Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dřívější zaměstnání se jí hodí

  12:26aktualizováno  12:26
Vizovice - Při zmínce o valašském městečku Vizovice se často vybaví švestková pálenka Slivovice, kterou proslavila zdejší firma Rudolf Jelínek. Ve čtyřtisícových Vizovicích si ovšem zaslouží pozornost ještě jedna stavba. Opravdovým architektonickým skvostem je barokní zámek, stojící nedaleko od náměstí, který byl letos na jaře prohlášen za Národní kulturní památku.
Už třináct let žije v podzámčí vizovického zámku jeho současná kastelánka Jana Pluhařová, ovšem správcovou památky se stala teprve v roce 1996. Původně jen přišla s manželem, který tady přijal místo domovníka. Ona sama mezitím vystřídala několik povolání a teprve před pěti lety se přihlásila do funkce kastelánky.
"Právě odcházel do důchodu tehdejší správce, a tak mě napadlo ucházet se o jeho místo," vzpomíná.

Cílem nové kastelánky od začátku bylo dosáhnout toho, aby si lidé zvykli na zámek chodit, a to nejen na prohlídky. "Chtěla jsem, aby turisté, když už zavítají do Vizovic, které jsou na konci světa, opravdu viděli co nejvíc," říká. Od této myšlenky se odvíjí i snaha zpřístupnit návštěvníkům co největší část zámeckých interiérů.

Vizovický zámek je jedním z historických objektů, které byly po druhé světové válce jako první zpřístupněny veřejnosti. Už od roku 1948 se provádí prvním patrem zámku představujícím reprezentační prostory. V roce 1989 byla veřejnosti otevřena i zdejší krásná barokní kaple. Na zámku je spousta původního mobiliáře, který se stále doplňuje. Občas se podaří najít zajímavý kus zámeckého vybavení na opravdu kuriózních místech.

"Našli jsme třeba v uhláku kus dřeva a zjistili, že je to část stojanu na tága ke kulečníku," vypráví kastelánka. Postupně se zámeckému personálu podařilo dohledat ostatní části stojanu a určit i přesné místo, kde stál. "Z takovýchto drobností mám opravdu radost," říká.

Od 3. května je veřejnosti přístupné i druhé patro zámku, v němž byla až do roku 1996 etnografická muzejní expozice. V prostorách po rekonstrukci je dnes historická instalace inspirovaná stylem bydlení v 19. století. Je tady rozmístěn původní zámecký nábytek a spousta předmětů denní potřeby, patřících původním majitelům. Díky tomuto přístupu působí druhé patro zámku autenticky a člověk má téměř pocit, že si jeho obyvatelé pouze na chvilku odskočili. "Lidi nejvíc zajímá obyčejný denní život majitelů zámku, móda nazdobených interiérů už je naštěstí pryč," tvrdí vizovická kastelánka.

Při prohlídce druhého patra se návštěvník dozví řadu zajímavých detailů ze soukromého života majitelů panství. Tyto informace, stejně jako údaje o vybavení pokojů, získávají na zámku od dosud žijících pamětníků, například sloužících či přátel rodiny.

"Ve Vizovicích dosud žije manželka rodinného lékaře posledních majitelů a ta při otevření druhého patra zámku poslala jejich synovi do Rakouska výstřižky z novin. Ten na fotografiích poznal řadu předmětů patřících jejich rodině a poslal mi plánek zámku a popsal, jak byly pokoje vybaveny," vypráví kastelánka.

Kromě dvou zajímavých prohlídkových tras se může vizovický zámek pochlubit i krásně opravenou fasádou, zrekonstruovanými krovy a střechou. V současné době se chýlí ke konci i oprava budov v předzámčí, která už trvá přes dvacet let. K naprosté dokonalosti tak zámku chybí pouze oprava oken a rekonstrukce místní kaple.

K přilákání hostů slouží i kulturní akce, které kastelánka pořádá. "Když jsem na zámek nastoupila, začali jsme tady s divadlem pro děti a také s historickým šermem," vzpomíná. "Místní lidé to přivítali s velkou chutí a naučili se sem chodit." Divadelní akce a šerm rozšířily a zpestřily nabídku kulturních akcí na zámku, které do té doby zahrnovaly především koncerty vážné hudby, pořádané místním Klubem přátel hudby.

