Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Kopřivnické hory: Raška má vyhlídku, Hus lípu a Červený kámen je zelený

aktualizováno 
Město Kopřivnici na severní Moravě obklopuje miniaturní uskupení majestátních kopců. Dříve se jim vznešeně říkalo Kopřivnické hory a obsahují opravdu vše, co v horách má být: zachovalé lesy, skalní vyhlídky, rozhledny, hradní zříceniny i jeskyně.

Hrad Šostýn | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Kopřivnické hory, které obejdete v pohodě za jediný den, jsou součástí Podbeskydské pahorkatiny. Ta však v okolí Kopřivnice zrovna jako pahorkatina příliš nevypadá, naopak se mnohem více podobá horám.

Dnes již téměř zapomenutý název Kopřivnické hory je proto vzhledem k členitosti terénu i turistické atraktivitě stále velmi výstižný a nepřekonaný. Dodejme, že v odborné geografické terminologii se pojem Kopřivnické hory kryje s názvem Šostýnské vrchy, což je okrsek geomorfologického podcelku Štramberská vrchovina.

Motýlím údolím k Bezručově rozhledně

Vstupní bránou do Kopřivnických hor je areál městského koupaliště na severním okraji Kopřivnice přímo na úpatí příkře se zdvihajících kopců. Je tu parkoviště a z centra vás sem dovedou žluté turistické značky, případně směrovky s nápisem Šostýn.

Motýlí údolí

Motýlí údolí

Kopřivnické hory z vrchu Kotouč

Kopřivnické hory z vrchu Kotouč

Kdo to tu moc nezná, nechává se obvykle svést rychlým výstupem po žlutých značkách na hrad Šostýn nebo dokonce přímou lesní cestou do Janíkova sedla. Pro důkladné seznámení s Kopřivnickými horami je ale vhodnější zvolit hned na začátku parkoviště delší a klikatou Lašskou naučnou stezku, díky níž objevíte méně známá zákoutí.

Jako první vás při vstupu do hor uvítá mohutná Husova lípa s malým památníkem, která se tyčí na začátku Motýlího údolí. Jeho název údolí vznikl z iniciativy Klubu českých turistů ve 30. letech 20. století, kdy se tu na pasekách a v lesích plných kvetoucích bylin vznášela hejna motýlů. Idylickou minulost připomíná také hezky upravená Jasníkova studánka pojmenovaná po kopřivnickém básníku a snílkovi Adolfu Míčkovi – Jasníkovi (1888–1928). Rád tu sedával, snil a básnil. Časy se od té doby změnily a na básníky, snílky ani motýly tu bohužel při procházce asi nenarazíte.

Fotogalerie

Motýlí údolí by jistě zůstalo opomíjené, kdyby v roce 2012 nevznikla na hřbetu Brdy přímo nad Jasníkovou studánkou Bezručova rozhledna, navazující na turistické tradice zdejších drobných vyhlídkových staveb.

Z ní je jako na dlani vidět celá Kopřivnice a hlavně obrovský areál kdysi světoznámé továrny Tatra.

Hrad s rybníkem na kopci

Členitým hřebenem Brd nad zkušebním polygonem kopřivnické Tatry vede trasa Lašské naučné stezky kolem několika drobných skalních slují a krasových propadlin k Rozcestí čarodějnic u hradu Šostýna.

Rozcestí na křižovatce pěti lesních cest je místo opředené pověstmi (podobně jako třeba Petrovy kameny v Jeseníkách) o tom, že se tu za svatojánských nocích slétaly čarodějnice, za měsíčního svitu prováděly čarodějné reje, tancovaly a zpívaly bezbožné písničky. Dnes tu za letních nocí uslyšíte jen skřehotání žab z Hradního rybníka, jenž představuje skutečnou historickou kuriozitu. Není totiž běžné, aby hrad na kopci byl z jedné strany ještě chráněn rybníkem o rozloze 50 x 100 m, navíc využívaným hradní posádkou pravděpodobně i jako zdroj vody a chovných ryb.

