1. Maďarské lázně a hory
To není vtip. Na severu Maďarska se skutečně najdou horská pásma – nebo, dobrá, vysočiny, které však při pohledu z nízko ležící nížiny připomínají skutečné hory.
Nejvyšší Mátra či o jen málo nižší Bükk mají vůči okolní krajině stejné převýšení jako například Šumava. Na úpatí kopců najdete velké termální komplexy, kde si lze po turistice pěkně odpočinout a výtečná vína tečou v každé restauraci proudem. Tak co vlastně chtít víc?
Na nejvyšší maďarský vrchol, Kékes (1015 m) v pohoří Mátra lze sice vyjet autem a trochu to tam připomíná Disneyland, ale oblast má hustou síť značených cest, kde už tolik lidí nepotkáte.
Šumava? Ne, tohle je centrální plošina maďarské vysočiny Bükk.
Jeskynní lázně Miskolc-Tapolca
Zadumaný a téměř kompletně zalesněný Bükk (max. 961 m) se hodí hlavně pro výlety na kole. V centru hor najdete zajímavou vesnici Repáshuta se slovenskou menšinou.
A lázně? Termální a wellness areál Egerszalók nedaleko hezkého města Eger, otevřený v roce 2007, má vynikající kvalitu a leží na dohled z obou citovaných pohoří. Jeskynní lázně Tapolca na předměstí Miskolce (a současně na úpatí Bükku) jsou pak známé po celé Evropě.
Doprava: Autem je to z Prahy do Egeru 600 km, nezapomeňte na slovenskou i maďarskou dálniční známku.
Doba návštěvy: týden
Zvláštnosti: Stáhněte si česko-maďarský překladač nebo vezměte slovník – na řadě míst není možné se jinak dorozumět.
Informace: www.hungarytourism.cz
2. Východní Tyrolsko
Možná nejzapadlejší část Rakouska je schovaná za hřebeny Vysokých Taur a otevřená k jihu, do Itálie. Východní Tyrolsko (Osttirol) nabízí ohromující scenérie korunované nejvyšší rakouskou horou Grossglocknerem a žádného milovníka vysokohorské turistiky nenechá v klidu. Zde je východotyrolské horské menu podle obtížnosti:
1) Defereggental: velmi hluboké boční údolí vedoucí k italské hranici je sice lemované třítisícovkami, ale většinou bez ledovců. Hraničního hřebenu dosáhnete i bez velkých zkušeností – ale také bez pomoci lanovek.
2) Gross Venediger: čtvrtá nejvyšší rakouská hora je přes značnou výšku (3662 m) poměrně snadným cílem. Nenechte se zmást popisy, nejsnazší cesta vede opravdu od jihu z vesnice Hinterbichl a přenocovat potřebujete na chatě Defreggerhaus (2960 m). Vlastní výstup na vrchol Venedigeru pak sice vede z větší části po ledovci, je ale velmi snadný.
Vrcholová pyramida Grossglockneru z předvrcholu Klein Glockner
3) Grossglockner: na nejvyšší rakouský štít se chodí častěji také z jihu; autem vyjedete k hotelu Lucknerhaus (1920 m), vhodné je přenocovat na Stüdlhütte (2800 m) nebo až na nejvyšší rakouské chatě, Erzherzog-Johann-Hütte (3454 m). Pro výstup na vrchol už ale musíte mít větší zkušenosti. Nutné jsou mačky (ledovec a strmá sněhová pole), je dobře se jistit lanem, na vrcholovém hřebínku je několik exponovaných míst. A samozřejmě potřebujete solidní počasí.
Doprava: Cesta autem z Prahy do Matrei in Osttirol je dlouhá 650 km.
Doba návštěvy: čtyři dny až týden
Zvláštnosti: Zkontrolujte si na webových kamerách stav sněhu v jednotlivých oblastech i otevírací dobu horských chat.
Informace: www.osttirol.com
3. Bělorusko
Jeden z posledních nepoznaných koutů Evropy se částečně otevírá běžným cestovatelům: pokud pobyt v zemi nepřesáhne 5 dnů, tak od letošního února nemusí mít občané EU pro cestu do Běloruska vízum. Odpadá tím časově náročný a také nikoli laciný proces obstarání běloruského vstupního víza a nastává čas vyrazit:
– do metropole Minsku s jeho drtivou, přesto však uchvacující a z kvalitních materiálů vystavěnou stalinskou architekturou
– na vzorně opravené zámky Nesviž a Mir
– do Bělověžského pralesa, jehož větší část leží právě v Bělorusku
– do krásného města Grodno s úžasnými pravoslavnými i katolickými kostely
Zámek Mir patři k předním atrakcím Běloruska.
