Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Do Vídně za uměním

aktualizováno 
Pokud během svých prázdninových cest zavítáte do Vídně, nabídne vám rakouská metropole řadu zajímavých výstav,které vám přiblíží umění amerického středozápadu či severní Evropy, zavedou vás do podsvětí nebo do čínském cirkusu. Rozhodně je z čeho vybírat.
Vídeňská opera

Vídeňská opera - Do Vídně můžete jet nejen za výstavami, ale i za hudbou. Proslulá Vídeňská opera milovníky vážné hudby jistě nezklame. | foto: Archív


Rakouská metropole vede příslovečně bohatý kulturní život, o kterém by bylo škoda neinformovat. Navíc, když rakouské hlavní město je z jižní Moravy, co by kamenem dohodil. Umělecké dění ve Vídni zachycuje následující výběr zdejších zajímavých kulturních podniků.

OSLAVA NICNEDĚLÁNÍ

Pokud vám rodiče už jako dítěti vtloukali do hlavy, že zahálka a nicnedělání jsou hříchem, pak byste měli určitě zavítat do rakouského muzea folkloristiky ve Vídni a přesvědčit se o pravém opaku. Protože "nejtěžší, co si může dnešní člověk představit, je nicnedělání". A právě jeho oslavě je věnována výstava s názvem Nicnedělání - o poflakování se, povalečství, odbíhání od práce a dělání si přestávek. Jednotlivé fotografie a předměty se snaží mapovat cesty vídeňské múzy 20. století. Jde přitom o mýtus každodennosti stejně jako o demokratizaci způsobu trávení volného času Vídeňáků. Návštěvník výstavy se pousměje nad veselými, někdy prapodivnými příběhy o malých radostech nečinnosti a zároveň dojde k poznání, že každý potřebujeme "vypnout", uvolnit se, vychutnat si chvilkovou pohodu, a že tedy ono nedělání vůbec není tak špatná věc.

ILUZE RÁJE - UMĚNÍ AMERICKÉHO STŘEDOZÁPADU

Výstava Illusions of Eden, tedy Iluze Ráje, v Lichtenštejnském paláci vídeňského muzea moderního umění zahrnuje kolem sta obrazů, grafik, fotografií a instalací autorů, jejichž tvorba byla ovlivněna oblastí amerického Středozápadu a tamní společností. Představena jsou díla pocházející jak z první poloviny 20. století, tak ze současnosti. Středozápad USA, často zvaný též Heartland, prošel ve 20. až 40. letech hlubokými sociálními a kulturními změnami. Snad největší byl přechod od převážně agrární k průmyslové společnosti. Výstava promítá hlavní hodnoty Heartlandu a jeho obyvatel v kontrastu mezi historií a současností, mezi vnímáním a představami na jedné straně a dokumenty na straně druhé. V oblasti malířství odkazuje expozice na umělecký směr zvaný regionalismus: Tématem číslo jedna byla pro malíře farma a život jejích obyvatel, neméně důležitým byl ale také proces industrializace. K nejvýznamnějším představitelům zastoupeným na této výstavě patří Thomas Hart Benton a Grant Wood. Působivá svědectví o životě farmářů však přinášejí také fotografie. Autory jsou umělci jako Margaret Bourke-Whiteová, spoluzakladatelka známého časopisu LIFE. Také ona nacházela na Středozápadě inspiraci.

ČÍNSKÝ NÁRODNÍ CIRKUS NA NÁVŠTĚVĚ VE VÍDNI

Pohybové umění má v Číně dvoutisíciletou tradici. Umělci Říše středu vždy fascinovali naprostou precizností a fyzickým nasazením. Při některých svých vystoupeních jako by tito akrobaté zcela ignorovali zákon přitažlivosti. Jedno číslo stíhá druhé a divákovi se zatajuje dech. V současné době jsou ve vídeňské Stadthalle k vidění artisté Čínského národního cirkusu, kteří se zdají být z gumy, kteří šplhají až kamsi k nebi, padají z výšky zcela nezraněni, dále žongléři, dračí tanečníci a siláci.