Hrad Šostýn (Schornstein) byl ve středověku významným článkem v linii podbeskydských hradů strážících komunikačně důležitou linii Moravské brány. Osud se však k němu zachoval méně příznivě než k jeho mnohem zachovalejším sousedům Starému Jičínu a Hukvaldům. Ruiny datované již od roku 1420 použila v 19. století rodina Rašků k výstavbě slavné kopřivnické továrny na majoliku.

Hrad Šostýn

Hrad Šostýn

Hradní rybník u Šostýna

Hradní rybník u Šostýna

Hrad však vstal ještě jednou z mrtvých a to díky archeologickému průzkumu v roce 1935, kdy došlo k opětovnému odkrytí zdiva a jeho zakonzervování. Z nánosů staletí spatřily znovu světlo světa mnohé pozoruhodné nálezy – např. soška Šostýnská venuše nebo zdobené kachle s motivem dubového listu. K vidění jsou v kopřivnickém muzeu Fojtství.

Přes Raškův na Červený kámen

Výlet charakteru nenáročné vycházky se za Šostýnem konečně začíná aspoň trochu podobat horské túře. Blíží se totiž zdolání majestátního masívu Červeného kamene (690 m), který je v kopřivnických minihorách nejvyšší. Jeho severní zalesněné svahy se sjezdovkou si ještě před výstupem nejlépe prohlédnete z vyhlídkového vápencového skaliska Raškův kámen, označovaného za perlu Kopřivnických hor. Ční vysoko nad okolní les a bezpečnou podívanou zajišťuje od roku 1951 železný vyhlídkový můstek.

Pod Raškovým kamenem rostou tři pověstmi opředené památné buky a lze tu najít i terénní kutací stopy po hledání uhelných slojí, které se tu snažil v 19. století marně objevit kopřivnický zeman a továrník Raška, majitel zdejších lesů.

Červený kámen od severu z Raškova kamene

Červený kámen od severu z Raškova kamene

Vraťme se však k Červenému kameni. Klasická výstupová trasa dlouhá 1,5 km začíná v Janíkově sedle (493 m) pojmenovaném podle arcibiskupského nadhajného Filipa Janíka, jehož osamoceně stojící bývalá hájovna slouží dnes jako centrum ekologické výchovy.

Zhruba čtyřicetiminutový výstup vede po lesních cestách východním úbočím, v závěru pak strmou pěšinou jižním svahem. Nečekaným překvapením jsou zachovalé lesní partie, v nichž není nouze o vzácné jedle a pokroucené kmeny starých buků.

Nejvyšší vrchol Kopřivnických hor

Jakýkoli kámen v barvě červené budete na vrcholu Červeného kamene hledat marně. Šanci má jedině barva nazelenalá, typická pro beskydský godulský pískovec, ten však nikde v okolí ze země nevystupuje. Původ názvu tudíž zůstává malou kopřivnickou záhadou.

Dominantou nejvyššího vrcholu je starý ocelový stožár, sloužící dříve k orientaci a navigaci letadel mošnovského letiště. Dnes ho oživují různé elektrokrabice a několik menších vysílačů. Při úpatí stožáru se ukrývá vrcholová kniha s četnými zápisy.

Vyhlídkový můstek na Raškově kameni

Vyhlídkový můstek na Raškově kameni

Janíkovo sedlo s bývalou hájovnou

Janíkovo sedlo s bývalou hájovnou

Ještě před stožárem měla stát na Červeném kameni rozhledna, kopřivničtí turisté dokonce roku 1938 položili základní kámen. Přicházející válka však plány na stavbu vyhlídkové věže zhatila. To je určitě škoda, jelikož výhled (sic skvostný) je omezený pouze na průsek severního směru, který se využívá jako startovací místo pro paragliding. V dolní části průsek plynule přechází v příměstský lyžařský areál Červený kámen.

Pokud se rozhodnete pokračovat z Červeného kamene po trase Lašské naučné stezky, sestoupíte ke štramberskému vlakovému nádraží, kde na druhé straně za kolejemi začíná rozlohou menší, štramberská část Kopřivnických hor. Sem se však vypravte až v době, kdy bude mít otevřeno rozhledna na Bílé hoře, štramberská Trúba a Botanická zahrada.

