Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Jak přišli Italové od Gardy za první války až do Česka

Jezero Garda není jen krásná turistická destinace. Psala se tam i velmi zajímavá historie, obdivuhodný příběh válečného exodu a zároveň přátelství mezi Italy a Čechy. 23. května 1915 musely tisíce Italů z blízkosti jezera Garda, převážně ženy, děti a starší lidé, narychlo opustit své domovy. Byli z bezpečnostních důvodů přesunutí do vnitřních oblastí tehdejší Rakousko-uherské říše, hlavně do Čech a na Moravu.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

L10u75b79o32š 34B94ř94e11z57i55n88a 2342493480911

Před 100 lety bylo normální se po ukončení války vrátit zpět do země původu. Dnes?

Překonaná záležitost.

+3/−4
17.6.2017 20:53

P17e72t64r 37V34r94c72h55o76v15s12k38ý 1772377576852

Odsun civilního obyvatelstva do zázemí byla bohužel nezbytnost. Patová situace na italské frontě přiváděla italské generály k šílenství. Navzdory obrovské materiální a vojenské převaze nebyli schopni prorazit rakousko-uherskou obranu. Výmluvné bylo doporučení francouzského maršála Joffreho italskému protějšku Cadornovi, jak se vypořádat s obranou na sočské frontě u Gorice: "bombardovat a zničit mosty přes Soču a současně bombardovat a ničit město, zvláště velké stavby... Všechno podezřelé je nutno srovnat se zemí, i nemocnice a kostely - A obyvatelé? Žije jich tam stále 15 tisíc. Pro ně žádné slitování! V panickém strachu a touze zachránit si život by mohli hledat záchranu ve sklepech a špatných úkrytech. Musí prchat! Neorganizovaným masovým útěkem z města způsobí takový zmatek a potíže, že to z větší části znemožní rakouské vojenské operace, zvláště budou-li uprchlíci bez jídla a základních životních potřeb" (citováno z J. Vričan: Po zapadlých stopách českých vojáků z Julských Alp k Jadranu).

Italové se za války dopustili na civilním obyvatelstvu mnohých válečných zločinů (ale byli to spojenci, tak se o tom nesmělo moc psát). Nejen bombardováním civilních cílů, ale i "vybíráním desátků" (což nebylo nic jiného, než postřílení desetiny mužů v některých z dobytých vesnic) či následné brutální poitalštění území, které byly původně slovinské (resp. s převahou slovinského obyvatelstva přesahující 90%) - např. Gorice, Terst.

+3/0
17.6.2017 20:41

V66á32c69l31a31v 18H70o82s51c62h 8756338872981

Na Ledru jsme byli tyden s koly. Jsou tam zachované obranné katakomby. Parádní příroda

0/0
17.6.2017 20:34

A98d42o79l11f 96P56l59á25n89s14k37ý 3303126275316

Válka je vůl!

+3/0
17.6.2017 9:32

J65a27n 73V98á69v31r11a 1782271699988

Zajimavy pribeh, diky!!

+8/0
17.6.2017 8:30

J12o81s84e70f 28V49o66s77i15c68k58y 4753397116363

Ta pocatecni neduvera ceskeho obyvatelstva trvala nekolik let. Zvedave je z dale pozorovali, ale jinak se jim vyhybali. V cirkevnich kronikach kazdeho z tech mest, je to velmi dobre popsano.

+1/0
17.6.2017 0:40

J51o42s65e93f 11V15o53s60i85c44k12y 4333287766973

Tech obci nebylo pouze 8, jak se uvadi v clanku. U nas v Benesove byli take. Take se uvadi jazykova bariera. Neni to tak docela pravda. Farar znal latinu a tak se s nimi velmi snadno domluvil. Take se pokousel o charitni akce, byl to jeho ukol.

+4/0
17.6.2017 12:58







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.