V Drážďanech byla zahájena výroba evropského porcelánu, drážďanská hospodyně Melitta Bentzová vynalezla filtr na kávu, v roce 1892 se zde objevilo první víčko na pivní korbel a 5. září 1895 přihlásila místní slečna Christine Hartová k patentování první podprsenku. Dnes je uprostřed města rušno a Drážďanům, které kdysi právem patřily k nejkrásnějším městům Evropy, se začíná vracet jejich zašlá sláva. Saská metropole nabývá na kráse i významu.
Opět se lze opájet pohledem na jižní břeh Labe, kde se rýsuje fascinující silueta barokních lomenic a věžiček, které kdysi tak dokonale zachytil štětcem slavný italský malíř Canaletto. Drážďany - město umění, kde se snoubí minulost a současnost, město ve znamení důstojného a impozantního baroka, které v posledních dnech druhé světové války skončilo v troskách - procházejí obnovou.
Oázou je jedenadvacet parků, za které město vděčí Augustu Silnému. Ten přikázal architektům otevřít město, propojit s loukami a nahradit hradby pásem zeleně a zahrad. Moderní saskou metropoli, co do rozlohy čtvrté největší město v Německu, ročně navštíví více než sedm milionů lidí. V hotelích a penzionech je na 14 tisíc postelí.
Procházku městem lze začít, zejména přijedete-li do města vlakem, na známé třídě Prager Strasse z roku 1851, která je plná nových obchodů, barevných reklam i předělaných hotelů. Nejenom turistika však má být budoucností města Společně s Lipskem mají být Drážďany jedním z center evropského růstu. Místní obyvatelé to jenom přivítali, vždy podobně jako v dalších městech bývalé NDR i tady zanikly tisíce pracovních příležitostí, především po krachu Robotronu, Pentaconu a továrny na výrobu letadel, což vedlo k vysoké nezaměstnanosti.
Vraťme se však k poznávání saské metropole, která má své kouzlo snad za každého počasí. Nezapomenutelné je panoráma ze severního břehu Labe směrem k historickému centru, jemuž dominuje katedrála a Brühlova terasa, Albertinum a kopule budovy Akademie umění. Za nimi Zwinger, vrcholné dílo dvorního baroka, zámek saských panovníků, a kolbiště Stallhof, na jehož fasádě je zobrazen proslulý Fürstenzug - Knížecí průvod, dlouhý 102 metrů.
Drážďany se nikdy neubránily lesku staré šlechty a zcela logicky začaly mít po znovusjednocení magickou přitažlivost zejména pro zástupce modré krve. Baroni, hraběnky a další nositelé "von" zde znovuobjevovali nejen půvab barokních staveb, ale také pragmaticky otevírali nové advokátní kanceláře.
Drážďany jsou městem ideálním pro pěší toulky. Především staré město, kde by bylo hříchem neobejít všechna lákadla: Zwinger - zkamenělou pohádku, rámek s Knížecím průvodem, proslulou Semperovu operu, pomník Goldener Reiter (Zlatý jezdec) - sochu Augusta Silného na náměstí Neustädter Markt či obnovovanou Frauenkirche. Její zvonovitá monumentální kopule stála nad střechami starého města 200 let. Kostel, jedna z nejkrásnějších staveb na světě, postavený v letech 1726-1743, se zařadil mezi významné církevní stavby německého protestantizmu.
Dva dny po ničivém bombardování Drážďan v únoru 1945 se zřítila kamenná kopule kostela do jeho vyhořelého prostoru. Dalších více než 45 let představovalý trosky a hromady zdiva dojemný pomník rozbořených Drážďan. Město už sedmým rokem obnovuje svůj symbol a v jeho sousedství se začalo s novou výstavbou. Kompletní oprava Frauenkirche má přijít na 26a milionů marek, každým rokem stavba vyroste o sedm metrů. Dokončení je plánováno na rok 2006, kdy město oslaví 800 let od první písemné zmínky.
Za návštěvu stojí také Dresden-Neustadt, nové města s módními hospůdkami. Uprostřed Drážďan lze přihlížet také montáži aut - Gläserne Fabrik patří automobilce Volkswagen VW. Moderní prosklený komplex nabízí rovněž i simulátory jízdy, kino a galerii. Za turistickými magnety lze pohodlně dojít pěšky: jak za Raffaelovou Sixtinskou madonou z roku 1516 v obrazárně Alte Meister (Staří mistři), tak za klenoty, které lze obdivovat v největší sbírce drahokamů Grünes Gewölbe. Oblíbenou atrakcí je Yenidze - "tabáková mešita" -, bývalá fabrika na orientální tabák a cirety ve tvaru mešity. Založil ji roce 1886 tehdy osmadvacetiletý podnikatel Carl Hugo Zietz. Orientální barevná kopule vysoká 62 metrů byla zničena v roce 1945. V budově dnes nalezneme restaurace a diskotéku a čtou se tam také pohádky pro děti.
Když vás dlouhé chození za památkami omrzí, dopřejte si chvilku klidu například v restauraci Linie 6. Sedí se zde v tramvaji, obsluhuje hostinský v uniformě průvodčího, noční bary mají atmosféru metra nebo benzinové pumpy (Schaufussstrasse 24) - dostanete se tam tramvajemi 4 a 12. Za návštěvu stojí originální hospoda Planwirtschaft (Louisstrasse 20) - tramvaje 7, 8, 11, 13. Pod názvem "plánované hospodářství" se skrývá kousek "ostalgie" a atmosféra bývalé NDR. V letních měsících potěší ducha romantické serenádní večery na nádvoří Zwingeru a v zámeckém parku Pillnitz i v chrámu Kreuzkirche a Dreikönigskirche.
MŮŽE SE HODIT
Jak se tam dostanete
nejlépe a nejrychleji vlakem, jízda z Prahy trvá 2,5 hodiny autem: nejkratší spojení Praha - Drážďany E55 přes Cínovec
Co si nenechte ujít
Za zhlédnutí stojí drážďanský porcelán - saská manufaktura je neprávem ve stínu míšeňské. Jako tip na suvenýr se nabízejí například originální náramkové hodinky s motivem Frauenkirche (199 DM), přičemž 100 marek putuje na dokončení kostela. Pokud byste zatoužili po oblíbených výrobcích z NDR, zajděte na Sachsenmarkt nedaleko Muzea hygieny. Výtečné sýry nebo mléčné výrobky lze zakoupit v secesní mlékárně Pfundts Molkerei. Jedny z nejlepších dortů a štol jsou prý v Café Toscana.
Co nelze vynechat
Muzeum Karla Maye v Radebeul /sedm kilometrů od centra Drážďan, dostupné tramvají č. 4 nebo S-Bahnem S1/, slavný spisovatel zde žil ve Vile Old Shatterhand, kde je k vidění stálá výstava o jeho životě a díle. V okolí se konají také Slavnosti Karla Maye /květen/, kdy se staví indiánská vesnice a vše se točí kolem Vinnetoua, zní country a rýžuje se zlato Lovecký zámeček Moritzburg jedna z perel saského baroka, se čtyřmi kulatými věžemi u jezera, 14 kilometrů od Drážďan, doporučujeme přijet ze stanice Radebeul-Ost úzkokolejkou s historickou parní lokomotivou a původními vagony z let 18991930, v zámku sídlí Muzeum baroka podávající svědectví o feudální kultuře bydlení se sbírkou porcelánu, tapet, kočárů a loveckých trofejí.
 Letecký pohled na Drážďany dokazuje,že město krášlí velké množství památek,které se sice nacházejí blízko sebe, ale rozhodně ne na úkor celkového dojmu. |
