Na fotografii s indiánskou manželkou? Jemu oči svítí, ale ona je nějaká zaražená.

Super čtení, ale moc se mi nelíbí to idealizování jihoamerických národů v tom smyslu, že kdo tam přijede a prostě "moc vyčnívá", tak se nemůže divit, že ho přepadnou, okradou, případně zabijou. To mi přijde jako postoj naprosto mimo mísu. Autor říká, jak jsou tamější národy štastnější než Evropané a můj kolumbijský kamarád se přitom musel přestěhovat do (nikterak bezpečného) Londýna, protože počet vražd ze strany drogových kartelů v jeho domovině už překročil veškerou únosnou mez a ve spoustě jihoamerických zemí je prakticky vyloučeno vyjít ven z domu za tmy, pokud člověk nejede přinejmenším obrněným autem...

Kdyby se někdo snažil držet moje dítě tak jako ten "indián", tak mu přerazím pracky.

já myslím že v tom hledáš něco jiného než tam je...

No v šedesátých a sedmdesátých letech to musela být paráda. Dodnes jsou tyto země úchvatné a lidé mimo města jsou fantastičtí. Pokud se chcete pohybovat ve velkých městech, musíte být sakra ostražití. Ale před tolika lety to muselo být opravdu super.

Někdo se účastní porady komunistických pohlavárů, dostane od nich odznak, se kterým se ještě chlubí a už mu tady někdo píše "pánovi fandím, smekám, pěkný rozhovor..." Kdyby se účastnil porady nacistických pohlavárů, kteří mají na svědomí o mnoho milionů lidských životů méně než komunisti, chtěl bych vidět co byste tu psali hyeny.

trochu mimo, ne ... 

téééda! Pěkný rozhovor, panovi fandím a smekám a určitě si knihu přečtu. Díky za doporučení.

Čest čtení soudruhu!