Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Drsné Krušnohoří skrývá staré doly i renesanční skvosty

  11:00aktualizováno  11:00
Horní Blatná je jedním z nejvýše položených českých měst. V okolní drsné přírodě a krajině Krušných hor nabízí pozoruhodné historické a technické památky i spoustu tipů na hezké výlety v kteroukoli roční dobu.

Sestup do horní Vlčí jámy, kde se až do léta drží sníh | foto: Martin JanoškaiDNES.cz



Klikněte na mapku

Architektonická perla vysoko v horách

Horní Blatná na mapě připomíná spíše vesnici, ale ani dnes nezapře svůj starobylý původ středověkého, poměrně mladého hornického města. Založena byla v roce 1532 v době zvýšené poptávky po cínu. Lokalita pro výstavbu přitom nebyla vybrána náhodou – v okolí se už minimálně dvě století předtím rýžoval minerál cínovec (kassiterit - SnO2).

Najdete tady řadu zachovalých historických goticko-renesančních a barokních domů rozmístěných v pravidelné původní pravoúhlé zástavbě. Zajímavostí je, že Horní Blatná patřila kdysi Sasku a k Čechám byla připojena až roku 1547. O rok později se stala královským horním městem.

Dominantu tvoří kostel sv. Vavřince z roku 1754 s věží z let 1605-07. V ní sídlil kdysi věžník, pozorující celou obec, aby hlásil vznikající požár a jiná nebezpečí. Dnes zde najdete malou uměleckou galerii. Jedním z nejvyhledávanějších a nejhezčích domů je současné sídlo městského muzea, nesoucí na portálu letopočet 1754.

Horní Blatná

Horní Blatná na pláních Krušných hor

Slavné doby cínu

Z Horní Blatné se vydáme po stopách středověkého dobývání cínu, kterých je v okolí bezpočet. Jsou to hlavně hojné odvaly a propadliny, v údolích na místech někdejších rýžovisek se vyskytují vyvýšené sejpy.

Ojedinělým technickým dílem, které je od roku 1981 národní kulturní památkou, je tzv. Blatenský příkop. Jde o 12 km dlouhý umělý kanál, který přiváděl z rašelinišť v okolí Božího Daru vodu na pohon důlních strojů. Postavili ho blatenští těžaři v letech 1540 až 1554 podle plánu Štěpána Lenka.

Blatenský příkop

Blatenský příkop
Foto: Oldřich Motyčka

Přes doly kolem Vlčích jam na rozhlednu

Spoustu zajímavých informací o těžbě cínu v Krušných horách včetně např. modelů těžních strojů si můžete prohlédnout v Městském muzeu v Horní Blatné. Odtud ale stojí za to vypravit se do terénu na zhruba 4,5 km dlouhou naučnou stezku. Ta vede přímo z muzea vzhůru na úbočí Blatenského vrchu, který byl v minulosti centrem těžby.

Může se hodit

Jak se tam dostat
Východiskem prakticky ze všech směrů jsou Karlovy Vary, vzdálené přímou čarou cca 20 km, po komunikacích však mnohem více.  Z Karlových Varů buď vlakem (lokálkou) směr Potůčky nebo po silnici směr Nejdek a Horní Blatná.

Vše o cínu a dolech v muzeu

Komplexní historický obraz o hornictví v okolí Horní Blatné podává místní městské muzeum, kde je umístěna stálá expozice věnovaná těžbě cínu v jihozápadní části Krušných hor.

Návštěvníci se tady mohou seznámit s významem cínu pro hospodářství českého státu v minulosti a jeho těžbou v okolních rudných revírech. K vidění jsou také modely těžních strojů a výrobky z cínu.

Exponáty doplňuje bohatý obrazový i textový materiál, nechybí mapa s rozmístěním bývalých důlních děl.

Není přitom zapomenuto ani na další rudy, které se v okolí Horní Blatné těžily. Kromě cínovce to byly především rudy kobaltu, z nichž se získávala modrá barva pro dekoraci uměleckých předmětů, která putovala převážně na nizozemské trhy. Porcelán a keramiku zdobené kobaltovými barvami lze spolu s drobnými cínovými výrobky zakoupit  jako upomínkový předmět.


Nejvýznamnějším dolem v oblasti byl důl Wolfgang činný od roku 1532. Památkou na něj jsou dvě turisticky atraktivní a vyhledávané skalní rozsedliny zvané Vlčí jámy. Vznikly propadnutím stropů podzemních komor, které zůstaly po vytěžené rudě. První rozsedlina je 120 m dlouhá a 15 m široká, v jejích kolmých skalních stěnách jsou patrny zbytky starých důlních chodeb a větracích komínů.

Druhá rozsedlina je podstatně užší a na jejím dně, ukrytém před slunečními paprsky, se udržuje až do pokročilého léta sníh. Vypráví se, že po bitvě u Lipska mezi Napoleonem a spojenými vojsky Rakouska, Ruska a Pruska, se odtud na několika vozech odvážel led do vojenských lazaretů. Vlčí jámy jsou chráněnou přírodní památkou.