LUCIE A PAUL PETER PORGES - STYLE AND HUMOUR

Poznali se za mládí v Ženevě na útěku před nacisty. Ona, Lucie Eisenstabová, odešla po válce jako studentka módy do Paříže a ponořila se do světa Haute Couture. On, Paul Peter Porges, který si říká PPP, odešel se svými rodiči do New Yorku. Vzali se před téměř půl stoletím a udělali v Americe kariéru: Lucie jako módní návrhářka, Paul Peter jako karikaturista v nejrenomovanějších newyorských časopisech. Tato umělecká dvojice, původem z Vídně, je předmětem výstavy Židovského muzea ve Vídni Lucie & Paul Peter Porges - Style and Humour. Expozice představuje vybrané práce obou umělců z pohledu jejich biografie a vypráví o dvou uprchlících a kosmopolitech mezi Vídní a New Yorkem.

LISETTE MODELOVÁ

Žádná lidská slabost neunikla jejímu pohledu: oděv, gestikulace, obličej žebráka a milionáře vynikají v jejích fotografiích neobvyklou, ale charakteristickou ostrostí. Fotografka Lisette Modelová (1901 - 1971) tvořila fotografie - ikony 20. století, které ovlivnily několik generací fotografů, například Dianu Arbusovou, Larryho Finka nebo Nana Goldina. Vídeňská Kunsthalle touto výstavou pokračuje v řadě expozic rakouských exilových umělců. Těžko se hledají slova vyjádření pro vše, co tato výstava přináší a obsahuje. Kupříkladu, z tiše sedícího bohatého cizince na Promenade des Anglais v Nice se stává téměř surrealistické divadlo a symbol společnosti umírající na svou vlastní aroganci. Fotografiemi chudých jihofrancouzských a později newyorských obyvatel se Modelová stejně tak málo přiklání k idealismu jako k sentimentalitě, její snímky jsou přes přítomnost jinak banální bídy originální a pozorované situace absurdní. Další těžiště její práce tvoří snímky významných jazzových hudebníků. Ať už jsou to série z nočních podniků v New Yorku, opera v San Franciscu či velký jazzový festival v New Portu, Lisette Modelová osvědčuje schopnost rychle a jistě vyhmátnout patřičný okamžik z nepřehledných situací nebo přetvořit mezilidské vztahy ve vizuální kompozice. Díky svým kvalitám patří Lisette Modelová ke klíčovým osobnostem moderní umělecké fotografie.

SEVER - SOUČASNÉ UMĚNÍ SEVERNÍ EVROPY

Civilizací nedotčená příroda, světlo, jednoduchost a působivost - to vše spojené do jakýchsi melancholických nálad, tak by se daly stručně popsat naše představy, které si spojujeme se severní Evropou. Těchto stereotypů nezůstalo ušetřeno ani severské umění. V polovině devadesátých let se však v severní Evropě v oblasti umění zvedl čerstvý vítr, jehož závan bylo možno ucítit i za hranicemi. Toto teritorium se tak stalo důležitou součástí mezinárodního uměleckého dění. Vídeňská Kunsthalle nabízí cestu na sever: do Dánska a Švédska, k islandským gejzírům a sopkám, k finským jezerům a norským fjordům. Výstava zahrnuje malby, instalace, fotografie, video a virtuální prostor, který zprostředkovává pohled na netradiční uměleckou tvorbu Severu. Kromě mladých umělců jsou na výstavě zastoupeny i hvězdy jako Knut Pederson, August Strindberg nebo Henrik Ibsen a režiséři Bergmann či Kaurismäki. Přibližují nám severské umění a umožňují nám vcítit se do severské atmosféry.

