Za sebe můžu říct, že děti mi v letadle nikdy nevadily. Jasně, někdy brečí, někdy vykřiknou, ale snad jsme přece lidi, ne? Sami jsme kdysi byli dětmi, sami děti máme nebo mít budeme - měli bychom to chápat. Spíš jsem často zažil situace, že jsme se s cizími dětmi v letadle skamarádili, že jsme na ně mrkali, že byla legrace a že z toho vznikla i dobrá konverzace s jejich rodiči. Musím se smát lidem, kteří sami sebe pokládají za tak důležité, že jim nějaké dítě nesmí zkazit ani těch pár hodin v letadle. Aby mě někdo hrozně důležitý neosočoval z toho, že nevím, o čem mluvím, a že na těch hrozitánsky dlouhých letech do Austrálie je to fakt hrozně těžké, tak jen podotýkám, že jsem za poslední 4 roky absolvoval 160 startů a že mám na kontě lety o dost delší než do Austrálie (ano, jsou takové, až budete poskakovat na ostrovy v Pacifiku, budete na štreku du Sydney vzpomínat jako na milou projížďku za humny).

...."ano, jsou takové, až budete poskakovat na ostrovy v Pacifiku, budete na štreku du Sydney vzpomínat jako na milou projížďku za humny...."

Hmmmm, ziji v miste a relativne casto cestuji po Australii, po Pacifiku a mimo oblast do Evropy atd.

Mohu tedy s prehledem rici, ze zadne poskakovani mezi pacifickymi ostrovy rozhodne neni delsi nez prime streky mezi Sydney/Melbourne a Dubaji, streky mezi asijskymi mesty jako Singapore, Bangkok, HongKong, Tokyo atd a Londynem nebo na druhou stranu ze Singapore ci z vychodni Australie pres Pacifik do  Los Angeles, Vancouveru, San Franciska.

Staci se podivat na mapu.

Mimochodem, nejurvavejsi dite jsem v posledni dobe zazil na dvouhodinove ceste z Londyna-Heathrow do Prahy s A320. Ten 2 lety harant v prvni rade vlevo u okna (sedadlo A) vriskal celou dobu a cim blize pasazeri sedeli, (ja byl ve 2.rade na opacne strane u okna), tim to bylo horsi. Spolecne jsme si mezi sebou postezovali, ze nas z toho neustaleho vriskani boli hlava.

tuhle

jsem jel autobusem na delší vzdálenost (1200 km) a rodiče sebou vezli dítě a to celou dobu vřískalo, a to se tam stává pořád, myslím že by se přeprava dětí ve dálkových veřejných prostředcích měla zakázat úplně

dam sluchatka do usi

Pustím muziku a je mi to fuk... u nás lítá v letadlech decek celkem málo tak se mi ani ještě nestalo že bych takový problém řešil.... v asii lítá malých děti v letadlech podstatně víc něž u nás aspoň co mám tu zkušenost takze mně to ani nepřekvapuje a sem člověk tak snad pochopím že malý dítě neni na knoflík kterej zmacknu a je klid...

Tihle kreativci by si měli uvědomit jednu věc

A to tu, že ti hluční, rozjívení a obtěžující holomci jim jednou budou přispívat vysokými odvody na důchody.

Re: Tihle kreativci by si měli uvědomit jednu věc

Budu mnohem raději, když mi na důchod přispěje hodné, tiché slušně vychované dítě.

zona ticha ve vlacich

nedavno jsem pobyl asi 3 tydny v Sydney (Australie) a obcas jsem po jeho okoli cestoval vlakem na lince Sydney-Newcastle pres Stredni pobrezi. Tyto mezimestske vlaky meji ne ticha kupe, ale cele vagony. U 4 vagonovych vlaku to je posledni vagon, u 8 a 6 vagonovych prvni a posledni vagon. Bylo to zavedeno po prislusne experimentalni dobe na prani cestujicich. V praxi to znamena ze v techto vagonech plati zakaz hlucnych rozhovoru, hudby a telefonatu. Rodice s cilymi potomky se temto vagonum take musi vyhnout, cestujici si nastavi mobil na vibraci misto zvoneni a kdo chce zavolat nebo odpovedet, musi vyjit do vedlejsiho vagonu. Experiment mel uspech u 90, 85 a 77% cestujicich na 3 hlavnich regionalnich linkach a po Newcastle se bude permanentmne rozsirovat na dalsi spoje CityRail mirici ze Sydney do sousednich regionu Modrych Hor a Jiznho pobrezi.

Re: zona ticha ve vlacich

Takove klidove zony funguji i ve francouzskych TGV vlacich. Myslim, ze je to vyborny napad.

