Diskuze

Stroj času: Promění kůrovec Šumavu v opravdovou divočinu?

Kdysi tu řádil kůrovec, ale teď už po jeho panování nezbyly skoro žádné viditelné stopy. Až na pár pahýlů a zbytků tlejících kmenů, které jsou ukryté v bujném porostu různě vysokých smrků. Zelenou houštinou se skoro nedá projít. Vítejte na Šumavě za třicet, čtyřicet, padesát let - ve stroji času budoucnosti.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Jsem pro kácení smrků napadených kůrovcem. Nevytěžit je plýtvání. Těžit lze šetrně. Přibližovat dřevo se dá koňmi na svozové místo. Netřeba všude jezdit Lakátošem (LKT 80/120). Nečekat až to zhnije. Zhnilé dřevo je zničené. Uschlý strom má být do jednoho, maximálně do dvou roků z lesa venku.

Kubík kůrovcového dřeva má cenu kolem tisícovky. Takže každý uschlý strom představuje asi tak pětistovku nebo tisícovku, kterou bychom nechali válet v lese a kterou nikdo nezvedl.

Příroda se obnovuje nezávisle na tom jestli tam stojí suchý strom a čeká až zhnilý spadne.

2 9
možnosti

J71o18s63e36f 73N74o53v42á82k

27. 3. 2013 15:48

Prosím, přečtěte si zákon o NP. Pokud jsou Vašim primárním zájmem na šumavě "prachy", tak nelobujte za porušování zákona, ale za legální cestu: zrušení NP Šumava.

2 0
možnosti

No, tak takhle jo...ale že jim trvalo třicet let pozorování, než tu Ameriku objevili...

0 1
možnosti

Na druhe strane hranice v Bavorsku se misty tezi, ale ne v ochrannych pasmech, tam, kde je "narodni park" je les ponechan svemu osudu. A je videt, ze se mu dari. Nastesti nasi bavorsti sousede nereptaji, ze z nej nemuzou vice vydelat. Nakonec i tech turistu a stezek je tam vice. Kupodivu je nedrzi asfaltova manie jako u nas a taky to jde. 

Ono je videt, ze priroda si pomuze sama. A protoze Sumava byla z produkcniho lesa ponechana behem komunismu svemu osudu a zije tady hodne zvirat a roste hodne ruznych druhu rostlin, ktere jiz jinde nevidime, tak proc to nezachovat. Preci nemusime na vsem vydelavat. Vetsinou tam, kde se pusti tezka technika, zanika i zivot a to by bylo skoda. Nejsem lesnik, ale selsky rozum mi rika, ze bezasahova zona je spravna cesta.

9 1
možnosti

Stačí se jet podívat do Jizerských hor. Tamní smrčiny těžce poškodily kyselé deště. Bohužel zvítězil plán lesníků všechny stromy, i ty přežívající, vykácet a vysadit nové. Dnes jsou tam tedy rozsáhlé plochy nepřirozeně hustého mladého lesa, který musí být prořezáván, a navíc v něm rostou i smrky pichlavé, které do naší přírody nepatří, a musejí být proto odstraňovány. To vše znamená náklady navíc, les blížící se přirozenému je v nedohlednu, a CHKO je tedy zničena. Tedy v nedohlednu, ochranáři si vymohli aspoň malé plochy ponechat bezzásahové. Ještě stále na nich trčí pahýly starých smrků, ale malá část jich to přežila a jejich potomstvo vytváří rozmanitý podrost, rozhodně bližší přírodnímu prostředí. Navíc je to potomstvo smrků, které přežily kyselé deště, a bude tedy odolnější. V Jizerských horách je tedy vidět, že to funguje. Takže proč by to nemohlo fungovat na Šumavě?

5 3
možnosti

Je třeba vědět, jaké zadání dal lesníkům majitel toho lesa. Když lesníco dostanou zadání udělat tam produkční les, tak tam udělají produkční les. Když dostanou zadání na něco jiného, udělají tam to "něco jiného".

Když někdo koupí barák a k němu zahradu a pozve si tam zahradního architekta, co ten architekt asi udělá? Udělá to, co po něm chce ten, kdo ho platí nebo si tam vymyslí, co ho napadne?

2 1
možnosti

Konečně slušný článek i s fotodokumentací toho, co se děje pod uschlými stromy. Za dvacet let nebude poznat, že tam nějaká kůrovcová kalamita byla.

5 2
možnosti

Ale 200 - 400  let bude na stromech poznat, že tam předtím byla produkční smrková plantáž a ne přirozený les. A o to jde.

1 2
možnosti

Největší sranda je, že celý ten humbuk kolem Šumavy byl z hlediska "přírodnosti" lesů v Šumavském NP úplně zbytečný.

Je totiž úplně jedno, jestli by bezzásahový les vznikl podle původního "lesnického" plánu, podle kterého by se jednotlivé oblasti těch smrkových plantáží nejdřív nějakou dobu , 10 až 50 let selektivně kácely a osazovaly sazenicemi různých dřevin . Nebo podle "zeleného aktivistického" plánu, který velel nechat ty smrkové plantáže zničit kůrovcem a co tam potom vyroste, to tam potom vyroste.

