá i tisíc let, dnešní tvář město získalo až po zemětřesení, které roku 1667 pohřbilo naprostou většinu zdejších obyvatel. Ze 40 000 jich katastrofu přežilo jen 600. Dubrovník byl tehdy opraven a procházíte-li se jím dnes, máte pocit, jako byste se vrátili do 17. století.
Prakticky poslední obnovy, která však atmosféru města mnoho nezměnila, se Dubrovník dočkal po válce v 90. letech, kdy byl obléhán jugoslávskou armádou. Ostřelování z okolních hor poničilo nejen mnoho historických budov, ale vyžádalo si i desítky životů. Mladíci, kteří se po celou válku usadili na nedaleké hoře Srdje, strategický vrchol nakonec ubránili. A byť je v srdcích obyvatel tato smutná historie stále živá, pro běžného turistu to na dnešním Dubrovníku není zdát.
Dominantou hlavní třídy Stradun je 31 metrů vysoká zvonice z roku 1444. Zvonici zdobí tzv. zelenci, kovové postavy, jež odbíjejí celé hodiny.
Kam kráčíš, Dubrovníku?
Nezaměnitelnou atmosféru Starého Dubrovníka vytváří kamenné bludiště úzkých uliček, které propojují několik desítek svatostánků, muzea a galerie, paláce, obchůdky se suvenýry, stylové restaurace nabízející exotické pokrmy z mořských plodů i tradiční kavárny vonící lahodným cappuccinem.
Centrum slavného města je i navzdory přívalu turistů stále obývané místními lidmi, kteří mezi hradbami, místy starými přes tisíc let, věší prádlo. Z opevnění vidíte do oken školy a z červených střech na vás mávají děti s rozčepýřenými vlasy. Z opojení vás vytrvale probouzejí snad jen všudypřítomné červené poutače na "ledově vychlazenou Coca-Colu".
Dubrovník si je svého potenciálu vědom a je nemožné, aby zůstal turistickým ruchem nedotčen. V praxi to znamená, že kromě prohlídky památek a bezplatné koupele v mořské vodě, jež obklopuje hradby ze tří stran, si můžete dopřát prohýřenou noc v diskoklubu nebo navštívit sportovní střediska nabízející potápěčské kurzy, pronajmutí jachty či let nad městem. Luxusní hotely s vlastními plážemi jsou samozřejmostí.
Osvěžení na pláži přímo pod hradbami.
Může se hoditNejzajímavější památky Dubrovník je zapsán na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Žádný z návštěvníků by neměl minout Staré město obehnané hradbami z 8. až 17. století. Za zdejší nejkrásnější stavbu je považován Knížecí palác, v němž dnes sídlí muzeum. Známé jsou dubrovnické svatostánky: kostel sv. Blažeje a kostely u františkánského, dominikánského a jezuitského kláštera. Pozornost si zaslouží také dubrovnická synagoga z 15. století, která se řadí k nejstarším židovským svatostánkům v jihovýchodní Evropě. Kultura a zábava V Dubrovníku naleznete mnoho muzeí a galerií: např. Námořní muzeum, Klenotnici katedrály či Uměleckou galerii – muzeum moderního umění. Ve městě funguje stálé divadlo a jsou zde pravidelně pořádány hudební festivaly a kulturní akce. Za moderní zábavou se vydejte mimo hradby, do barů či hotelů s diskotékami a tanečními terasami. Většinu klubů naleznete na poloostrově Lapad. Koupání a sport Budete-li se chtít osvěžit při samotné prohlídce Starého Dubrovníka, můžete využít dvou malých otvorů ve hradbách a vykoupat se v otevřeném moři. V blízkosti brány Ploče se nachází koupaliště s hrubým pískem a drobnějšími oblázky. Hlavní městské koupaliště najdete na poloostrově Lapad, kde je také většina sportovních středisek – potápěčské kluby, tenisové kluby, půjčovny jachet, motorových člunů a dalšího sportovního vybavení. Luxusnější hotely mají své vlastní pláže, z nichž některé byly vyznamenány Modrou vlajkou. |