Víc toho za pět dní nestihnete. Oprašte azbuku a ruská slovíčka (bez znalosti ruštiny si v Bělorusku „neškrtnete“) a možná se budete divit, jak vlídnou a spořádanou zemi objevíte.
Doprava: Letecky do Minsku (povinné! – např. přímými lety ČSA z Prahy), po Bělorusku vlaky a autobusy.
Doba návštěvy: nesmí překročit 5 dnů
Zvláštnosti: Síť běžných turistických služeb včetně hotelů je mimo Minsk velmi řídká, není od věci zařídit si ubytování předem. Musíte mít předem uzavřenu speciální zdravotní pojistku, která se na hranici kontroluje. Bližší informace najdete na webu českého Ministerstva zahraničních věcí
Informace: www.belarus.by
4. Bukovské vrchy
Nejvýchodnější slovenské pohoří stále drží vlajku neporušené divočiny s nekonečnými lesy, křišťálově čistými potoky a volně se potulující divokou zvěří. Hřeben Bukových vrchů tvoří hranici mezi Slovenskem a Polskem (zde se nazývají Bieszczady Zachodnie) a částečně zasahují i na Ukrajinu.
Vrch Ďurkovec (1188 m) v hraničním slovensko-polském hřebeni Bukovských vrchů
Výprava do tohoto zapomenutého koutu Evropy znamená, že budete muset jít „na těžko“ a zřejmě se neobejdete bez noclehu ve stanu nebo pod širým nebem. Vychází se ze slovenské Nové Sedlice, dostanete se na trojmezí na Kremenci a pak můžete volně přejít do Polska na vyhlídkový vrchol Wielka Rawka (1307 m). Hranici na Ukrajinu překročit nelze.
Slovensko-polský hřeben Bukovských vrchů je nádherný, ale úplně pustý, bez jakékoli infrastruktury. Pro nocleh pod střechou či doplnění zásob lze samozřejmě sejít na stranu polskou (Wetlina) či slovenskou (Runina).
Doprava: Vlakem do Sniny a pak autobusem do Nové Sedlice.
Doba návštěvy: čtyři dny až týden
Zvláštnosti: Věnujte pozornost medvědům, potuluje se jich tu docela dost. V noci nejspíš uslyšíte výt vlky.
Informace: https://hiking.sk/hk/li/-vychod-bukovske_vrchy.html
5. Picos de Europa
Rozlohou malé, ale úctyhodně vysoké pohoří Picos de Europa na severu Španělska vytváří fantaskní scenérie strmých vápencových stěn sotva třicet kilometrů od moře. „Picos“, jak jim místní říkají, připomínají italské Dolomity a musíte si je zasloužit. S přístupem do nitra hor může pomoci jen jedna lanovka, převýšení jsou značná a infrastruktura včetně turistického značení velmi omezená.
Lokalita Vegas de Sotres v Centrálním masivu Picos de Europa
Východištěm do střední části Picos, zvané Macizo Central, je lokalita Fuente Dé. Odtud vede zmíněná lanovka, která vám usnadní dvoudenní okruh kolem mýtického, nedobytně působícího štítu Naranjo de Bulnes (2 519 m) – při západu slunce se opravdu barví do pomerančových tónů.
Pak se nejspíš budete chtít podívat do jedné z nejhlubších soutěsek Evropy Garganta de Cares, která má stěny vysoké přes dva kilometry – průchod po zajištěné stezce dlouhé 12 kilometrů je opravdu zážitkem. Dál k západu potom můžete dojít až k historickému klášteru Covadonga, odkud byla počátkem 8. století zahájena reconquista.
Doprava: Letecky do Santanderu, Bilbaa či na letiště Asturias u Gijónu a pak půjčeným autem, případně místními autobusy (frekvence spojů je však nízká).
Doba návštěvy: týden
Zvláštnosti: Picos de Europa se tyčí na dohled od Atlantského oceánu a počasí se proto často mění – pečlivě sledujte předpověď
Informace: www.picoseuropa.net
6. Jihozápadní Irsko
Poloostrovy Iveragh a Dingle nabízejí nejkrásnější krajiny Irska: šťavnaté, deštěm často zkrápěné louky a pastviny, temná rašeliniště, nad nimiž se tyčí drsné a nepřístupné hory, to vše lemované skalnatým pobřežím neustále bičovaným divokým Atlantikem. Na tomto nevídaném „hřišti“ jsou navíc rozházené unikátní raně křesťanské a prehistorické památky tisíce let staré.
Za hlavní východiště platí městečko Killarney, k němuž přiléhá stejnojmenný národní park. V něm potkáte kromě nádherných jezer také vlhké dubové a tisové lesy – v Irsku ne zrovna obvyklý jev – a pozadí této scéně tvoří nejvyšší irská hora Carrantuoohil (1038 m). Tedy pokud ji zahlédnete, kopce jsou velmi často zahalené mlhou či mraky.
