Od nádraží Kadaň - město se vydáte kolem bývalých hradeb katovskou uličkou na náměstí ke sloupu Nejsvětější trojice, děkanskému kostelu a k radniční věži. Můžete i odbočit k místnímu gotickému hradu. Pak už zbývá projít Svatou branou kolem skupiny smírčích křížů k bývalému františkánskému klášteru. S městem se poté rozloučíte a přejdete Ohři po hrázi přehrady. Dál vás povede už jen červená značka.
Přes vísku Pokutice dorazíte až k úpatí stolové hory Úhošť, kde leží i stejnojmenná národní přírodní rezervace. Informační tabule po celé naučné stezce vám podají základní informace o květeně, geologii i o pravěkém osídlení. Náhorní pláň, na niž vystoupáte lesem, má rozlohu asi sto deset hektarů a na rozdíl od strmých skalnatých strání plných různých druhů stromů je téměř holá. Rovný vrchol (593 metrů nad mořem) obýval v dávnověku lid kultury knovízské, bylanské, halštatské, keltské i slovanské.
Se Slovany se do souvislosti s Úhoštěm dává i hradiště Wogastisburg, kde roku 631 porazil slovanský "král" Sámo franckého panovníka Dagoberta. Posledními obyvateli osady Úhošť byli Němci. Ti však byli po válce nedobrovolně vystěhováni a místo zůstalo bez osídlení. Z hrany čedičového vrchu, kudy vede značená cesta, je výhled na Krušné hory od Klínovce přes Měděnec, hrad Hasištejn až po Jedlan. Na východě je Most, Bořeň a Milešovka. Sopečné Doupovské vrchy jsou na jihozápadě. Čediče Doupova i Úhoště od krušnohorského krystalinika dělí hluboké údolí Ohře. Úhošť kromě bizarních skal hostí v pozdním jaru na své plošině řadu stepních rostlin.
Přechod po severní a západní hraně trvá volnou chůzí se zastávkami a čtením jednotlivých tabulí a s vychutnáním dalekých výhledů asi hodinu. V jihozápadním rohu planiny začíná sestup do údolí Donínského potoka. Zde skončí strmé skály a změní se i květena ze stepní na lesní. Po krátkém prudším sestupu následuje pozvolná lesní cesta až k silnici u osady Zásada. Tam je i poslední, třináctá tabule.
S červenou pokračujete po silnici do Rašovic. Zde je potřeba se rozhodnout, kudy dál. Po červeném místním značení je možno již přímo do Klášterce, což je asi hodina chůze. Pokud se rozhodnete jít přes hrad Lestkov, počítejte se třemi hodinami. Hrad Egerberg nad Lestkovem leží mezi stromy a výhled je odtud jen omezený.
Obě cesty se sejdou u silničního mostu přes Ohři, za ním vlevo jsou prameny kyselky. Někdejší lázničky jsou zrušeny, ale pramen Evženie je nadále přístupný. Můžete jej ochutnat, od mostu je to asi deset minut. Pak už zbývá projít protáhlým zámeckým parkem. Letité, mohutné stromy mnoha druhů s romantickým pohledem na zámek nad hladinou Ohře jsou odměnou za vaši vytrvalost. Můžete se podívat i na sallu terranu se sochami pěti světadílů či kašnu s tritony. Samotný zámek ukrývá velké sbírky porcelánu mnoha druhů. Při cestě k nádraží si ještě povšimněte staré thunovské porcelánky, která již dávno není v provozu. Připomíná však slavnou dobu rozkvětu celého města, porcelán se v ní vyráběl od roku 1794 jako v druhé nejstarší v Čechách. Výlet měří dvacet kilometrů (delší trasa). Domů se dostanete rychlíkem Valdštejn, který vyjíždí z místního nádraží dvě minuty před tři čtvrti na pět. Pro orientaci vám nejlépe poslouží mapa KČT číslo 7 Žatecko v měřítku 1:50 000.
 Zámek v Klášterci nad Ohří - cíli dnešního výletu |