Horní Blatná

Horní Blatná od okraje Vlčích jam

K putování po hornických zajímavostech v okolí Horní Blatné patří i výstup na 1010 metrů vysoký Blatenský vrch s rozhlednou, jehož plochý vrchol se nachází asi 400 m od okraje Vlčích jam.

Za unikátnímí technickými památkami na skok do Německa

Pokud rádi nakupujete, můžete se zastavit zhruba 6 km od Horní Blatné v Potůčkách. Je to jedno z největších obchodních center Krušných hor přímo na státní hranici s Německem. V nevelké obci trvale žije 360 obyvatel, ale na místních tržnicích a obchodech prodává okolo 1500 prodejců.

Jestli vám ale tržnice nic neříkají, raději se obci vyhněte a zamiřte přes hraniční přechod rovnou do Johanngeorgenstadtu. Tohle staré saské hornické město, které založili čeští horníci-exulanti, vyhnaní po třicetileté válce, nabízí řadu pozoruhodných technických památek.

Jednou z nich je bývalá cechovna štoly Frisch Glück, ozdobená tradiční hornickou zvonicí. Její budova je zároveň vstupem do dolu, kde si můžete prohlédnout podzemní prostory s ukázkami vývoje důlní techniky. Vzhledem ke zvýšené radioaktivitě v dole se nedoporučuje vstup těhotným a děti se smějí prohlídky zúčastnit pouze se svolením a v doprovodu rodičů.

Zdejší žíly obsahovaly hlavně rudy železa a stříbra, dále také cínu, kobaltu, niklu, vizmutu a uranu. Právě díky posledně jmenovanému chemickému prvku se Johangeorgenstadt po druhé světové válce za asistence sovětských odborníků rozrostl v průmyslové město panelákového typu.

Johangeorgenstadt

Žentourový těžní stroj

Další atrakcí města je žentourový těžní stroj nad bývalým dolem Neu Leipziger Glück, který poháněl kůň a sloužil k čerpání vody z hloubky 140 m. Fungoval až do první světové války a v roce 1921 se stal technickou památkou. Bohužel východoněmecký socialismus mu přinesl zkázu. V 90.letech se ale nakonec postavil a zprovoznil znovu včetně mechanického zařízení.

Návštěvníci ojedinělého muzea se mohou o víkendech seznámit s činností důlního stroje v původní podobě, včetně koňského pohonu. Kruhové dráze pohybu koně je uzpůsoben i půdorys neobvyklé budovy s jehlancovou střechou.

Text a foto: MARTIN JANOŠKA

Autor:


Nejčtenější

Naivní Češi v sandálech jsou v Chorvatsku pojem. Znají je i záchranáři

Milovníci hor ocení při návštěvě Makarské výstup na vrcholky Biokova.

Makarska je klenot Dalmácie, ale umí být i nebezpečná. Nádherná a unikátní příroda totiž bývá při nepříznivém počasí...

V Paříži nainstalovali nové eko-pisoáry. Nechutné, bouří se místní

Pařížané si stěžují na výrazné pisoáry bez zástěn v centru města. (13. srpna...

Paříž přišla s novým nápadem, jak ekologicky využít lidskou moč. Nové červené pisoáry se slámou uvnitř dokážou vytvořit...



Nebuďte povýšení a nechovejte se jako stádo. Sedm cestovatelských hříchů

Vyrážet do světa bez zvídavosti je jedním z největších hříchů pod sluncem.

Chcete si prázdninové toulky po světě opravdu užít? Podívejte se na seznam zásadních chyb, které nesmíte na cestách...

Turisté si odvážejí z pláží Sardinie písek, úřady rozdávají vysoké pokuty

Ilustrační snímek

Úřady na Sardinii bojují proti turistům, kteří si z tamních pláží odnáší na památku písek, což poškozuje životní...

Co se stovkami krokodýlů? Západní břeh Jordánu děsí zkrachovalá atrakce

Týden obrazem

Měla to být atrakce pro turisty, ale teď je to noční můra pro místní. Na farmě v osadě Petzael na Západním břehu...

Další z rubriky

Jak jsem zvracela v Peru. Léčba magickou ayahuascou očima čtenářky

Pohled na rozhlehlý pozemek sanatoria z mojí rákosové chatičky.

O amazonské ayahuasce, liáně duše, jsem toho spoustu četla a viděla. Od různých článků na internetu přes dokumentární...

Lotyšská Praha se chlubí legendou o prvenství vánočního stromu

Riga se chlubí prvním vánočním stromečkem vztyčeným před radnicí. Podle legendy...

Hlavní město Lotyšska svým historickým centrem zapsaným v UNESCO připomíná Prahu a v poslední době se o něm mluví...

Skromní a nezdolní. Fascinující život lidí ve vietnamských horách

Stařenu osvětlují šlehající plameny a kouř z ohniště volně stoupá střechou ven.

Na seznámení s tímto koutem Asie jsem si vyhradil celý měsíc, z toho dva týdny jsem hodlal strávit ve společnosti...

Najdete na iDNES.cz