Dovolenou v Řecku nerušte, Řeky na ostrovech politika nezajímá

Samos (Od zpravodajky iDNES.cz) - "Jsi blázen, zůstaneš někde na letišti. Vždyť mají před volbami," varovali mě známí, když jsem se na začátku června rozhodla odjet se synem k moři a koupila první zájezd do Řecka, který mi v nabídce last minute padl do oka. Od 3. června si tedy na ostrově Samos užíváme počasí bez mráčku s teplotami nad třicet a překvapivě i poměrně teplé moře.

Právě kvůli němu jsem záměrně vybírala ostrov co nejjižnější. A opravdu není problém vlézt do vody a pobýt v ní třeba hodinku. Pro děti ideální.

Tip na dovolenou

Stále nevíte, kam vzít děti na prázdniny? Vyberte si z pestré nabídky zájezdů do Řecka na Dovolena.iDNES.cz.

Taky tu kromě důchodců z Německa, Francie a Nizozemska pobývá i řada mladých rodin ze Skandinávie. Evidentně se také potřebují ohřát. Čechů tu kupodivu moc nepotkáte, snad proto, že čtyři autobusy se z letiště rozjedou do letovisek po celém ostrově.

Řeky na ostrovech zajímá víno, olivy a turisté. Politika je neživí

Pláže jsou v polovině června poloprázdné, víc lidí se objeví až v odpoledních hodinách, když dorazí místní omladina ze školy a později také řecké rodiny s malými dětmi. Ty třeba tři hodiny nevylezou z vody, zatímco je rodiče sledují ze břehu, za družného hovoru s ostatními.

O politice to asi nebude. Na billboardy tu nenarazíte, kdybyste nevěděli, že tu budou za pár dní volby, tak to ani nezaznamenáte. Jen tu a tam objevíte na sloupu letáček velikosti A4 připnutý sponkovačkou anebo jeho zbytky. Při okružní jízdě ostrovem jsem narazila jen na jeden, kde politik ukázal i svoji tvář.

Obyčejného Řeka na ostrovech totiž politika evidentně nezajímá. Proč taky. Dobře ví, že moc i peníze jsou dávno rozdány, podobně jako u nás. A má léty ověřené, že když budou olivy, víno a turisté, budou peníze. A to doslova a do písmene. Čím víc, tím lépe. Protože pak se tu lidem snáze přečká i období zimy, kdy o turistu na ostrovech nezakopnete. A podle toho se tu chovají stále stejně, což vám potvrdí i delegáti cestovek, českých i německých, kteří tu nejsou letos poprvé a už tu nějaký ten týden pobývají.

Na řeckých ostrovech jsem potřetí za posledních patnáct let a kromě placení eurem tu návštěvník žádný rozdíl necítí. A za deset dní jsem nezaznamenala, že by někdo měl problém s platbou eurem. Pár dolarů, které jsem si pro jistotu vzala s sebou, leží od prvního dne netknutých v sejfu na recepci.

Předvolební letáčky potkáte maximálně přisponkované na sloupech, většinou velikosti A4, nebo dokonce jen A5. Tento byl jediný s fotkou politika, na který jsme při cestách po ostrově narazili.

Ceny jsou srovnatelné či o něco vyšší než u nás, ale to je v turistických oblastech obvyklé. A samozřejmě platí, že v supermarketu nakoupíte levněji než v malém krámku. Pokud nemají nazpět drobné v centech, vždy vám vrátí ve svůj neprospěch a ještě se mile usmějí. Jinak v pekárně či marketu dostanete stále stejně dobré pečivo, sýr, olivy i víno a Řekové jsou stále stejně milí a přitom příjemně nevtíraví. A to platí už od vylodění na letišti.

V jejich zájmu totiž není, abyste nakoupili či přišli na večeři nebo vůbec přijeli do Řecka jen jednou, ale opakovaně. A pokud možno, abyste o jejich penzionu, hotelu, krámku či restauraci řekli dalším a ti také přijeli. Už proto není důvod bát se sem přijet, a to se jen tak nezmění.

Se zapadajícím sluncem vyrážejí na moře rybáři...

Za návštěvu stojí kterýkoliv kostel či klášter na ostrovech. Nesmíte do nich s holými rameny, neúctou by bylo i fotografování a filmování, za to si za pár drobných můžete zapálit ručně vyrobenou svíčku.

Práce je důležitá, a ta opět hodně závisí na turistech

Že si v současné době v Řecku stejně, jako kdekoliv jinde v Evropě, každý víc váží práce, je nasnadě a místní vám to potvrdí. Ale nikdo tu hlady netrpí. Široké řecké rodiny totiž drží velmi při sobě a žádného příbuzného by nenechali padnout. To za ně žádný politik neudělá, proto pro ně nejsou až tak zajímaví.

To už Řeky z aktuálního evropského dění víc zajímá fotbal. Při sledování zápasu Česka s Řeckem v hotelovém baru, kde se evidentně zastavil každý, kdo šel zrovna okolo, prožívali průběh velmi emotivně. Když vstřelili branku z ofsajdu před koncem první poloviny zápasu, viděla jsem poprvé v životě vyskočit důchodce metr vysoko a zatancovat před obří obrazovkou dupák, který se vzápětí po neuznání branky proměnil v klení, kterému už jsem naštěstí nerozuměla.
Jediné, co šlo z diskuse mezi Řeky během zápasu vyčíst, bylo negativně podbarvené a krátce sekané "Jiracek" a s širokým úsměvem z úst vypouštěné  "Baros", když se zmínění hráči objevili na scéně.

Samos