Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Do Tater přichází babí léto

  17:48aktualizováno  17:48
Pokud se ve Vysokých Tatrách vydaří babí léto, zažívají zde turisté a horolezci nejhezčí období roku. Průzračný vzduch umožňuje daleké rozhledy do zelených polských nížin, na bílé Belianské Tatry a za modravé obzory slovenských pohoří. V dolinách vystupují ze sytě zeleného koberce kosodřeviny jako barevné sloupy žluté javory a jeřáby. Na vysokohorská pleso občas usedne přelétající labuť nebo kačena. Ve vzduchu je už sice cítit zvláštní vůně suchého přemrzlého sněhu, ale slunce má ještě tolik síly, že je možné se ve velebném tichu horských lučin opalovat nebo lézt po jižních stěnách jen v triku.

Babí léto obvykle přichází ve druhé polovině září a láká místní znalce na týdenní pobyt nebo aspoň na prodloužený víkend. "Vloni jsme prochodili okolí Zeleného plesa, před třemi lety jsme absolvovali část Tatranské magistrály ze Slezského domu přes Popradské pleso na chatu pod Rysmi," popisuje Eva Hládková z Plzně, jak s manželem a dvěma předškolními dětmi prošli nejkrásnější podzimní scenérie Tater.

Právě dolina Bílé vody, která vede k Zelenému plesu, a Mengusovská dolina táhnoucí se podél Popradského plesa, poskytují pro turisty pohledy od hlubokých lesů, přes horské louky až k nejvyšším kamenitým vrcholkům. "U Zeleného plesa nás okouzlil kontrast barevných stromů koupajících se v teplém vzduchu se severními srázy Lomnického a Pyšného štítu, které už byly pocukrované sněhem," líčí své okouzlení poetickým jazykem plzeňská učitelka.

Turistům samozřejmě podzim přináší kromě nádherné přírody i nebezpečí. Při plánování túr je nutno počítat, že oproti létu přichází tma velmi brzy. Ačkoliv bývá počasí v tuto roční dobu stabilní, rychle se mění teplota. Stačí aby přišel mrak nebo návštěvník zašel do stínu hory a ze slunečného teplého počasí se rázem stává mrazivá zkouška teplého oblečení, z chladivého vánku zdatný severák. Přechody sedel jsou již nebezpečné, protože sklovitý led, námraza nebo dokonce závěje nového sněhu z nich udělají nebezpečné pasti.

PODÍVEJTE SE NA FOTOGALERII Z VYSOKÝCH TATER ZDE

Neblaze proslulé je Baraní sedlo mezi chatou U Zeleného plesa a Téryho chatou (nevede přes něj značená cesta), co do špatné pověsti se mu vyrovná i Priečne sedlo (mezi Téryho chatou a Zbojnickou chatou), Sedielko (nad Téryho chatou) a Prielom (mezi Zbojnickou chatou a Slezským domem). Ze všech už spadl nejeden turista a mnohý se i zabil.

Nepříliš nebezpečné, ale mělké větrné sedlo je na Ostrvě nad Popradským plesem. "Plazila jsem se po čtyřech," popisovala po návratu z túry Eva Kavková z Prahy své zážitky právě odsud. Spolu se svými třemi kamarády se začátkem podzimu vydala na výlet po Magistrále, který se na Ostrvě změnil na boj o každý metr. Vítr tam totiž zmohutněl do vichřice a navíc přinesl závěje nového sněhu. Všichni čtyři se proto museli navázat na horolezecké lano, vzít do rukou cepíny a doslova po břiše se dostat do závětří. 

Horolezci se na přelomu léta a podzimu vydávají hlavně do jižních stěn, kde většinou vládne ještě letní pohoda. V pěkném dnu je možno dalekohledem zahlédnot i několik lezeckých družstev najednou.

Mezi nejznámější patří Volia veža dvě hodiny chůze od Popradského plesa s výstupem zvaným Štáflovka (horolezecká obtížnost V), který poprvé vylezla s pískovcovými legendami Čabelkou a Šabatou Vlasta Štáflová v roce 1935. Štáflová bohužel spolu se svým manželem nepřežila květnové bombardování Prahy americkým letectvem na konci druhé světové války.

