Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Do Kuksu za Neřestí i Ctností

aktualizováno 
-
Po půl století patřila malá podkrkonošská vesnice mezi Dvorem Králové a Jaroměří "velkému světu" české šlechty. Zažila mondénní lázeňský život, jako jedna z prvních v této zemi hostila italskou operu a divadlo, vítala nejvyšší hodnostáře Čech, ba i samotného císaře. Tomu už sotvakdo uvěří, když se projde mezi dřevěnými chalupami v malebných uličkách východočeského Kuksu.

Ale právě tato místa si vybral svérázný aristokrat, bohatý hrabě František Antonín hrabě Špork, aby zde kolem roku 1700 vytvořil svůj svět. Svět, v němž se dílo člověka harmonicky snoubí s dary přírody. A vytvořil ho - i když dnes z tohoto díla zbývá vlastně už jen "zámek" za řekou s fascinující galérií Ctností a Neřestí. Místa, kde dnes stojí prosté dřevěnice, kdysi kypěla životem - patřila vysoké společnosti barokních Čech. Ale ze zájezdního hostince, kam se sjížděli Šporkovi hosté, je dnes už jen nepoužívaná škola. Jako vzpomínka na dávné časy před ní stojí David a Goliáš, dvě z mnoha soch, jimiž Špork ozdobil Kuks. Kousek nad školou bývala kaple, zastřešující léčivý pramen. Kolem něj hrabě budoval od roku 1695 lázně a rezidenci Kuks. Od školy vedou schody dolů na prázdnou plošinu, kde ještě v roce 1901 stával zámek, jenž býval za Šporka zároveň lázeňským domem, místem dostaveníček šlechty. Dnes z něj zbývá jen monumentální schodiště. Vévodí mu dva Tritóni, z jejichž obrovitých mušlí opět vytéká voda z kdysi léčivého pramene a skáče po kaskádě dolů k řece. Bylo, není, zbývá... Taková je celá severní část Kuksu, kde lze už jen sestavovat inventář toho, co zaniklo, ztratilo se, bylo zničeno. A přece to kdysi byly lázně výstavnější než Karlovy Vary či slavné Spa - aspoň do roku 1740, než je zničilo rozvodněné Labe a nezájem Sporkových následníků. Ten, kdo přijíždí do Šporkova Kuksu dnes, míří za něčím jiným než za vzpomínkou - ale jen ona může ukázat, proč Kuks vznikl a čím měl být. Když návštěvník sestupuje po schodišti, tyčí se před ním zámek, kterému místní obvykle (a správně) říkají špitál. Cesta, která k němu od řeky míří, ústí pod korunou biblických soch do temného otvoru do šporkovské hrobky. Kdysi v ní hořelo věčné světlo, jehož paprsek se odrážel v oknech hraběcí ložnice na druhé straně řeky. Kdykoli zámecký pán večer vyhlédl ven, mohl si připomenout, jak končí sláva lidská - i ta, jíž budoval on sám svou rezidencí. Z dlouhé vodorovné linie špitálu se vzhůru vypíná stavba kostela, která byla kdysi harmonickým protikladem kaple nad pramenem na druhé straně řeky. Celá obrovitá stavba špitálu se nad šporkovskou hrobkou tyčí jako krunýř, který zesnulé chrání před následky jejich hříchů. Záštitou není hmota stavby, ale její myšlenka - špitál byl dílem pokory a milosrdenství, útočištěm pro stovku starců a nemocných, o které od roku 1743 pečovali Milosrdní bratří. Úpatí špitálu lemují sochy Ctností a Neřestí, paní vznosné i pokorné, odpudivé i krásné. "Nejhezčí skvost, jejž na svém čele nádherná stavba hostí, jsou sochy temných neřestí a zářivých ctností." Tak chválil toto dílo Matyáše Brauna a jeho dílny Šporkův dvorní básník Georg Henck. Myšlenku i dokonalost sochařského výrazu může dnes návštěvník obdivovat hned dvakrát - na originálech v lapidáriu a na kopiích venku. Kdysi to ale byla hlavně obrazová galerie dobra a zla, jakoby varovně zdvižená proti světu za řekou. Další zlomky Braunovy tvorby jsou roztroušeny po zahradě za špitálem. Kdysi tu Milosrdní bratří pěstovali byliny pro svou lékárnu i ovoce a zeleninu pro chovance. Dnes dominují zdejší francouzské zahradě dva kamenné pylony a socha Křesťanského vojína. Okolo jsou rozmístěny i další zbytky sochařské výzdoby, včetně několika pozůstatků ze 40 trpaslíků, kteří kdysi lemovali závodiště u řeky. Uvnitř pomalu restaurovaného špitálu vzniká muzeum farmacie, jehož srdcem je barokní lékárna U granátového jablka, druhá nejstarší v Evropě. Granátový strom i s kovovými plody tu stojí na pultu lékárny jako vzpomínka na Milosrdné bratry - jejich zakladatel svatý Jan od Boha dostal ve vidění takové jablko jako dar od Krista. Ale poslední slovo patří přece jen Šporkovi a jeho vidění světa - na chodbách špitálu se pomalu odkrývají zbytky fresek, které zřejmě inspirovaly básnický cyklus Tanec smrti a kostlivec chrastí svými hnáty i na dveřích kůru v nádherném špitálním chrámu Nejsvětější Trojice.