Místo dalších kopečků stojí rozhodně za vidění samotná Kopřivnice, jejíž centrum je architektonickým unikátem postaveným po vzoru sovětských socialistických měst. Krásy tohoto socialistického retro-města objevil zatím málokdo.

Může se hodit

Přechod Kopřivnických hor po Lašské naučné stezce:
Kopřivnice, koupaliště – Bezručova rozhledna, 1 km – hrad Šostýn, 3 km – Raškův kámen, 4 km – Janíkovo sedlo; 4,5 km – Červený kámen (690 m), 6 km – Štramberk, žel. st., 10 km.

Mapa:
1 : 50 000 KČT č. 96 – Moravskoslezské Beskydy

Jak se tam dostat:
Vlakem do Studénky, zde přestoupit na lokálku směr Kopřivnice
Autem po rychlostní silnici č. 48 do Příbora, zde na exitu č. 30 odbočit směr Kopřivnice, Štramberk.

Autor: pro iDNES.cz




Nejčtenější

Útočiště zde ovšem najdou i následovníci květinových dětí. Nepotřebují nic. Jen...
Chleba z banánů a radost ze života. Na Havaji jsou naštěstí všichni divní

Rozvalit se na lehátku a nechat o sebe pečovat, to je častá možnost, jak si užít dovolenou na Havaji. Jak se na sopečných ostrovech v Tichém oceánu žije na...  celý článek

Medvěd s uloveným lososem
Aljaška, z které mrazí. Lososí hostina pro medvědy na vlastní oči

Jeden z nejúžasnějších zážitků v pozorování zvířat, jaký se dá na naší planetě v divočině zažít, je tažení lososů, na které čekají hladoví medvědi a nedočkavě...  celý článek

„Dnes už jsou bicykly o něčem jiném. Mají kola 29 palců, všechno je lehké z...
Hurikán, přepadení a 107 defektů. Jako první Čech objel svět na kole

Deset let příprav, tři roky dobrodružného cestování a pak dvě desítky let vzpomínání. V září uplyne 20 let od chvíle, kdy jeden z nejznámějších českých...  celý článek

Campari na led, v tomto případě na ledovou tříšť. Lehce nahořklé a osvěžující
Módní Aperol slaví úspěch. Recept na skvělý aperitiv je ale starý 100 let

I když je Itálie kolébkou mnoha slavných aperitivů připravených z cinzana, martini, campari a dalších hořkých a kořeněných bitterů, mladí lidé z celé Evropy si...  celý článek

Dvaaosmdesátiletá Nina při tangu s devadesátiletým Oscarem v Buenos Aires (18....
Argentinské tango od srdce. Je jim 172 let a tančí na mistrovství světa

Vášnivé tango tančí už od 40. let minulého století. Devadesátiletý Oscar a dvaaosmdesátiletá Nina se v srpnu společně zúčastnili světového mistrovství v tangu...  celý článek

Další z rubriky

Hřbitov sovětských zajatců
Na moravském konci světa. Putování kolem nejvyššího kopce Malé Hané

Na tomto výletě davy určitě nepotkáte. Budete se totiž pohybovat po jednom z našich vnitrozemských „konců světa“, kde nevedou žádné hlavní silnice ani...  celý článek

Gepardí paterčata ve svém výběhu v pražské zoo (26. srpna 2017)
Pátá nejlepší zahrada světa. Pražská zoo boduje v žebříčku TripAdvisor

Zoo Praha se v konkurenci stovek špičkových zoologických zahrad celého světa umístila na pátém místě. Jde o hodnocení globálního cestovatelského portálu...  celý článek

Pekelné doly
VIDEO: S motorkáři nejsou žerty. Pekelné doly zná každé malé dítě

Největší pískovcové podzemí v Evropě v údolí Svitavky mezi obcemi Velenice a Svitava milují nejen motorkáři, ale také děti a běžní turisté. Jeskyně jsou totiž...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.