No zvyk je zvyk....

Ještě na přelomu 19. - 20. století se rodina fotila spolu se svými "čerstvě" zemřelými, naaranžovanými do "živých" póz, aby na ně měli památku.

Jde tedy jen o zvyk. I když v tomto případě o poněkud strašidelný zvyk.

No páni !!!

Jiný kraj, jiný mrav, ale představa, že si takhle v sobotu po obědě půjdeme vykopat a převléct pradědečka mě upřímně moc neláká... Zůstaneme asi u svíček na hrob. ;)

Cool.

Ale v principu to není divnější, než třeba katolíci s jejich relikviemi a "neporušitelnými těly".

Zajímavý byznysplán pro evropské pohřební služby.

Slušný zombieland. :)

Tréning imunitního systému.

Mrtvola kam se podivas. To je jak v zombie vesnici.

Zajimalo by me, jestli jim mistni psi neboztiky neokusuji.

Kazdopadne zajimave, klobouk dolu vsem, kteri se o sve zesnule tak peclive staraji.

Myslím, že je psi neokusují.

Psali tam cosi o balzamování roztokem formaldehydu...

Hodně zvláštní, ale skutečně zajímavé. A nakonec je to všechno asi otázka zvyku. Nejspíš se dívají divně na nás, že se mrtvé šupnem do rakve a nadobro zaházíme hlínou, anebo rovnou spálíme.

A ty fotky to je něco:-)

...že své mrtvé...

Presne, sme necitliví, že ich pochovame do studenej zeme. Už neviem presne, v ktorej knihe to spomína J. Diamond, ale boli kmene al jeden minimálne, ktorý svojich mŕtvych zjedol. Bol to kanibalizmus. Ale hádam aspoň nelovili.

To je strašnej hnus, ale je to každopádně zajímavý. Třeba jak je oblíkají, když s rukama ani nohama nemůžou pohnout...

Blbě.

Já myslim, že první rok to půjde ztuha, ale pak už se to poddá :)

Cool.