vlecka taky krizuje silnici I/4 u rozvodny za Milinem. Vzdycky jsem si rikal kam asi vede.

Jen pamatuju kdyz jsme si hrali na zapadnim brehu u trati jak pres udoli na druhe strane stehovali kostel ze Zbenickych Zlakovic.

Celkem dobré. Akorát lokomotivní park byl asi rozmanitější. Na jedné fotce možná řada 524.0 - 2 ? Řada 555 ?? je loko s tendrem a 16 km je do dlouhá trať bez točny. Kde se zbrojilo ?? Pamětníků asi málo., Mnozí už ani nežijí.

Lokomotivy 555.3 se na trati Zdice (domovské depo) - Protivín běžně vyskytovaly. Pokud přivezly ucelený vlak pro přehradu, mohly pokračovat logicky na vlečku. Stejně tak jí mohly obsloužit náležitosti od manipuláku. Jízda po tendru nebyla problém ani u 556.0, které měly v tom případě rychlost 50 km/h (třeba v 70. letech Tábor - Protivín se netočily). Oproti tomu 555-ky měly většinou 80 km/h i po tendru. Vodní jeřáb byl v Březnici a Příbrami, nouzové zbrojení i v Tochovicích. Vše, co uvádím, jsou praděpodobné, nikoliv ověřené informace, zkompilované z útržků vzpomínek pamětníků. Fotku 555 na vlečce jsem žádnou neviděl.

Co si tady užít: Po celé délce trati vedl powertrail nepříliš originálně nazvaný Vlečka na Orlík http://www.horydoly.cz/turiste/powertrail-vlecka-na-orlik.html V zářezu u Kamenné lezou horolezci http://www.horydoly.cz/horolezci/mala-skalka-u-kamenne.html a celá trať se dá projet na horském kole.

Zřízení cyklostezky je dobrý způsob, jak zachovat těleso dráhy.

Pěkné.

Prošel jsem pěšky celou vlečku v polovině 70. let. Koleje zrezivělé, kolejiště Přehrada se používalo k odstavování často i mnoha desítek nově vyrobených pojezdů pro vozy na přepravu cementu (tehdy Raj). Souvislost s cementem pro přehradu není žádná, byly to polotovary pro ZVVZ Milevsko, kde se na ně montovaly "cibulové" přepravní nádoby. Obsluha vlečky byla velmi ojedinělá, údajně jednou za několik měsíců a údajně náležitostmi ČSD. Záleželo to na aktuálním nesouladu plnění plánu vagonky a ZVVZ. Zajímavé je, že vozy pouze nevystrčili z Tochovic na jinak nepožívanou vlečku, ale vezli je až na konec.

Na trati byly pražce z převážně z měkkého dřeva (trojúhelníková hlava hřebu), ve vlhčích místech trati už byly dosti shnilé.

Spíše než zbytky zemního tělesa jsou nepřehlédnutelné mosty. Zvláště tento přes sil. I/3, který nepřehlédne nikdo, kdo jede na jih po "Strakonické".

https://mapy.cz/zakladni?x=14.0695723&y=49.5923066&z=16&pano=1&pid=63278401&yaw=2.877&fov=1.257&pitch=0.129

Profesní deformace prací na D3. Samozřejmě I/4.

Dochoval se i most přes silnici I/4 v místech u rybníka Cunát (odbočka Kletice).

Foto mostu na Wikipedii:

https://cs.m.wikipedia.org/wiki/%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_vle%C4%8Dka_Tochovice_%E2%80%93_Orl%C3%ADk

Technická poznámka hned ke druhé větě článku:

"Vypravíme se do jižních Čech prozkoumat vlečku z Tochovic"

Ani kousek té vlečky není v jižních Čechách. Výhradně střední Čechy, Středočeský kraj.

Technická poznámka k technické poznámce: nebyla tam řeč o Jihočeském kraji, ale o jižních Čechách. Jinak bych také váhal, jestli to už nazvat Jižními Čechami ... podle wikipedie Tochovice patřili i do kraje Písek ... nenazvat to Jižními Čechami??: Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

1850 země česká, kraj Plzeň, politický i soudní okres Březnice[2]

1855 země česká, kraj Písek, soudní okres Březnice

1868 země česká, politický okres Blatná, soudní okres Březnice

1939 země česká, Oberlandrat Klatovy, politický okres Blatná, soudní okres Březnice[3]

1942 země česká, Oberlandrat Plzeň, politický okres Strakonice, soudní okres Březnice[4]

1945 země česká, správní okres Blatná, soudní okres Březnice[5]

1949 Pražský kraj, okres Příbram[6]

1960 Středočeský kraj, okres Příbram

2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Příbram

Pěkné podívání