Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dnešní pohled na katastrofu

aktualizováno 
"Bylo 24. srpna asi o jedné hodině s poledne, když.
"Bylo 24. srpna asi o jedné hodině s poledne, když... zvěstuje má matka, že na obloze vyvstává mrak neobyčejné velikosti a podoby. Vystupoval mrak (z které hory, nedalo se na tu dálku zjistit; teprve později se poznalo, že to byl Vesuv): jeho podobu a tvářnost by nemohl vyjádřit žádný strom lépe než pinie. Jako převysoký kmen se zvedal do oblak, až se pak rozprostíral v jakési větve, nejspíše proto, že výbuch plynů, který jej hnal tak vysoko, později ochaboval a nemohl jej unésti, anebo se snad rozptyloval i proto, že byl stlačován svou vlastní tíhou." Tolik očitý svědek vesuvské tragédie Plinius Mladší v prvním ze svých dvou dopisů, ve kterých se věnuje výbuchu Vesuvu v roce 79. Zřejmě na jejich základě a nesprávné interpretace archeologických nálezů se tradovalo nesprávné vysvětlení vzniku obětí vesuvské katastrofy. Jak tedy probíhala? Vesuv se musel probudit už ráno 24. srpna kolem deváté hodiny. Kdo v té době opustil ohroženou oblast, měl ještě velkou naději na přežití. Kolem 13. hodiny za ohlušujícího rachotu vyrazil z Vesuvu úzký a 27 kilometrů vysoký erupční sloup popisovaný Pliniem. Tím začala další fáze erupce nazývaná pliniovská. Netrvalo dlouho a krajina kolem vulkánu se ocitla v dešti vulkanického spadu, nazývaného tefra. Ta byla převážně tvořena úlomky lehké bílé pemzy velikosti několika centimetrů. Když vrstva tefry dosáhla zhruba 40 centimetrů, mnohé střechy toto zatížení (přibližně 250 kg na každý metr čtvereční) nevydržely. Ve 20 hodin dosáhla tato vrstva výšky asi 1,4 metru (to odpovídá téměř váze automobilu). V tu dobu Vesuv přidal na intenzitě, výška erupčního sloupu přesáhla 30 kilometrů. Celková vrstva tefry nakonec dosáhla 2,5 metru (to odpovídalo zatížení asi 2230 kg na každý metr čtvereční, což je téměř dvojnásobek hodnoty předepisované pro moderní železobetonové stavby). Tato pliniovská fáze skončila v jednu hodinu v noci 25. srpna a začala fáze pelejská. Část směsi plynu a sopečného materiálu už nestoupala plynule vzhůru, ale zastavila se a pak, když nemohla udržet sama sebe, se prudce zhroutila k zemi. Materiál prudce padal na horní svahy vulkánu a vytvořil žhoucí lavinu, která se rychlostí kolem 180 km/h řítila dolů do okolí Vesuvu. Celý tento úděs byl umocněn tlakovou vlnou, kterou kolaps vyvolal. Vlna zasáhla okolí Vesuvu (Herculaneum), další i Pompeje a zničila téměř vše, co ještě vyčnívalo nad úroveň vulkanického spadu, a zabila všechny, kteří dosud byli naživu. Hrůzu doprovázela teplota asi 500 stupňů Celsia. Způsobila okamžitou smrt ve zlomku vteřiny, takže na obětech nejsou patrna ani žádná obranná gesta či známky agonie. Ve vzdálenějších Pompejích (téměř 10 kilometrů od Vesuvu) už teplota nebyla tak vysoká a i smrt obětí byla o něco pomalejší. Minimálně o tolik, že mnozí Pompejané alespoň stačili na vzniklou situaci reagovat. Obranná gesta jsou zde patrná, někteří si dokonce ještě stačili zakrýt ústa kouskem oděvu, než je přikryla vrstva jemného popela. K těmto závěrům o posledních okamžicích života obětí vesuvské katastrofy se došlo na základě výsledků vědeckého zkoumání za posledních 15 let, v detailech upřesněných v posledním období. Přestože je mechanismus vesuvské katastrofy znám už řadu let, některé vycházející publikace o Pompejích stále tvrdí, že je "pohřbily tuny žhavé lávy". Od doby, kdy Vesuv v roce 79 vše pokryl devíti kilometry krychlovými materiálu, se vulkán ozval ještě na 140krát. Naposled v roce 1944, kdy si vyžádal 28 obětí. Vulkanologové tvrdí, že tento výbuch nebyl poslední a že Vesuv sbírá síly na další. Je jen otázkou, jakého druhu bude ten budoucí. Znalost průběhu někdejší katastrofy a posledních okamžiků života jejích obětí je neocenitelnou lekcí dvěma milionům lidí žijících v jeho stínu.



Témata: Lavina

Nejčtenější

Sovětské mapy světových měst byly jako Wikipedia a Google Maps v jednom

Sověti byli pečliví: takhle detailně zmapovali New York (vpravo) a přístavní...

Podle sovětských civilních map vlastních oblastí se spolehlivě bloudilo. A to byl záměr, měly totiž mást Západ i za...

Hitparáda turistických přešlapů. Čím zaručeně naštvete místní obyvatele

Turista si užívá krmení volně žijících hyen v Hararu v Etiopii.

Chtějí toho vidět co nejvíc a v neposlední řadě jsou důležitým zdrojem příjmů. Z pohledu místních obyvatel jsou však...



Nejkrásnější partie Krounky. Parádní výlet s ferratou, kterou zvládnou i děti

Krounka v Otradově

Doslova pohlazením po duši je putování údolím říčky Krounky na Chrudimsku. Nejhezčí pasáž pojmenovaná Šilinkův důl je...

Les nad Kateřinkami ukrývá tajemný pomník. Nikdo neví, kdo ho vztyčil

Vojtěch Mai objevil žulový pomník, který ve stráni nad Kateřinkami stojí...

Nikdo neví, proč tam je, ani kdo ho nechal postavit. Přitom ve stráni nad libereckými Kateřinkami stojí odhadem dobrých...

Český skialpinista nepřežil 300 metrů dlouhý pád ve Vysokých Tatrách

V Nízkých Tatrách zahynuli dva skialpinisté z Česka (26. listopadu 2017)

Český skialpinista ve čtvrtek nepřežil dlouhý pád ve Vysokých Tatrách na Slovensku. Informovala o tom horská záchranná...

Další z rubriky

Marx, kachničky a hrníčky. Suvenýry kritika kapitalismu jsou skvělý byznys

Nejslavnější kritik kapitalismu Karl Marx je v rodném Trevíru předmětem velmi...

Nejslavnější kritik kapitalismu Karl Marx je v rodném Trevíru předmětem velmi dobrého byznysu. Suvenýry s jeho...

Dovolená s drogovými kartely. Mexický Cancún hlásí rekordní počet vražd

Pláže v mexickém letovisku Cancún

Pro turisty by to měl být ráj, ale bezpečnostní situace v Cancúnu se vymyká kontrole. Minulý týden se zde během pouhých...

OBRAZEM: Jezdí po světě a maluje 3D. Leon Keer lidi baví i nutí přemýšlet

Nic k proclení, Aruba: Kombinovaná malba na podlahu a zeď vznikla na ostrově...

Leon Keer je světový umělec pouličního 3D umění. Do povědomí ho vystřelila malba Lego terakotové armády, kterou...

Najdete na iDNES.cz