MARK WALLINGE, RITA MCBRIDE, MIRJAM KULTENBROUWE

Od 3. srpna do 24. září pořádá Společnost výtvarných umělců vídeňské secese v muzeu "Secession" zajímavou výstavu tří mladých výtvarníků ze zahraničí: Marka Wallingera, Rity McBride a Mirijam Kuitenbrouwer. První z nich vzbudil loni velkou pozornost svou plastikou Ecce Homo, znázorňující trpícího Krista, kterou vystavil na londýnském Trafalgar Square. Wallinger (1960) žije a tvoří v Londýně. Je znám svým kritickým pohledem a ironií, s nimiž se dívá na britskou společnost a její tradice. Především si bere na mušku oblíbené sporty Angličanů, jako jsou fotbal a dostihy. Používá při tom mnoho různých výrazových prostředků, od malířství přes fotografii a video až po plastiky. Newyorčanka Rita McBride (1960) se při práci pohybuje v oblasti architektury, plastik a designu. Zvláštní význam přitom klade na materiál: proutěné chladící věže, auta a požární žebříky z pastvin, skleněná křesla a kytky či bronzové miniaturní modely garáží. Autorka se tak snaží zachytit proces odcizení a masové produkce a zpochybňuje náš stereotypní způsob uvažování. Holandská umělkyně Mirijam Kuitenbrower (1967) při práci využívá možností malby, fotografie, novinových výstřižků a popisů. Snaží se vytvořit v interiérech syntézu "viděného" a "pociťovaného". Její nejnovější práce zobrazují trojdimenzionální krajiny a architektonické makety, které působí utopisticky, ba dokonce surrealisticky.

VÍDEŇSKÉ MUZEUM KRIMINALISTIKY

V jednom z nejstarších domů vídeňského Leopoldstadtu, v takzvaném Seifensiederhausu neboli mydlářském domě, který byl postaven roku 1685, se nachází Vídeňské muzeum kriminalistiky. Návštěvník kráčí ve dvaceti místnostech historií justice, policie a kriminality od pozdního středověku až do moderní doby. Seznamuje se zde se středověkým výkonem trestu i s poslední veřejnou popravou. Setkává se s vraždou rakouského ministra války Latoura a s atentátem na mladého císaře Františka Josefa I. Anarchistický teror, povídka o poetickém vrahovi služebných Hugo Schenkovi, travič Hofrichter a pád Josefiny Lunerové v meziválečném období, to vše oživuje "ponurou Vídeň" posledních 300 let. To, co otřásalo tehdejší vídeňskou společností se zde stává pochopitelným, ale zároveň hluboce zasahuje i současného pozorovatele. Procházka jinou historií Vídně přispívá k novému pochopení minulosti starého císařského města u Dunaje.

BOJ PROTI MONOTÓNNÍ NUDĚ

Zlaté cibulové věžičky, barevná fasáda, zahrada namísto střechy - to jsou nápady nedávno zesnulého Friedensreicha Hundertwassera. Tento umělec vytvořil barevný dům s okny, která jakoby připomínala oči. Je posetý stříbrem a zlatem jako secesní obrazy Gustava Klimta. Dům je všemi svými prvky unikátní. Pět set tun hlíny pokrývá terasy a střechu, na kterých rostou květiny, traviny a celkem 150 druhů stromů, jako jsou břízy, buky, jeřáby, platany, lípy či ořechy. Tím pádem má návštěvník možnost navštívit na střeše Hundertwasserova domu miniaturní les. Všechny hrany a rohy domu jsou zaoblené, fasáda zvlněná a nerovnoměrná. Jakákoliv rovná linie by byla "nemorální a bezbožná". Hundertwasser vyslovil tímto domem svou odpověď "anonymní, agresivní a betonové poušti" Vídně. Přestože je dům mnohými z architektonického hlediska kritizován, je revolučním, ale jedinečným objektem ve vídeňské architektuře.

EYE-CATCHERS OF A JOURNEY TO VIENNA

O tom, že Vídeň druhé poloviny minulého století a začátku tohoto století byla jednou z nejdůležitějších kulturních metropolí Evropy a měla naprosto neopakovatelnou atmosféru, není pochyb. Právě to se snažili na dobových fotografiích zachytit tehdejší fotografové jako August Groll, Michael Mayer, Josef Mutterer, Bruno Reiffenstein nebo Carl Schuster. Jejich díla jsou součástí ojedinělé výstavy, která až do 29. října tohoto roku probíhá v Historickém muzeu města Vídně. Na celkem 300 fotografiích mohou návštěvníci sami posuzovat, jaký byl život Vídeňáků před sto lety. Kurátoři expozici pojali jako desetidenní návštěvu města ke konci minulého století: nechybí tedy ani tipy na návštěvu vídeňských pamětihodností a muzeí, tipy na procházky Vídní a v neposlední řadě doporučení k posezení v jedné z kaváren, které dotvářely naprosto specifický kolorit města.

