Po zkušebním týdenním setkání tuzemských sochařů v Harrachově, které o víkendu skončilo, se pořadatelé i účastníci shodli: příští rok si akci zopakujeme. Podle organizátora Ivana Šmída totiž průkopnické Sochání motorovou pilou, při němž před zraky návštěvníků na pláni pod Čertovou horou vznikaly z kmenů skulptury, vyvolala nečekané všeobecné nadšení. "Už od prvních dnů se netajili spokojeností sponzoři, na jejichž popud vůbec akce vznikla. Setkání si chválilo všech třináct výtvarníků i mraky turistů, kteří každý den kroužili kolem sochařů," potvrdil Ivan Šmíd. Výtvarníci z různých koutů Čech i Moravy, z nichž naprostou většinu tvořili profesionálové, si na počátku sympozia vylosovali sponzory určené místo. Pro ně své dílo komponovali, po vytvoření jej tam umístili a natrvalo zde ponechali. Od počátku týdne tedy zdobí otevřená prostranství nebo vstupní haly harrachovských firem či hotelů rozměrné abstrakce, mořská panna, vysoké busty Krakonoš i skokan na lyžích nebo postava Yettiho s dřevěným batůžkem na přezku. "Moc se mi ta akce líbí, je to totiž takové cvičení," prohlásil akademický sochař Pavel Mizera z Ústí nad Labem. "Ono přijet a předem nevědět, co vznikne, vymyslet na místě vhodnou skulpturu pro zadaný prostor a pak ji za pár dní taky stihnout udělat - tak to si člověk ověří, jestli ještě myslí a pracuje dost rychle." Ani on neváhal, zda se příštího ročníku zúčastní. A nějakou lítost, že obrovský symbolický květ z těžkého dřeva musí ponechat městu, nepociťoval ani v nejmenším. "Vždyť jsme s tím počítali." Javory, jilmy, buky z polomů věnovala sochařům Správa Krkonošského národního parku. Pro venkovní prostor před její budovou vytvářel objekt sám pořadatel sympozia. "Věnuji se sochařině už spoustu let, proto se ostatně obrátili sponzoři právě na mě, abych setkání zorganizoval," vysvětlil Ivan Šmíd. "Rozhodl jsem se udělat takovou ochránkyni Madonu lesů," podotkl před figurou ženy s hlubokou nádobou v náruči. "V té nádobě budou zasazené malé stromky. A Madona bude stát obrácená k horám." Jak prozradil, vznikla z vyvráceného smrkového kmene, který musel svážet kůň z úpatí Kotle. "Pošetřil jsem si na ni ten smrk, protože je nejrozšířenějším stromem v Krkonoších a taky nejvíc odnesl emise. Tak je v tom taková symbolika, že moje Madona je smrková."
 Mistrně vytvořené dřevěné plastiky mají rozhodně své vnitřní kouzlo. |