V obojím případě by trvalo nebo bude trvat až několik set let, než stopy po předchozím mnohasetletém  hospodářském využívání těchto lesů člověkem budou přírodou pozměněny natolik, že budou těžko rozeznatelné i pro odborníky.

Akorát by ty lesy po těch několik set let, než se stopy po hospodaření člověkem zakryjí, vypadaly odlišně.

 V lesnické verzi by bylo možné až těch 50 let získávat z těch lesů kvalitní dřevo , zatímco v aktivistické verzi by to bylo kůrovcové dřevo, tudíž v podstatě sotva lepší než palivové dřevo prodávané za pár šupů.

V lesnické verzi by se ty lesy nejspíš udržely všude, kde by to bylo jen trochu možné, zatímco v aktivistické verzi bude zřejmě na mnoha místech jen chudý travní porost na degradované půdě nebo dokonce holá neplodná skála nebo sutě. V lesnické verzi by to dávalo obživu pár desítkám lidí po až 50 let, zatímco v aktivistické verzi to přispělo ke zviditelnění zelených ehibicionistů a jako záminka k vyčerpání pár set miliónů grantů pro "zkoumání" kůrovcové kalamity takzvanými vědců spřízněnými tímto zájmem s aktivisty. No a nakonec lesnická Šumava by byla učesanější, trochu víc lesní, zatímco aktivistická Šumava bude romanticky až falešně divoká, pravý to pohled pro běžný lid, málo znalý přírodních věd.

8 10
možnosti

Tak proč se to jmenuje bezzásahová zóna, když z toho chcete normální les pro průmyslovou těžbu?

3 4
možnosti

Jo ono to zase za 50 let obrazi, ale to by tech 50 let nesmelo prset, aby se puda neodplavila nekam do Hamburku. ale kdyz se odplavi a na Sumave zustanou jen hole skaly, tak se taky nic nedeje. Ony zvetraji a za milion let tam bude zase let

1 1
možnosti

Pokud do lesa nepustíte těžkou techniku či dřevorubce, tak eroze nehrozí.

Při kůrovcové kalamitě nějakou dobu trvá než stromy umřou a neumřou naráz, pak několik let stojí a kořeny zabraňují erozi a pak spadnou a několik let tlejí na zemi a zase brání splavování, mezitím už semenáčky vyrostly na několik metrů výšky.

5 0
možnosti

K39a69r79e89l 15P21á44t10e49k

19. 3. 2013 14:14

No...a než to nechat"sežrat"kůrovcem a mít potom přírodní a původní les,tak to si radši nafouknem kapsu a vykácíme to dopředu8-o

3 2
možnosti

J46a49n 87F98r50o17l24í71k

19. 3. 2013 13:56

Panebože Baroch je z ASktuálně na Idnesu.  A hned exceluje. Kůrovec není nepřítel stejně jako mandelinka bramborová. Až sežere všechny brambory zahyne a za 50 - 100 let zde budeme mít zdravé porosty peruánských brambor v divokém pralese u Litoměřic.

5 4
možnosti

J11a64n 42Š38t24o22u69r90a67l

19. 3. 2013 12:20

Les se tam samozřejmě už obnovuje, ale ať mi nikdo neříká že tam ty stromky vyrostly jentak po kůrovci, na většině míst prvních zón byly semenáče ještě když tam byl hustý zdravý les!!

0 2
možnosti

stromky tam vyrostou i po kůrovci. proč by neměli?

6 0
možnosti
  • Nejčtenější

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

1. října 2021,  aktualizováno  27.3 14:07

Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...

Vstup zakázán! Ostrovu Morgan vládnou tisícovky pokusných makaků

25. března 2024

Mohutné duby porostlé chomáči lišejníků, husté křoviny a šest úzkých písečných pláží. Morgan Island...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

KVÍZ: Poznáte země světa podle jediné fotografie?

22. března 2024

Existují místa, která jsou tak výjimečná, že se dají zařadit pouze do jedné konkrétní země. Poznáte...

Nejpomalejší rychlík světa. Ledovcový Express nabízí úchvatnou jízdu

25. března 2024

Tentokrát jsme se za švýcarskými panoramaty vydali s vlaky Rhétských drah, tedy typicky červenými...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Na palubě české La Grace: Vlny tu kradou jídlo a medúzy ucpávají kohoutky

26. března 2024

Dnes brzy ráno odstartoval ve Francii největší námořní festival ve Středozemním moři. Letos má i...

OBRAZEM: Nejdivnější armáda světa. Tisíce mužů chrání posmrtný klid císaře

29. března 2024

Až osm tisíc bojovníků bylo zrozeno z hlíny, podobně jako golem, aby chránili posmrtný klid jednoho...

Český výletník: Říkali mi, že v Kolíně nic není. Tak jsem tam vyrazil

29. března 2024

Všichni si myslí, že ho znají, protože přes něj jezdí každý někam vlakem. Ale doopravdy ho zná...

Děravé království v údolí Loiry. Nejen zámky, ohromí skalními domy i koktejly

28. března 2024

Premium V některých se pěstují houby, v jiných zpracovávají jablka, v dalších farmáři chovají bource...

Sedadlo v třinácté řadě v letadlech nehledejte. Chybí tu i další čísla

28. března 2024

Třináctka má v Evropě pověst smolného čísla. Pokud se vám ale podařilo zasednout v letadle na...