Poloostrov Iveragh můžete objet autem po 180 km dlouhé scénické silnici zvané Ring of Kerry, která z větší části sleduje pobřeží Atlantiku a nabízí báječné výhledy. Podobné kvality má i silnice procházející sousedícím poloostrovem Dingle, která vás přivede až k nejzápadnějšímu bodu Irska, mysu Dunmore Head. Zastavte se u kamenné stavby zvané Gallarus Oratory, která snad sloužila jako křesťanská svatyně již v 6. století.
Doprava: Letecky z Prahy do Dublinu, do Killarney se pak lze dostat vlakem i autobusem. Pro průzkum obou poloostrovů budete nutně potřebovat auto z půjčovny.
Doba návštěvy: čtyři dny až týden
Zvláštnosti: Část území má oficiální statut Gaeltacht, tedy oblasti, kde se jako prvním jazykem hovoří irsky (nikoli anglicky).
Informace: www.kerrycoco.ie
7. Schwarzwald
Nejvyšší vnitrozemské pohoří Německa nabídne krajinu podobnou Krkonoším či Jeseníkům a můžete tu dělat kde co: vydat se na pěší túru, projezdit oblast na kole, zkusit paragliding či dokonce některý z vodních sportů na jezeře či na přehradě.
Krajina centrálního Schwarzwaldu
Menší část Schwarzwaldu na severu je od roku 2014 chráněna jako národní park, za nejatraktivnější oblast je však stále považováno území v okolí letoviska Titisee rozloženého u stejnojmenného jezera. Nedaleko odtud se totiž tyčí nejvyšší hora Schwarzwaldu, Feldberg (1493 m), daleko to není ani na další výrazný vrchol, Kandel (1242 m). Kolem posledně jmenovaného prochází horská silnice se stovkami zatáček, eldorádo pro motorkáře.
K předním výletním cílům Schwarzwaldu patří pramen Dunaje: skutečný nad městečkem Furtwangen i ten symbolický v Donaueschingenu. A pokud se chcete potěšit nějakým výtvorem lidských rukou, tak katedrála ve Freiburgu na západním úpatí pohoří patří k předním středověkým kostelům Německa, malebné historické centrum má i Rottweil na opačné straně hor. A úplně všude ve Schwarzwaldu narazíte na typické hodiny kukačky – v muzeu ve Furtwangenu jich na jednom místě dokonce můžete spatřit tisíce.
Doprava: Cesta autem z Prahy do Titisee je dlouhá 630 kilometrů, oblast je dobře obsloužena i veřejnou dopravou.
Doba návštěvy: týden
Zvláštnosti: Jde o jednu z nejfrekventovanějších turistických oblastí Německa, ubytování si raději zajistěte předem.
Informace: www.blackforest-tourism.com
8. Švýcarsko
Na švýcarském území se nacházejí některé z ikonických turistických atrakcí celé Evropy a alespoň jednou za život to chce vidět. Nebude to laciná záležitost, ale vzpomínky zůstanou na celý život. Zde je přehled co byste určitě neměli vynechat:
1) Hory: Zermatt s panoramatem Matterhornu a možností výjezdu lanovkou na Klein Matterhorn (3883 m), rozhledový vrch Pilatus (2128 m) nad Luzernem s nejstrmější ozubnicovou železnicí světa, Švýcarský národní park, jediný v zemi
2) Voda: Ženevské jezero s panoramatem Mont Blancu, zákruty Rýna v Basileji, které si můžete osobně proplavat, Rýnský vodopád u Schaffhausenu, vodopády v údolí Lauterbrunnen.
3) Silniční průsmyky: Gotthardský průsmyk (2106 m) po staré cestě, zčásti stále po kostkách, Grimselpass (2164 m) s impozantními serpentinami, Julierpass (2284 m) nad Engadinem se starověkými římskými milníky.
4) Vlaky: scénické železnice v okolí Svatého Mořice (Albulabahn nebo Berninabahn), výjezd na Jungfraujoch, nejvyšší nádraží Evropy (3454 m), Gotthardský úpatní tunel, nejdelší na světě (57,1 km)
Nesmrtelné panoráma Bernských Alp: železniční stanice Kleine Scheidegg rámovaná panoramatem vrcholů Eiger a Mönch
5) Umění a kultura: muzea v Basileji (Kunstmuseum, Museum Tinguely a další), rétorománská kulturní oblast v údolí Engadin, klášterní knihovna v Sankt Gallen s manuskripty od 8. století
6) Města: Bern, kapesní metropole s několika kilometry podloubí, památka UNESCO, starobylý Luzern v krásné poloze u Vierwaldstättského jezera, Bellinzona s panoramatem tří hradů, památka UNESCO
Doprava: Z Prahy jsou provozovány přímé lety do Curychu, Ženevy a Basileje, alternativou je denní spojení nočním vlakem mezi Prahou a Curychem. Autem je cesta z Prahy do Curychu dlouhá 700 km. V zemi se hodí využít celostátní permanentku na veřejnou dopravu, tzv. Swiss Pass.
