Cestou ke hradu Golubac, pokud jedete po vlastní ose, není úplně od věci navštívit i nedalekou pevnost Smederevo.

Kladovo a jeho okolí jsem navštívil před mnoha lety, když mě vzal na návštěvu ke své rodině kámoš študák z Bělehradu.

Vedle historického názvu tureckého původu Djerdap používali i slovanskou verzi Železna Vrata.

Byli jsme ubytováni na rumunském břehu v jednom z pensionů na břehu a každý z nich Vám zajistí soukromou plavbu motorovým člunem a prohlídku nejen kaňonu, ale i jeskyní. U odbočky do českých vesnic si postavil novodobý hrad český majitel rovněž nabízející ubytování.

Ten kotel s 80 metrovou hloubkou mě teda vyrazil dech.

Tak co byste čekal na tu šířku, když kouknete dopředu a dozadu v těch místech ;-)

Popisek fotky č. 3: Na rumunském břehu Kazanu se každé jaro žlutě rozzáří divoké tulipány – Tulipa hungarica. Tento endemit již v srbské části Železných vrat vymizel, plánuje se ale jeho repatriace.

Nevím, proč tam musí být uvedeno slovo "repatriace" a nemůže tam být uvedeno normální slovo "návrat" nebo "navrácení" do dané lokality...

Asi že návrat může nastat vlastní silou, kdežto repatriace je trpná.

Je to krásné místo, hlavně v létě na člunu. Ale Oršava má k modernímu městu ještě velký krok.

Dunaj by "stačilo" v těch místech zasypat a vzniklo by uprostřed Evropy velké jezero až do výše 300 m nad mořem, z něhož by vody (pokud by se tedy všechny nevypařily) odtékali Moravskou brázdou do Polska. Podobně bychom mohli u Děčína udělat hráz a zaplavit celé Čechy (zde asi do výše 350 m). Prosazováním těchto návrhů by se mohl chytit odborník přes vodní stavby Zeman. Výhodou realizace obou staveb by rovněž bylo, že by si Praha a Brno nemusely závidět.

Super nápad. Bydlíme 400 m.n.m., takže by bylo fajn mít domek na pobřeží tohoto pseudomoře. Jen bych si teda musel najít novou práci, protože původní by byla utopena ... třeba rybaření?

Autorčlánku to napsal pěkně, ale vymýšlečtitulků se s tím „dechberoucí“ moc nevyznamenal. Čeština není němčina, abychom spojovalivíceslovdohromady.