Invence vs.represe

Já nevím, kdo v těch aerolinkách dělá PR, ale kdyby to podali stylem: "jsme baby-friendly, vyhradili jsem zadních sedm řad pro rodiče s dětmi, a v místě jedné čtyřsedačky jsme udělali hrací koutek", tak se jim tam tahle skupina cestujících sama nahrne, a zbytek letadla bude mít relativní klid... A měli by to bez negativních reakcí kvůli vyhrazování se vůči nějaké skupině obyvatel...

Re: Invence vs.represe

nevim kde se tyhle antagonisticke a trucovite reakce v Cesich berou. Aspon 99 % zdejsich buricu nikdy s Malaysian Airlines nebo Air Asia neletela a tezko kdy poleti, hlavne kdyz tu srdnate povykuji "co by oni, kdyby..."

V zemich, kam obe aerolinky letaji, se to bere z velke vetsiny velmi pozitivne jako priklad ohleduplnosti vuci cestujicim a zvysene sluzby zakaznikum. Nevidel jsem zadne shluky matek, pochodujicich na nejake namesti v sevrenem siku, mavajicich plakaty a skandujicich dyskryminacija!

Jestli ono to nebude tim, ze tu je cela rada aerolinek na vyber a cestujici ma moznost si vybrat co mu nejlepe vyhovuje.

Na rozdil od hlasiteho presvedceni nekterych zdejsich arci-bojovniku za svobodu detskeho projevu, zadna aerolinka letajici v nasi oblasti neprijde na mizinu, kdyz v letadlech vyhradi oddil nepristupny hlucnym ratolestem. Prave naopak. Bude o ni o to vetsi zajem mezi demografickou skupinou, z niz aerolinkam plyne nejvyssi zisk: pasazeru na sluzebnich cestach.

Tak jsem pročetl celou diskuzi

Jde z toho mráz po zádech, kam až dospěla vzájemná netolerance, tak typická pro současnou dobu. Já, já, já a zase jenom já. Nic jiného nelze z příspěvků vyčíst a týká se to obou stran. Není zde žádná vůle po vzájemném pochopení, a to ani z jedné, ani z druhé strany. Celá diskuze je také zajímavou sondou a ukazuje, jak má dnešní společnost seřazené hodnoty. Mě samotného to nutí k zamyšlení. Kdo či co je víc? Důležitý manažer nebo dítě cestující za babičkou, kterou mu osud zavál 10.000km daleko? Právo na klid nebo právo cestovat? Pro dospělého je přirozené cestovat v klidu, pro 3-leté dítě je přirozené křičet, když se mu něco nelíbí. Měl bych za své peníze požadovat klid nebo být tolerantní vůči cestujícím dětem (které platí stejné peníze)? Je normální stále více segregovat společnost? Oddělovat děti od dospělých, tlusté od tenkých, mladé od starých, ženy od mužů (viz. České dráhy)? Kde to má hranice? Nevím...

Re: Tak jsem pročetl celou diskuzi

Vzdyt ty deti nikdo z letadla nevyhazuje. Uz za totace byly ve vlacich vozy pro matky s detmi.

tak zákaz dětí v ekonomické třídě

a vyhrazení prvních sedmi řad je snad rozdíl, ne?

Vliv?

Chápu oddělené patro v A380, ale jaký má smysl sedm řad?? Když bude dítě ječet, tak je v tom omezeném prostoru úplně jedno, jestli sedí hned za mnou, anebo o deset řad dál...

Re: Vliv?

Jedno to není - deset řad je znát a navíc se tím eliminují další projevy, jako je kopání do sedaček, matlání všeho možného kdekoliv, atp.

Proč sedět doma???

Fakt tu nechápu některé příspěvky pobouřených rodičů, jestli snad mají s dětmi sedět doma či co. On snad v článku nikdo nemluvil o tom, že by děti nesměly do letadla, ale o tom, že se celkem logicky rozdělí letadlo na část, kde děti nebudou a bude tam klid a ticho, a kde děti budou a bude se tam dát počítat s větším hlukem, brekem a zmatky. Jako matka batolete to celkem chápu a popravdě i oceňuju, protože pak když budu sedět v části "pro děti" a moje dítko tam bude náhodou vyvádět, prootže se bude nudit, budou ho tlačit uši nebo bude chtít banán, co bude mít prcek přes uličku, tak se nebudu cítit tak blbě, pač si řeknu, že komu to vadí, měl si připlatit za klid ;-) (to je trochu nadsázka, ale s miminem nebo s dítětem kolem roku a půl fakt člověk neví, co mu přelítne přes nos a když je doma pohodové, na cestách může být najednou ve stresu a vyvádět apod.)