P. Voznikova odpovida dost pomatene. Neda se to po ni cist, skoda.

Včera jsme se ze Šumavy vrátili a milým ochráncům přírody bych nakopala zadek. Lesy berou díky netěžení a nečištění lesa za své. U pramene Vltavy (bohužel bez vody, jelikož okolo zbyly jen pahýly stromů) to vypadá jak v katastrofickém filmu a na dalších místech zrovna tak. Kecy typu příroda si poradí, které se bohužel u nás podařilo uzákonit v I. zoně jsou opravdu nehorázné. Kůrovec nakonec sežere celou Šumavu a naše děti se tam budou jezdit dívat akorát tak na mrvý les. Super, děkujem. Ješt že mají místní dost rozumu a chodí sázet nové stromky i když by si příroda dle našich skalních ochránců měla přeci poradit sama. Moje babička by si ťukala na čelo.

na sumave me prijdou zajimave jen ty suche stromy, jinak je všude jen sama betonova stezka, humr. Zlate Beskydy nebo jeseniky

Porad se "nejak" nedari zavest CHKO do nasich jedinych velkoplosne nechranenych hor a to tech Krusnych...

Mlok skvrnitý je poměrně běžný.

Výhodu má v tom, že žije dost skrytě a stačí mu k životu velmi malý prostor. U nás se vyskytoval na poměrně velké ploše, jenže bohužel v 70 letech minulého století byla většina té plochy podhorských potoků zatopena výstavbou místní přehrady.

Nad úrovní hladiny přehrady zůstaly jen dvě plochy lípami a jasany zalesněných pramenišť těch potoků, jedno o rozloze asi půl hektaru a druhé asi o rozloze hektar a půl.

V tom druhém jsem dlouhé roky měl včely, tak jsem tam dost často byl. Mloka jsem tam viděl tak v průměru jednou za dva roky. Naposledy nějak před 15 roky, to už jsem tam včely neměl.

Zrovna teď je doba, kdy mloci jsou hodně vidět, chce to jen vlhko, mokro a trošku teplo  a ráno s mlhou. V tuto dobu jsou aktivní, protože jednak asi hledají místa, kde by se mohli zarýt do listí a půdy a přezimovat, jednak se snaží před zimou co nejvíc vykrmit.

Divočina je na Okoři, tam se na údržbu lesů totálně kašle.

Čím více divočiny, mokřadů a revitalizované krajiny, tím lépe.

Kdesi som čítal, aký je rozdiel medzi prírodnými systémami a umelými - vytvorenými človekom.

Prírodné systém sú regeneratívne. Čím dlhšie ich nechá človek na pokoji, tým viac sa zregenerujú.

Naproti tomu systémy vytvorené človekom - firmy, inštitúcie - majú degeneratívnu povahu. Ak sa o ne človek nestará, postupne sa znižuje ich úroveň. Resp. treba sa neustále snažiť, aby ich úroveň aspoň neklesala.

To jsou jen kecy teoretiků či zelených aktivistů. U nás je zvykem odezdismus. U lesů buď tvrdě produkční smrková monokultura nebo naopak úplně neprodukční dotace požírající divočina.

Přitom stačí trochu respektovat podmínky, charakter půdního podloží, charakter zvodnění té půdy, sklon pozemku k severu, k jihu, nadmořská výška, tlak kůrovce.....  a vznikne stabilní produkční většinou smíšený les s docela slušným výnosem dřeva i docela velkým potenciálem pro ostatní nedřevařské využití lesa.  Jako je turistika, houbaření, sběr lesních plodů a bylin, myslivost......

Ale člověk musí ty příslušné znalosti mít a prostě ten lesní terém detailně znát neboli v něm být. Lesník, i s diplomem z  spousty lesnických vysokých škol není k ničemu, pokud jen sedí v kanceláři a dělá tyhlety věci jen na stole nebo v počítači do lesního plánu. Kolikrát je terén tak členitý, že každých pár desítek metrů čtverečních pozemku je třeba sázet výrazně jinak jinými druhy, aby se dosáhlo skladby lesa přizpůsobené místním podmínkám a odolné nepřiznivým vlivům.

Zase snuska kecu.

sumava zdevastovana se suchymi pahyly. bohuzel tetrev se bez lesa neudrzi. Brzy bude po tetrevovi. Nastesti je v Beskydech, Jen se to ten zelenym vyderacum nesmi rikat, any nenicili dale.

A pak přijdou myslivci celí nadržení zabít všechno, co se hne. A milého rysa, vlka, orla a divokou kočku odprásknou.

Takhle to opravdu nefunguje

Tak hlavně by to chtělo aby lidi tu divočinu fakt nehledali.

Jenže právě ta lidi přitahuje.