Autor:




Nejčtenější

Kotelský potok pramení ve Velké Kotelní jámě nedaleko Vrbatovy boudy a táhne se...
Vodí turisty na zapomenuté stezky Krkonoš, zná cesty budařské i dřevařské

Jana Tesařová v Krkonoších rozplétá pavučinu horských pěšin, svážnic, stezek a zanikajících chodníků. Pronikla až do míst, o kterých se návštěvníkům hor ani...  celý článek

Jezero Como patří k těm lokalitám, kam se dá z Česka snadno zaletět na víkend....
Kam létat v zimě: k moři v Maroku se dá dostat už za pětistovku

Nebe nad Evropou nikdy nebylo tak plné, ceny za leteckou dopravu tak nízké a pro cestovatele z Česka se nově přibližují i některé destinace, do kterých...  celý článek

Petrova bouda v Krkonoších už zvenčí opět vypadá jako horská chalupa...
VIDEO: Krkonošská Petrovka už vypadá jako horská bouda, je pod střechou

Petrova bouda na hřebenech Krkonoš, kterou před šesti lety zničil požár, už znovu vypadá jako horská chalupa. Přes léto dostala dřevěná okna a střechu. Zima...  celý článek

Na západě Francie se můžete přes Airbnb ubytovat třeba v letadle.
Recept na nudu na cestách. Noc v letadle, věži či perníkové chaloupce

Sdílená ekonomika nerezonuje jen v oblasti služeb pro přepravu osob, ale také na poli krátkodobého ubytování. Celosvětová platforma Airbnb získává stále více...  celý článek

Tak samozřejmě, polévání slečen v bikinách šampaňským je přesně to, o čem muži...
Ostrov bude plný sexu, drog a alkoholu, láká na svou dovolenou agentura

Neomezený sex, dvě dívky denně, vstřícný postoj k drogám, alkoholu a jídla, co hrdlo ráčí. Čarokrásné pláže, party na jachtě. Ony čtyři dny na soukromém...  celý článek

Další z rubriky

Hasiči se vzhledem k výšce plamenů a nebezpečí zhroucení věže nemohli po...
Shořela oblíbená vyhlídková Goethova věž ve Frankfurtu nad Mohanem

Největší a nejstarší dřevěnou vyhlídkovou věž ve Frankfurtu nad Mohanem zcela zničil požár. Informovala o tom agentura DPA. Příčiny požáru Goethovy věže...  celý článek

Pfaffenstein a königsteinská pevnost, tentokrát ze Spitzsteinu.
Liduprázdnou pustinou Labských pískovců do Saského Švýcarska

I v profláknutém Saském Švýcarsku se dají najít velice přitažlivá místa, kam masový turismus stále ještě nezatnul svůj drápek. Ba naopak. Na této dobrodružné...  celý článek

Pohled z Ostré na hřeben mezi Ostrou a Zadnou ostrou
Podzimní ráj bez lidí. Projděte si nejhezčí celodenní túru ve Velké Fatře

Slovenské pohoří Velká Fatra je opravdu velké. Naplánovat tady jednodenní výšlap, který by ukázal tyto pusté a divoké hory v celé své kráse není jednoduché....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.