O kousek vedle je zřejmě nejkrásnější tatranská lezecká cesta východním hřebenem na štít zvaný Žabí koň (obtížnost III). "Velmi exponovaná a svérázná hřebenovka," zmiňuje se o ní František Kroutil ve svém horolezeckém průvodci. Prakticky to znamená, že téměř celou dobu je nutno ručkovat po ostré hraně a proti rukám zapírat nohy do hladké skály. A kořením je pohled do kolmých srázů přímo pod rukama. Trojice Poláků Klemensiewicz, Kordys a Znamiecki musel být při svém prvovýstupu již v roce 1907 velmi odvážná, když se do něčeho tak odstrašujícího pustila. Běžnou výbavou tehdy totiž bylo jen konopné lano uvázané okolo boků, na které by si dnešní lezec nepověsil ani batoh, a okované boty.

V opuštěné Batizovské dolině nad plesy téhož jména se zdvihá stejnojmenný štít proťatý hlubokým komínem. Bratři Komarničtí s druhem Votiským jím vylezli klasický výstup (obtížnost IV). Je to komín, jak se patří. Lezci v něm neustále vzpírají, zakliňují nohy i ruce, překonávají převislé balvany a trhají na sobě oblečení.   

Nad Zbojnickou chatou je oblíbená Široká veža a na ní zvláště Motykova cesta (obtížnost V+), kterou tento známý polský horolezec nalezl spolu se svým druhem Sawickým v roce 1932. Během výstupu se neustále kličkuje mezi převisy a po lávkách širokých na dva prsty se horolezci zavěšení nad skalami probíjejí k vrcholu. Ač byl Motyka na svoji dobu extrémním horolezcem a odvážným skialpinistou, zahynul jinde než v horách - utopil se při koupání.

Nejvýchodnější oblastí vhodnou pro podzimní výstupy je Kozí štít nad chatou U Zeleného plesa. Ve stejném roce jako Motyka na Široké veži tu našli cestu Wiesek Stanislawski se spolulezcem Pierzchalou (obtížnost IV). Opravdu ji museli hledat, protože chvílemi se leze žlabem, nad ním jde po dvou trávníkem, opatrně stoupá po nakloněné plotně a na závěr je potřeba najít správný kout, který lezce vyvede až na vrchol s kamennou pyramidkou.

Elitní tatranský lezec Stanislawski během dalších pár let vylezl mnoho velmi těžkých a dodnes populárních výstupů, ale ironií ukončil svůj krátký život pádem z lehkého výstupu na malou opuštěnou věžku Kostolík.    

Co musí mít turista: teplé oblečení, pevné nepromokavé pohorky, busolu, mapu, průvodce (poslední vyšel v nakladatelství Lubafotopres v roce 1999)

Co potřebuje horolezec: dvojité lano, přilbu, smyčky, vklíněnce, karabiny, pohorky, průvodce (starší vydání od autorů Puškáš, Kroutil, Andráši, Paryski jsou vyprodána, lze je najít jen v knihovnách nebo antikvariátech). 

Turisté i horolezci by se měli zapisovat do knihy túr, která je na každé chatě volně dostupná poblíž vchodu.

Horolezecký výstup Štáflovkou na Voliu vežu ve Vysokých Tatrách

Sníh v září u chaty pod Rysmi ve Vysokých Tatrách

Horolezecký výstup na Žabího koně ve Vysokých Tatrách

Plotny Batizovského štítu ve Vysokých Tatrách

Podzim v Mengusovské dolině ve Vysokých Tatrách

Autor:




Nejčtenější

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Léky, kosmetika, notebook. Jak zabalit kufr do letadla a projít kontrolou

Paříž, Řím, Barcelona. Podzim je ideálním obdobím pro cesty po evropských metropolích. Ve městech už není tolik turistů a počasí vybízí k bloumání v ulicích....  celý článek

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

Další z rubriky

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Karaoke z Islandu
Přijeďte a zlomíte si jazyk. Nejtěžší karaoke píseň má přilákat turisty

Že je váš rodný jazyk komplikovaný a turisté vás nedokážou ve vaší řeči ani pozdravit? Udělejte z toho výhodu. Originální karaoke písnička s komplikovanými...  celý článek

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.