Na Slovácku se trdelníku říkalo trdláč a byla to v tomto kraji tradiční pochutina, která se pekla nad ohněm. Článek o trdláči jsem našel v Uherskobrodském zpravodaji 1/1986.

Anglická Wikipedie, říká toto /překlad google/:

První známý rekord, který se zmíní rodiny koláče upečené otáčením plivat přes popel sahá až do středověku (asi 1450) a nachází se v rukopise z Heidelbergu. Popis zmiňuje pás vyvýšené těsta, který má být uzavřen ve tvaru šroubovice kolem zapékací rožni a potřené žloutkem před pečením.

V 16. století, vývoj rodiny dort postupovala ve třech větvích. První část obsahuje pečivo, které zachovalé obraz koláče podobného tomu, který výše uvedené, s pás ránu na rožni v šroubovicového tvaru. V Szekler-maďarské kürtőskalács, Skalický trdelník (trdelník z Szakolcai), a české-moravský trdlo / trdelník / trdelník, což je prakticky stejný jako posledně, stejně jako kürtősfánk (kürtősh kobliha) patří k tomuto oboru. Druhá větev má pečivo vyrobené z těsta, tedy litevské ragoulis, polský sakotis a sekacz, francouzská dort a la broche, německý Baumkuchen, rakouská Prügertorte a Prügelkrapfen stejně jako švédská Spettekaka. Třetí část je zastoupena jedním dortu, sedmihradské-Saxon Baumstriezel, kde je kontinuální těsto pás umístí na rožni

nemecký "trdelník" je niečo iné.

Na http://www.baumkuchen-salzwedel.de/Ueber_uns.html to je aj vysvetlené.

a na videu https://www.youtube.com/watch?v=7Il-KrhfL6c to dobre vidno.

Tak jsem našel toto:

Historie trdelníků u nás sahá až do 18. století, kdy se na území dnešní Moravy prý usadil maďarský generál József Gvadányi, jehož kuchař s sebou přinesl recept na tuto sedmihradskou pochoutku (kürtőskalács komínový dort). Sedmihradsko je nyní součástí Rumunska, v 18 stol součást Habsburské monarchie, po té součást Uherska...Do Semihradska přinesli tuto pochoutku prý Němci (Baumkuchen- stromový dort). Trdelník připravují i Rakušané (Prügelkrapfen, což v překladu znamená kobliha na klacku), v Lucenbursku (Baamkuch), ve Švédsku (Spettekaka neboli dort pečený na jehle a má ochranou známku)

Pravdou je, že se Maďaři, Slováci i Češi přou o původ Trdelníku, stejně tak je pravdou, že receptury se v drobných detailech liší...

Pekl se prý hojně v domácnostech na sv. Jiří, kdy podle pranostik vylézají hadi, štíři a Trdelník svým tvarem opravdu svinutého hada připomíná...

Je určitě zajímavé, že jej nyní prosavil typicky český Good Food Coffee and Bakery...---a není to jedno???, vždyť třeba typicky česká bramborová jídla, jsou zas amerických brambor...

slovo "trdlo" v maďarčine neznamená nič. Tak sa ťažko môžu hádať o trdelník.

Tak Vám nevím... český trdelník? Já žil v domnění, že trdelník je původem ze slovenska (přesněji ze Záhorí - Skalice). Dokonce si myslím, že má tento název registrován pod EU jako chráněné zeměpisné označení.

My Češi jsme opět nezklamali, vzali jsme několik samostatně dobrých věcí a splácali z toho dort pejska a kočičky, který nazveme naším národním pokladem.

Ty co tady vyčíslují náklady okolo koruny či padesátníku lžou. I samotný velký Láďa Hruška potřeboval korun sedm

http://tn.nova.cz/clanek/zpravy/na-vasi-strane/novy-recept-ladi-hrusky-vyrobte-si-trdelnik-jen-za-7-kc-na-trzich-stoji-60.html

Tak už je to tady. Typická češka Ester Bezděk před typickým českým občerstvením "bistro Good Food Coffee and Bakery". Jo pokrok je pokrok ...

Omlouvám se za druhé vložení mého příspěvku, ale po prvním vložení se příspěvek neobjevil, už jsem myslel, že cenzorům vadí slovo "knajpa", tak jsem ho nahradil "občerstvením", i když každý, kdo byl v knajpě ví, že to není totéž ...

Tak už je to tady. Typická češka Ester Bezděk před typickou českou knajpou "bistro Good Food Coffee and Bakery". Jo pokrok je pokrok ...

Jen v Praze se da prodavat neco co ma vyrobni cenu 50 haleru za 80 korun.

Ten tyrolskej vypadá tak nějak přitažlivěji.

To je na rozdíl od těch českých stánkových, jediný skutečný trdelník v článku.