Doba návštěvy: týden až deset dní
Zvláštnosti: Podle aktuálních srovnání je Švýcarsko nejdražší zemí Evropy a zřejmě i světa – dobře si rozplánujte výdaje.
Informace: http:mojesvycarsko.com
9. Španělské vnitrozemí
Místo Costa del Sol či Barcelony zkuste tentokrát španělské vnitrozemí. Základna v Madridu umožní, díky kvalitní a rychlé dopravní síti, navštívit tolik zajímavostí světové třídy, že vám na to ani celý týden nebude stačit.
Madridu věnujte (pokud jedete poprvé) zhruba dva dny, na programu by neměly chybět světově proslulé galerie v čele s Muzeem Prado a samozřejmě centrum včetně královského paláce. Madrid má skvělý noční život, který začíná nejdříve kolem jedenácté večer, ve dne vás pak překvapí rozlehlé a pěkně upravené parky v čele s Parkem Retiro, kde najdete řadu architektonicky hodnotných památníků a velké jezero.
Královský zámek v Aranjuezu nedaleko Madridu
Tři z mezinárodně proslulých destinací v okolí Madridu jsou dosažitelné příměstskými vlaky, tedy pomocí rozšířené jednodenní permanentky: klášter a královský zámek El Escorial, univerzitní město Alcalá de Henáres a další velkolepý zámek v Aranjuezu.
Všechny tři lokality jsou zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO, na každou z nich vám stačí půlden.
Kulturní a umělecká úroveň se ale nesnižuje ani se vzrůstající vzdáleností od metropole, do následujících míst se navíc snadno dopravíte bleskurychlými španělskými vlaky. V první řadě jde o Toledo (vlak sem jede z Madridu jen půl hodiny) se stavbami křesťanskými, muslimskými i židovskými a skvělým muzeem malíře El Greca, který zde vytvořil některá ze svých nejlepších děl. Na Toledo si nechte nejméně celý den. Skvělou scenérii v členitém terénu a vysoký římský akvadukt procházející středem města nabídne Segovia (z Madridu kombinací vlaku a busu necelou hodinu), staré město v Ávile (po kolejích hodinu a půl) je zase kompletně obehnané hradbami.
Doprava: Letecky do Madridu, přímé lety nabízejí ČSA, Iberia a SmartWings, lacinější to ale bývá s přestupem
Doba návštěvy: týden až deset dní
Zvláštnosti: Vlakové jízdenky si obstarejte předem, bývá to výrazně lacinější.
Informace: www.turismomadrid.es
10. Ochridské jezero
Ztracený kout Evropy na pomezí Makedonie, Albánie a Řecka nabídne nádhernou přírodu i skvělé památky, navíc s odkazem k českým reáliím – v oblasti působili následovníci svatých Cyrila a Metoděje, hlavně svatý Naum. V létě se Ochridské jezero vyhřeje na teploty příjemné ke koupání, dá se tu provozovat plachtění či surfing. V okolí je řada pravoslavných klášterů, mnohé se vzácnými freskami.
Středověké fresky v interiéru kláštera Sveti Naum nedaleko Ochridu
Město Ochrid má jako téměř jediná lokalita v Makedonii přijatelnou turistickou infrastrukturu a oblast je v současnosti přístupnější než dříve, o což se zasloužil čilejší letecký provoz směřující do makedonské metropole Skopje. Odtud dojedete do Ochridu autobusem za pět hodin. Jinou možností je (obvykle dražší) letecká doprava do albánské Tirany.
Krásné přírodní scenérie nabízí Národní park Galičica v horském masivu mezi Ochridským a Prespanským jezerem – svahy jsou lesnaté, vrcholky, přesahující 2200 metrů, lučinaté, holé. Překročení hranice do Albánie bývá bez problémů. Pokud ale budete chtít navštívit i řeckou část Prespanského jezera, zjistěte si předem aktuální situaci.
Doprava: Letecky do Skopje nebo Tirany, pak autobusy.
Doba návštěvy: týden
Zvláštnosti: Trvejte na udělení razítek do pasu, při odjezdu to pohraničníci kontrolují.
Informace: www.exploringmacedonia.com
