Dovolená v chládku aneb jiný kraj, jiný mrav

Jsi-li v Římě, chovej se jako Říman. Tohle pravidlo píší turističtí průvodci, co svět světem stojí, ale pořád se najde spousta lidí, kteří jsou překvapeni, že mají opletačky se zákonem, když například přijíždějí do přísně muslimské země a kufr a kapsy mají plné placatic, protože se přece musí pořádně připravit na sucho.

Nejkrásnější světové věznice | foto: MF DNES

To, co je doma normální nebo by se vyřešilo jen mírným pokáráním, může být někde jinde závažným zločinem. Když tady žvýkáte, nikdo vám nic neřekne. Když to uděláte v Singapuru, máte vážný problém.

Někdy to samozřejmě funguje i naopak: v Peru si můžete koupit lístky koky na každém rohu, zkuste je však přivézt do vlasti a uvidíte, že se váš příchod domů o dost opozdí.

Z pláže za mříže

O tom, jak snadno se dovolená all inclusive promění v horor, může vyprávět sedmnáctiletý německý student Marco Weiss. Pár dní, které s rodiči trávil na plážích tureckého letoviska Antalya, skončilo dramaticky. Před odletem domů byl policií eskortován do vyšetřovací vazby. Matka třináctileté Britky z Manchesteru totiž maturanta z dolnosaského města Uelzen obvinila, že sexuálně zneužil její nezletilou dceru Charlotte M., se kterou strávil jednu noc.

Byl to nevinný flirt dvou puberťáků, nebo znásilnění? Dívka, která setrvává v Anglii, vypovídala, že se s Němcem mazlila dobrovolně. Marco opakovaně uvedl, že Britku odhadoval alespoň na patnáct let. Přiznal, že k důvěrnostem došlo, nikoli však k pohlavnímu styku. Lékařská zpráva sice hovoří o stopách spermatu u mladé Angličanky, ale o panenství nepřišla.

Ačkoli k násilí nedošlo a šlo "pouze“ o pokus o sex, pro tureckou justici je to jasný případ sexuálního zneužití. Podstatné je, že to byl petting sedmnáctiletého kluka s nezletilou třináctiletou dívkou. Pohlavní styk (či pokus o něj) s osobou mladší 15 let je v Turecku kvalifikován jako trestný čin, a to i když k tomu není oběť donucena. Sazba je od tří do osmi let. Pokud je pachatel také mladistvý mezi 15 a 18 lety, tresty jsou mírnější – od 6 měsíců do 2 let.

"V Německu za to hrozí odnětí svobody až do deseti let,“ vysvětlila týdeníku Focus Silvia Tellenbachová, vedoucí referátu mezinárodního trestního práva při Institutu Maxe Plancka ve Freiburgu. Der Spiegel však napsal, že v Německu by se Marco Weiss kvůli tomuto obvinění nikdy neocitl před soudem.

Představa, že by Marco měl strávit v tureckém vězení další měsíce, přivádí jeho i rodiče k zoufalství. Kapacita vězení v Antalyi je 600 lidí, nyní jej však obývá až 1600 osob, mezi nimi desítky hříšníků ze střední a východní Evropy.

"Je to příšerné, je nás třicet na jednu sprchu a jeden záchod,“ stěžuje si student, který podle německých médií čelí podmínkám srovnatelným s výjevy z oscarového filmu Půlnoční expres. Tento snímek z roku 1978 popisuje drsné poměry v tureckém kriminále a autentický příběh amerického studenta Williama Hayese, který byl kvůli pokusu o pašování drog odsouzen v diskutabilním procesu k 30 letům odnětí svobody. Za mřížemi je také svědkem korupce, brutality i mizerných hygienických podmínek.

Na to poslední poukazují nyní masivně nejenom německá média, ale i politikové. Marco trpí lupénkou, nesmí však použít svůj krém. Přední němečtí politikové jako ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier, eurokomisař Günter Verheugen či dolnosaský premiér Christian Wulff opakovaně žádají Ankaru, aby byl Marco propuštěn z turecké vazby a souzen ve vlasti.

Co kilo, to rok. Nebo oprátka

Marco Weiss zdaleka není ani prvním Němcem, ani turistou zatčeným v Turecku či ve světě. Před šesti lety se o titulky postarala osmnáctiletá Andrea Rohloffová z Berlína, u níž letištní policie v Izmiru našla v kufru šest kilogramů heroinu. Dostala šest let a tři měsíce. Po roce v turecké cele se však mohla vrátit do Berlína, kde si odseděla zbytek trestu.

Stefan G. byl naopak na svobodě bleskově. Za mříže – opět v Turecku – se jako údajný pašerák starožitností dostal omylem. Syn mu do kufru přibalil vzácný kámen, který našel na pláži. O jeho hodnotě neměla rodina ani zdání. Zda podobným happyendem skončí i případ Marka Weisse, nelze říct. Německé zastupitelské úřady ročně řeší asi tři tisíce případů zatčených krajanů ve světě.

Kde se co nesmí

Podívejme se, co se nesmí v zemích, kam často jezdí Češi. Nejdřív ale dodejme, že všude je lepší dát si pozor na kouření, alkohol, drogy či konání potřeby na veřejnosti, totéž platí o sexu.

Amerika: v žádném případě nepijte alkohol na ulici přímo z lahve. Ta nesmí být vidět. Vzpomeňte si na filmy, kde je i tuláci nosí skryté v hnědém papírovém sáčku.

Austrálie: z obav ze zavlečení rostlinných a živočišných chorob se nesmějí dovážet žádné potraviny ani rostlinné a živočišné výrobky. Kontroly bývají velmi přísné a v sázce je vysoká pokuta nebo až deportace zpět do Evropy.

