Oblast Jižního Tyrolska a Trentina nabízí stovky kilometrů běžeckých tras.

Oblast Jižního Tyrolska a Trentina nabízí stovky kilometrů běžeckých tras. | foto: Südtirol Marketing / Laurin Moser

Dolomity: parádní sjezdovky i ráj běžkařů

  • 13
Osm hodin svižné jízdy po dálnici přes Řezno a Innsbruck, za Bolzanem doleva, pár ostrých serpentin a začíná nefalšovaná Itálie. Trentino sice patřilo až do konce I. světové války k Rakousku-Uhersku, ale až na některé kulinářské speciality to není moc znát.

Údolí Val di Fiemme – bohatě zásobené sněhem, přestože zde v zimě čtyři z pěti dnů svítí slunce – je jakousi branou Dolomit. Ty se již na první pohled liší od hor dále na severu. Tvoří divokou kulisu nad sjezdovkami, které ve své většině nejsou příliš náročné, takže je ocení zejména rodiny s dětmi.

Údolí Val di Fiemme s malebným Cavalése

Po dvaceti kilometrech proti proudu říčky se vynoří hlavní středisko oblasti Cavalése. Na rozdíl od ostatních skistředisek je skutečným městem s historickými uličkami a palácem – prostě jako v Itálii. Kdysi leželo na hranici s habsburskou říší a člověku se nechce věřit, že pár kilometrů na sever vedla za první světové války jedna z krvavých front.

Téměř uprostřed města je nástupní stanice lanovky, která lyžaře vyveze na horu Palon del Cermis, po níž je pojmenováno středisko Alpe Cermis. Bude to deset let, co tady americký vojenský letoun přesekl lano a způsobil pád kabiny do údolí, takže nová lanová dráha raději kopíruje terén.

Pohled na Alpe Cermis

Nejslavnější tratí je černá sjezdovka Olimpia, přičemž z vrcholku hory až do údolí je možné absolvovat jednorázový sjezd v délce 7,2 kilometru. Zejména střední úsek je trochu náročnější a bez pravidelných zastávek dostanou kolena pořádně zabrat.

Proslulá černá sjezdovka z Pala di Santa

Modré a červené sjezdovky jsou naopak mírné. A děti ocení i kovové plastiky divokých zvířat – z dálky vypadají téměř jako živá. Pokročilý sjezdař však dříve či později zamíří do nedalekého Latemaru, kde se lyžuje především ve vrcholových partiích a lze tu vybírat z mnoha tras. Areál zasahuje až do sousední italské provincie Jižní Tyrolsko, takže je zde slyšet stejně hojně němčinu jako italštinu.

Lanovky jsou pohodlné a rychlé a propojují tři centra: Predazzo, Pampeago a Obereggen. Tvoří jakousi „lyžařskou houpačku“ přes čtyři hřebeny, která neomrzí ani po několika dnech.

Sedačková lanovka z Pampeaga na Passo Feudo

Ve všech střediscích Trentina je značné množství sněhových děl, díky nimž téměř nikdy nechybí sníh. To ovšem neznamená, že se po něm musí jezdit jako po prašanu. Nemalým lákadlem je, že celé Trentino – šest tisíc kilometrů čtverečních, půl milionu lidí, 300 kilometrů vleků a 1 200 kilometrů sjezdovek – je včleněno do systému Dolomiti Superski, v němž platí jedna permanentka.

Klikněte na orientační mapku sjezdovek a vleků - pro originální velikost

Dolomit je kámen

Je tedy neobyčejně lákavé nezůstávat na jediném místě a spát pokaždé jinde. Jednotlivá střediska jsou však od sebe poměrně vzdálená, takže je nutné hodně cestovat.

Rodiny ocení to, že děti do osmi let jezdí zdarma. Pro dospělé jsou připraveny různé sezonní výhody (více na www.dolomitisuperski.com, stránka nabízí i informace v češtině).

Pohled na jihovýchodní stranu Latemaru z Pala di Santa

Val di Fiemme nabízí i desítky kilometrů běžkařských tratí, z nichž některé klesají do údolí z nadmořské výšky přes dva tisíce metrů. Oblast byla koneckonců dějištěm dvou světových šampionátů v klasickém lyžování; a Val di Fiemme je připravené stát se jím potřetí v roce 2013.

Také tento rok se tu budou konat čtyři závody Světového poháru a 5. a 6. ledna jsou na programu na drahách v Lagu di Tesero závody Tour de Ski.

Večeře na horských chatách

Takřka ve všech lyžařských střediscích se organizují večeře na horských chatách, kam se lze dostat buď na sněžných skútrech nebo na rolbách, případně pěšky. Ve Val di Fiemme nabízejí tyto večery vysokohorské chaty Baita Caserina v Alpe di Pampeago, Baita Ciamp de le Strie v Alpe di Lusia u svahu Bellamonte a na chatě Capanna Cervino v Passo Rolle.

Dolomity dostaly jméno po francouzském geologovi Deodatu de Dolomieu, jenž po jedné ze svých cest tímto krajem popsal krystalický kámen, který si na rozdíl od vápence zachovává stejné vlastnosti i v kyselině.

Návštěvník z českých luhů a hájů však ocení kromě bizarních skalních útvarů – připomínajících tak trochu Skalnaté hory nad alpskými loukami – také škálu odstínů, které skály mají v podvečerním slunci.

Může se hodit

Jak se tam dostat

Přes Řezno a Innsbruck směrem na Bolzano, za Bolzanem na Trentino a Cavalese. Okolo osmi eur zaplatíte v Itálii na mýtném.

Pokud se vypravíte do Trentina letecky, využijte skitransferu. Od prosince do dubna navazuje na lety do Verony, Brescie, Milána, Bergama, Trevisa a Benátek speciální bus, dopravující lyžaře do nejnavštěvovanějších středisek.
Více info na trentinoviaggi.net.

Permanentky

Jednodenní skipas stojí 29 až 34 eur, šestidenní 140 až 175. Univerzální permanentka Dolomiti Superski je jen nepatrně dražší než obyčejný skipas.

Běžkaři mohou využít Super Nordic Skipas. Spojuje 19 center a 1 200 kilometrů tratí mezi Trentinem, Venetem a Modenskými Apeninami. Sezonní skipas vyjde na 80 eur, týdenní na 25 eur.

Více info na www.supernordicskipass.it.

Ubytování

V útulných hotelech se dá v sezoně pořídit pokoj v rozmezí 40 až 60 eur na osobu a den, apartmány jsou o něco levnější.

Jídlo

Ceny základních potravin v samoobsluhách se zásadně neliší od českých. V restauracích označených oranžovo-zelenou známkou Osteria Tipica Trentina vaří zdejší speciality (zvěřina, polenta, špek, jídla na houbách...). Jídla pouze z místních produktů nejsou při své opulentnosti přehnaně drahá (okolo 30 eur).

Další informace

www.trentino.to
www.dolomitisuperski.com
www.suedtirol.info

,