- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Jezdili jsme Rumunsko, Bulharsko téměř každý rok. Bez klimy, papírové mapy, elektronika žádná, v pohodě, s dětmi, Trabantem.
Poslední dobou do chorvatska letecky, když jezdíme s přítelkyni sami, tak to vyjde šul nul... 11560 za letenky + 896(autobus a lod až do Jelsy na ostrově Hvar), kdybychom jeli autem tak by to vyšlo dost podobně, benzín, trajekt, mýta a známka... pamatuju, že dříve jsme jezdívali s rodinou autem a cenově to bylo taky asi za 12, ale tam se to samozřejmě vyplatí protože je to 12 za 4 člené auto. Co se týkalo cesty ideálka byla vyrazit kolem sedmé ráno, kdy byli rodiče relativně vyspalý a ve splitu jsme byli kolem 17:30 takže trajekt ve 20:30 na Hvar a v jedenáct se vybalilo a šlo se spát...dle mého názoru vytřískat z dovolené maximum tím že jedu na noc a ještě tak že přijdu v pět z práce v osm sednu do auta abych už v osm ráno mohl chytat bronz na pláži je o zdraví...
Takže mi chcete říct, že na cestu 1000+ km se vydáváte ve dvou nevyspalích řidičích???? A vezete děti???!!! Hmmmmm myslím si o Vás svoje....
Jinak z vlastní zkušenosti mohu doporučit vyjíždět večer, poté co děti usnou - prostě je přenést do auta (samozřejmě připoutat)... Jinak oni mapy nepočítají "výlet", ale vzdálenost vs. max povolenou rychlost cestou... Takže i když se půjdete vyčůrat, tak se opozdíte (pokud budete dodržovat rychlost)...
Nevím, ale mně se ten článek líbil. Chytrolínů se vždycky a všude najde dost.
odstrašující článek. Dopředu plánují, připravují, pak se ani nevyspí a známku nekoupí. V ÚAMK lze koupit jakoukoliv známku dopředu za původní cenu
Pokud nakupujete € za 29,20 Kč tak Vám rád nějaké ihned prodám v jakémkoliv množství....
Takže: matka nevezme dětem na cestu žádnou zábavu nevyžadující baterky. Otec je nevyspalý a unavený už to ráno po noci, kdy se nevyspí, ale děti v pohodě vydrží vybíjet baterie tabletu. Spolujezdec chrápe, místo aby bavil děti, které nespí. A usnou až v Chorvatsku. A na odpočívadle je takhle po ránu nejdůležitější hřiště pro děti, místo aby se protáhli nějakou hrou i s otcem, který to zjevně potřebuje.
K moři bez autonabíječky na mobily a tablety ???
To je toho, nějací kluci jeli embéčkem na Sibiř
V článku už jen chybí reklama na leteckou dovolenou v Turecku nebo auto s fér klimatizací od Hjundé. Nebo snad reklama od ŘSD na perfektní D1 z Prahy?
Článek opět potvrdil jak jsou dnešní rodiče a hlavně jejich potomci zhýčkaní. Zpocené tričko navzdory klimatizaci, cesta trvala neskutečných 12 hodin (bodejť by ne s miliónem přestávek). Došly baterky - no to je fakt hrůza. Třeťák na předním sedadle, aby vzadu nezlobil (co předpisy a bezpečnost dítěte?). Lego a hafo jiných hraček s sebou...
Retro 1: Rok 1979 - cesta autobusem 22 hodin, bez dálnic (jen Praha-Břeclav a Beograd-Karlovac, pochopitelně přes MLR), bez klimy, bez elektronických hraček. K moři dorazila rozhrkaná Karosa plná nadšených a dobře naložených dětí. Nikdo neotravoval, nikdo se nenudil, nikdo se neptal: Kdy už tam budem? A ještě perlička, celou cestu jel samozřejmě jeden řidič bez střídání.
Retro 2: Rok 2006 - stará Felicie kombi 50kW, bez klimy, maximálka 110 km/h, aby neupadly uši z otevřených okének a Feldině kolečka. Cesta přes den 15 hodin tam, 17 hodin zpět (přes den kvůli kamarádovi, co řidil druhý vůz a nechtěl jet v noci). Děti byly v pohodě. Buď spaly nebo se s námi normálně bavily. Cestou tam o tom co je čeká, zpátky o tom co tam zažily. Nějaké ty písničky do sluchátek a gameboy. Baterky nedošly. Navigaci poskytla papírová mapa. Pohoda. No stress.