Chorvatsko: v téhle prázdninové zemi platí velmi přísný zákaz nocování ve volné přírodě.

Itálie: mějte na paměti, že je zakázáno tancovat na Španělských schodech v Římě. Pokud si přesto chcete zatančit, připravte si až 500 eur. Úplně stejně je zakázáno koupat se v římské fontáně de Trevi, jak to udělala Anita Ekbergová ve filmu Sladký život.

Korsika: dámy, tenhle ostrov je sice ve Francii, ale pamatujte si, že za slunění nahoře bez dostanete pokutu 150 eur.

Polsko: nudismus je tady považován za "neslušný výstřelek“ a navíc přestupek. Za opalování bez plavek budou muset turisté zaplatit až sto zlotých (760 korun).

Řecko: převoz a přechovávání i malého množství drog je trestáno vězením. Nošení nože nebo slzného spreje je posuzováno jako nepovolené ozbrojování. Potápění s přístroji je možné jen na zvláštní povolení a jen v některých oblastech.

Singapur: proslulá země zákazů, kde se nesmí plivat, žvýkat žvýkačky a konzumovat tropické ovoce durian, které je sice lahodné, ale odporně páchne.

Slovensko: nejezděte tam na kole do lesa mimo vyznačené trasy, stojí to teď i 5000 korun. Vysoké pokuty můžete dostat také za to, když si utrhnete v Tatrách vzácnou rostlinu.

Spojené arabské emiráty: krádež bývá trestána useknutím ruky, za násilné trestné činy není výjimkou bičování či kamenování, což se několik let neprovádí na cizincích, kteří nejsou muslimové.

Thajsko: absolutně nepřípustné a trestné je jakýmkoliv způsobem urážet majestát krále a jeho rodiny, ženy se nesmějí dotýkat buddhistických mnichů a nic jim podávat nebo od nich brát.

Turecko: vývoz starožitných předmětů (starších 100 let) je zakázán. Při vývozu nově vyrobeného koberce je nutno předložit doklad o koupi. Za nedovolenou výrobu, vývoz a dovoz omamných nebo psychotropních látek (již za jeden gram) hrozí trest odnětí svobody ve výši 10 až 20 let a více

Navzdory odstrašujícím příkladům, ke kterým patří také čeští pašeráci drog z Thajska Emil Novotný a nedávno zesnulý Radek Hanykovics, se rojí zejména pokusy o „kurýrní služby“. Obchodování s drogami spolu s krádežemi a převaděčstvím je nejčastějším zločinem, jehož se Češi v zahraničí dopouštějí.

Nepoučitelní

Jenom za uplynulých dvanáct měsíců český Nejvyšší soud potvrdil zápis do rejstříku trestů u osmnácti případů, při kterých soudy v zahraničí poslaly za obchod s drogami do vězení občany České republiky.

V uplynulém půl roce také výrazně přibylo případů, kdy se Češi pokoušeli propašovat drogy z Jižní Ameriky. Na letišti v peruánské metropoli Limě byl loni v listopadu zadržen čtyřicetiletý Čech, který chtěl ve svých zavazadlech propašovat 10,5 kilogramu kokainu. V Peru byl zadržen i další Čech se čtyřmi kilogramy kokainu.

Před pár týdny zatkla turecká policie na letišti devatenáctiletou Němku, která měla v zavazadle pět kilogramů heroinu. Další tři kufry naložené 15 kilogramy této drogy objevili policisté v hotelovém pokoji ženy. Němka tvrdí, že o obsahu kufrů nevěděla, prý ji pouze dva Turci požádali, aby převezla zavazadlo do Německa.

V roce 2002 byla v Singapuru zadržena Julia Bohlová s 687 gramy konopí. Už 500 gramů čisté drogy přitom stačí na trest smrti. Tomu neušel nizozemský obchodník Johannes van Damme. V jeho tašce se našly čtyři kilogramy heroinu. Navzdory prosbám královny Beatrix byl v roce 1994 popraven.

Julia Bohlová měla ohromné štěstí. Laboratorní testy ukázaly, že cannabis nebyl čistý a že ho bylo jen 281 gramů. Dostala "jen“ pět let, po třech byla pro dobré chování propuštěna.

Vydechnout si mohl také sedmapadesátiletý Švýcar Oliver Jufer, který byl koncem března v Thajsku odsouzen na deset let vězení za urážku královského majestátu. Jufer v podnapilém stavu namaloval sprejem na zeď králův portrét. Zpodobňování monarchy je však v této asijské zemi zakázáno. Švýcarovi hrozilo až 75 let vězení, soud mu vyměřil jen dvacet. Vzhledem k tomu, že se Jufer přiznal, byl trest zkrácen na polovinu. Ve finále mu však král Pchúmipchon Adundét udělil milost a Švýcar byl vyhoštěn.

Pak jsou také nešťastné náhody, které člověka mohou přivést v cizině do maléru, aniž se o to snaží. Stačí vzpomenout případ Jiřího Šmitáka, který si před dvěma lety chtěl uvařit polévku v chilském Národním parku Torres del Paine a způsobil devastující požár.

Hlavní český hřích

Největším problémem jsou drogy: byť za ně hrozí vězení i doma, jsou země, kde vás dostanou za mříže na celá desetiletí. Celkový počet českých občanů zadržovaných v zahraničí pro drogové delikty není přesně znám, ale jsou jich desítky.

Někteří z nich, především řidiči kamionů, se možná dostali do problémů bez vlastního přičinění. Stále více českých "turistů“ funguje jako "muly“, tedy dopravci drog z Jižní Ameriky do Evropy. Často jsou chyceni již při odletu.