Skutečně paráda - po všech stránkách. Užili si, získali spoustu zkušeností a na cestu životem jsou dokonale připravení. Po takovýchto líbánkách je nerozdělí už nic.

Moc děkujeme, Josefe, doufáme v to samé :)

Tak to je můj cyklistický sen, Japonsko na kole. Paráda

Nejen my, ale všichni cyklisté si to tu opravdu moc pochvalují :)

Ja tomu nerozumiem. Manželia spravia obdivuhodnu cestu Japonskom. Tá baba tu skoro rok píše celkom slušný cestopis. Podarí sa im to ukončiť. Nič sa im nestalo, veľa videli, veľa zažili, nerozišli sa. Sedem a pol tisíc kilometrov je neskutočná dávka. Navyše baba takmer v každom článku zdôrazňuje, že sú amatéri, nadšenci, nejde im o žiadny rekord, proste len spojili viac v jednom - svadobnú cestu, šport a poznávanie.

A človek si pod takým článkom rozklikne diskusiu, aby si pozrel gratulácie od Čechov, krajanov a nestačí sa čudovať. Polovica ľudí to píše buď o tom, že "predsa ste neboli tam a tam", alebo "čo to máte za denný priemer", alebo "koľko to celé stálo", a "to si my ľudia, ktorí máme deti a slušnú prácu nemôžeme dovoliť".

Ja to nechápem. Cítim z toho buď závisť, alebo neprajnosť, alebo aspoň takú chuť im to nejako pokaziť. Mám 4 deti, slušnú prácu (rozumej nedá sa robiť na diaľku). Ale ani trochu im nezávidím, naopak som veľmi rád, že sa im to podarilo!

Príspevky o dennom priemere môže písať človek, ktorý aspoň raz v živote stanoval v daždi. Ráno, keď máte vyjsť z toho stanu von do dažďa, mokrý ho zbaliť, naložiť na bicykel, sadnúť na to mokré sedlo a pokračovať v ceste, tak máte chuť všetko radšej poliať petrolejom a zapáliť.

Denný priemer! Som obézny 40-tknik, ale u nás v Poprade dám na bajku v pohode 100 kilometrov za deň v našom kopcovitom teréne. Ale, keď ideme chalani naťažko Passau - Bratislava, tak máme fakt problém prekonať 50 km denne. Ráno totiž treba vstať, všetko zbaliť, potom jazdiť, skoro prísť do kempu, navariť a na druhý dň znova. A hlavne - nejdeme tam len jazdiť! Treba si dať vínko, obedík, pozrieť nejaký hrad, večer v kempe trošku posedieť. A nevstávať ráno o šiestej ako do roboty!

Tiež som si vypočítal priemer a mňa presne opačne tých 25 km denne prekvapilo, ako je to veľa! Garantujem Vám, že títo dvaja ľudia by bez batožiny, na cestných bicykloch dali bez námahy 200 kilometrov počas jednodennej túry, ak by to vzali čisto ako šport.

Diskuse je pavlačové pokřikování, nečekejte od ní nic jiného.

A my se z toho posadíme na zadek.

Ideálně na kolo!

a co Okinawa? to sa nepocita?

Počítá, ale nedá se na ní dojet na kolech :) Jede tam trajekt, ale stejně jen do Nahy, cesta trvá 26 hodin a stojí třikrát víc než letenka z Fukuoky. Proto jsme už na Okinawu razili bez kol. Fotky a příběhy odtamtud můžete sledovat na nasí FB stránce MIZUBIZU, kdyby Vás zajímal i zbytek naší výpravy

Klobouk dolů, musel to být super zážitek :) nějak jsem nepostřehla, kolik je celý výlet stál? Ví to někdo?

Děkujeme, Gabčo, byla to paráda. Náklady budeme zveřejňovat na naší FB stránce MIZUBIZU, ještě v Japonsku jsme, takže na finální bilanci teprve čas nastane. Ale na všechny výdaje jsme si průběžně vydělávali, takže nebude třeba použít úspory, to už je jasné teď :)

Jako jezdit na "ukrajinach" v Japonsku, kde maji top dopravni infrastrukturu mi prijde znacne komicke ;-)...

Jeste stesti, ze par Japoncu videlo Krumlov, tak muze poreferovat...

Ale zase s pastikou a pocitem usetrenych penez super poznavacka ;-D

Co to znamená “jezdit na ukrajinách”? Bohužel Vašemu komentáři nerozumím, tak nemůžu reagovat :)

Za deset měsíců mám taky zhruba tak, ale jen po ČR, při práci a rodině to holt tak tak nejde.

To jste akční, Martine! My pracujeme a vyděláváme po cestě, i s rodinou by to šlo, ale samozřejmě záleží na typu profese, kterou děláte.

Je to super cestování,ale pro nás co máme děti a živíme se skutečnou prací je to jen sen!

Děkujeme, Tomáši. Děti nemáme, ale vynasnažíme se jednou cestovat u s nimi. Nevím, co považujete za skutečnou a co za neskutečnou práci, ale my po cestě průběžně pracovali a vydělávali, abychom poplatili všechny náklady a nemuseli použít úspory. Spoustu lidí takto práci a cesty kombinuje :)

Denní průměr 25 km, to jezdím na koloběžce...

To jste rychlík! My se nikam nehnali. Po cestě jsme pracovali, takže výprava měla povahu cca 50% dnů v sedle, 50% dnů u počítače. Taky jsme dělali pěší výlety a poznávali památky. A některé dny jsme samozřejmě i jen odpočívali. Prostě normální život, ne žádné roční závody ;)