Vizovický zámek

Bohaté zámecké interiéry jsou vybaveny nábytkem ve stylu baroka, rokoka, empíru a biedermeieru, množstvím porcelánu a řadou dalších hodnotných předmětů. Nejvzácnějším souborem zámeckého inventáře jsou díla nizozemského malířství. Jsou zde však i obrazy Jana Kupeckého a Karla Škréty. V levém křídle zámku je možno navštívit neobyčejně působivý interiér kaple Nanebevzetí Panny Marie s plastickou výzdobou mistra moravského sochařství Ondřeje Schweigla.
OTEVÍRACÍ DOBA:
duben a říjen:
9 až 16 hodin (soboty,
neděle a svátky, všední dny pouze předem objednané skupiny)
květen až srpen: 9 až 17 hodin
září:             9 až 16 hodin (denně kromě pondělí)
VSTUPNÉ:
Trasa A: 
plné 40 korun, snížené 25, děti a invalidé 10, skupinové vstupné pro mateřské školy 5 korun na dítě
Trasa B: plné 30 korun, snížené 20, děti 10.

O zabezpečení kulturních akcí se stará kastelánka sama, ale není to zdaleka jediná její povinnost. Na zámku pracuje pouze šest lidí včetně zahradníka a dva sezonní průvodci, tak vlastně dělají všichni všechno. "Musím říct, že všechno, co jsem kdy v životě dělala, se mi teď moc hodí," říká Jana Pluhařová. Zužitkovala tady své zkušenosti z projekční kanceláře, z práce vychovatelky i praxi z redakce městského časopisu. Hodí se i zkušenosti z amatérského divadla. Třeba když je potřeba probudit zájem o výklad u nějaké znavenější výpravy.

Kastelánka Jana Pluhařová se svým zámkem ve Vizovicích

Autor:


Nejčtenější

Ale je tady krásně. Místo ze slavného filmu dnes nepozná ani Zdeněk Svěrák

"Václave? Proč nejsi moje žena?" ptá se Zdeněk Svěrák Jana Třísky jako rekreant...

Idylická krajina a typická venkovská stavení z filmu Na samotě u lesa zůstávají dodnes symbolem poklidného života,...

Sezona skončila, lidé jsou pryč. Kam na poslední chvíli k moři a do hor

Noli, ležící západně od Janova, patří k nejpěknějším místům Ligurie.

Mnohem méně lidí, mírnější ceny, přitom ještě stabilní počasí. Takové jsou hlavní výhody návštěvy přímořských i...



Pilot boeingu zapomněl vyrovnat tlak v kabině, cestující krváceli z nosu

Ilustrační foto

Nejméně třicet pasažérů muselo vyhledat ošetření poté, co pilot indických aerolinek „zapomněl“ stisknout tlačítko...

Nejmenší skanzen a opuštěné lázně. Moravským krajem, který ani nemá jméno

Skanzen v Horním Smržově

Tento kraj nemá žádný zažitý zeměpisný ani národopisný název, a možná právě proto patří k nejhezčím venkovským oblastem...

Bez stativu nejdu. Největší hříchy fotografa při cestě za skvělými obrázky

Hříchy fotografů 01

Fotíte dobře a rádi? Možná, že čtete i odbornou literaturu, časopisy, diskuse na internetu, nebo se bavíte se stejně...

Další z rubriky

Správný pivovar hledali i na Slovensku. Postřižiny zachránila až Vysočina

Magda Vášáryová, Rudolf Hrušínský, Jaromír Hanzlík a Jiří Schmitzer ve filmu...

Poetika filmových Postřižin dokáže okouzlit téměř všechny generace českých diváků. Najít vhodné lokace pro natáčení...

S balonem do oblak. Let můžou zmařit i neznatelné rozmary počasí

Horkovzdušný balon v záři zapadajícího funkce

V šestém díle seriálu S balonem do oblak se podíváme na nástrahy počasí. Většina z nás si myslí, že se každý hezký a...

Magický masiv Ondřejníku trápí kůrovec, přesto jde téměř o povinný výlet

Hřeben Ondřejníku z Palkovických hůrek

Panorama Beskyd si nelze představit bez masivu Ondřejníku, výrazně a izolovaně vystupujícího z podbeskydské krajiny....

Najdete na iDNES.cz