COOL KIDS

V Historickém muzeu města Vídně je v současné době k vidění zcela ojedinělá fotografická výstava Didi Sattmanna. Vedení muzea tohoto umělce oslovilo, aby se pokusil zachytit proměny rakouské metropole, jejích obyvatel a celkové atmosféry města. Fotografie vzniklé v letech 1995-1997 se zabývají mladými lidmi a jejich alternativními seskupeními, kde je navzájem spojuje záliba v punku, hip-hopu či všeobecně sdílený pocit, že jejich životy nemají smysl. Tyto subkultury mají své místo v každém velkém městě a jejich vzájemné mísení a ovlivňování je součástí procesu globalizace. Autor sám odmítá srovnávání se svými dřívějšími černobílými fotografiemi. Tento projekt byl podle něj zcela odlišný: "Získat důvěru mladých, a moci tak vstoupit do jejich světa bylo možné jen tak, že jsem byl sám naprosto otevřený a bez předsudků. Teprve tehdy se mi zjevilo bohatství rozdílných kultur. Setkání s jejich představiteli pro mě bylo exkurzí do nového, neznámého a exotického světa uprostřed Vídně." Za zcela nepodstatnou považuje Sattmann otázku, zda jsou jeho fotografie uměním, či nikoliv. Šlo mu především o to, aby poznal dnešní mladou generaci a aby pochopil, o co jí jde. A na co přišel? "Pociťoval jsem u mladých hledání své vlastní identity, viděl jsem jejich touhu po duchovnu, ale také po lásce a uznání a přání někam patřit. Sám jsem prožil vlnu protestů v roce 1968 a mohl jsem se tak do mladých lépe vcítit."

CESTA VÍDEŇSKÝM PODSVĚTÍM

Návrat třetího muže, tak se jmenuje prohlídková trasa vídeňským podsvětím, nazvaná podle stejnojmenného filmu Orsona Wellese. Začíná jako zcela nevinná prohlídka, končí ale pronásledováním ve spleti kanálů. Cestou lze vidět místa, kde se točil Wellesův film, návštěvníka pořádně vyděsí světelné a akustické efekty, za rohem číhají obyvatelé vídeňského podsvětí, kteří zásadně nevycházejí na světlo. Pevnost nervů prověří setkání s prchajícím třetím mužem, při kterém občas padnou i výstřely.


 

 

 

Autor:




Nejčtenější

(Ilustrační snímek)
Léky, kosmetika, notebook. Jak zabalit kufr do letadla a projít kontrolou

Paříž, Řím, Barcelona. Podzim je ideálním obdobím pro cesty po evropských metropolích. Ve městech už není tolik turistů a počasí vybízí k bloumání v ulicích....  celý článek

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Další z rubriky

Pokuta za porušení zákazu kouření na thajských plážích může dosáhnout až 100...
Za cigaretu u moře pokuta 60 tisíc. Thajsko zakazuje kouření na plážích

Jedna z nejpopulárnějších turistických destinací zavádí od 1. listopadu zákaz kouření na vybraných plážích. Thajský turistický úřad k zákazu přistoupil poté,...  celý článek

Karaoke z Islandu
Přijeďte a zlomíte si jazyk. Nejtěžší karaoke píseň má přilákat turisty

Že je váš rodný jazyk komplikovaný a turisté vás nedokážou ve vaší řeči ani pozdravit? Udělejte z toho výhodu. Originální karaoke písnička s komplikovanými...  celý článek

Na západě Francie se můžete přes Airbnb ubytovat třeba v letadle.
Recept na nudu na cestách. Noc v letadle, věži či perníkové chaloupce

Sdílená ekonomika nerezonuje jen v oblasti služeb pro přepravu osob, ale také na poli krátkodobého ubytování. Celosvětová platforma Airbnb získává stále více...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.