- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Ve vychodnim Turecku jsem byl vloni v zari a musim rict, ze jsem byl nadseny. Velke mnozstvi pamatek, velice prijemni lide. Misto mi prirostlo k srdci. Fotky a cestopis najdete tady: http://www.kolemsveta.com/Cestopisy/2011_vychod_Turecko.html
jaký je stav?? co jsem slyšel, tak se neislámské vůbec neudržují...
Zmiňované město jsem navštívil v roce 2009. Za měsíc jsem ve dvou projeli zemi napříč od Vanu až po Istanbul. Dříve jsem měl o této lokalitě dost zkreslené názory od té doby nedám na Turku a Kurdy dopustit. Říká se, že Diyarbakır je vstupní branou do tureckého Kurdistánu a je to jedno z nejradikálnějších kurdsky orientovaných měst, pravdou je že stále v tomto městě bylo cítit napětí (vyšší počet hlídek armády i policie). Ve městě se nás ujal jeden místní doporučil nám hotel (klima, sprcha, snídaně, vše čisté bez problémů) kousek od hradeb za cenu více jak pro zhýčkaného středoevropana přijatelnou cca 250 Kč. Ruku na srdce po 14 dnech na východě Turecka je člověk v milionovém městě výrazně obezřetnější, riziko je větší než v horské vesnici z hlíny a kamení. Vše bylo bez problémů, dostal nás i do místních slumů za hradbami a dokonce dovnitř opravovaného arménského kostela, který je zmiňován v článku. Nakonec jsme mu nějakou odměnu dali, byť nic nežádal, prostě si ji bez debat zaslo
Město má zvláštní náboj rozhodně není chaotické, jak bylo psáno. Opuštěním tohoto města jsme zároveň opustili nejlepší a nejsrdečnější část Turecka - Kurdistán. Napětí a nevraživost mezi Kurdy a Turky je vzájemná, ono se také není proč divit. Od konce osmaské říše se toho zlého událo opravdu hodně. Když Turkovi na západě, řeknete kde jste byl, tak se diví, že vás nezařízli a když se bavíte o Turcích s Kurdy cítíte jak jimi pohrdají. Za celý pobyt jsme neměli jeden jediný problém ani incident.
Osobní názor Turecko a EU: Turecko je možná ekonomický tygr, ale do EU ne. Evropa v podstatě končí na úrovni Ankary, nemyslím to nijak hanlivě je to fakt. Z mého pohledu proč NE je nejdůležitější fakt a zkušenost, že by se tím ještě více rozevíraly nůžky mezi Turky a Kurdy, žádná demokratická společnost by se neměla takto chovat k cca 30% menšině.
nejradeji tak jako ozbrojeny strazce konvoje prevazejiciho muslimy z Evropy zpatky do jejich domoviny.
Nedoporučuju. Ale stačí jet s nějakým kamarádem a nikdo si na vás nedovolí.
Jen ne u moře. Loni jsme byli na poznávacím zájezdu ve středním turecku (Kappadokie) a moc se nám to líbilo neb člověk v městech typu Konya a dál do vnitrozemí pozná autentičtější turecko než na pro mě příliš přeturistovaném pobřeží. Přímořská centra nás naopak hodně zklamala. Samej rusák a vykřičený hotelový megacentra.Východ turecka musí být ještě autentičtější......závidím těm,kteří se tam podívali
Tak to platí ale všude na světě. Průvodce Lonely Planet používám zásadně k tomu, abych věděl, jakým místům se mám vyhnout. Jinak i Kappadokie a Konya jsou dost turisticky zatížené. Východní Turecko je mnohem zajímavější
Ta dementni vsudypritomna korektnost jednou znici svet. Kazdej kdo trochu cestuje tomu nerekne jinak nez proste Kurdistan.
Kurdistán je trochu něco jiného, než Mezopotámie. Mezopotámie je historická oblast mezi řekami Eufrat a Tigris (Tigris protéká zmíněným Diyarbakirem), Kurdistán je poměrně rozzlehlá oblast s nejasnými hranicemi, která zabírá horní část Mezopotámie a sahá dost hluboko do Turecka, Iráku, Íránu i Arménie a Sýrie. Anatolie je náhorní "plošina", zabírající víceméně celou asijskou část Turecka. Tři různé oblasti, definované podle odlišných historických, etnických a geografických poměrů
Cestovky tam jezdí čím dál míň a chtějí za to čím dál víc peněz.
Být student, zkusil bych to možná na vlastní pěst. No, nejsem, ale docela by mě to tam lákalo i tak...
Na vlastní pěst může jezdit každý. Na svých cestách potkávám i starší lidi. A v těchto blízkovýchodních (turisty nezavalených) zemích mají hosty (ano, turista je pro ně host) věsměs rádi a starší lidi obzvlášť (protože úcta ke starším lidem je v kultuře zakořeněna).
Cesty se netřeba bát, byl jsem tam několikrát a situace v Sýrii se nijak nedotkla ani oblastí kousek za hranicemi (Harran apod.). Turci vás pravděpodobně budou zrazovat od cesty do Kurdistánu - nám třeba ještě v Gaziantepu naznačovali, že nás tam zabijou a ať tam nejezdíme. Následné dva týdny stopem patřily k mým nejlepším výletům... Jen doporučuji nejet v létě, i v půlce listopadu bylo třeba v okolí Atatürkovy přehrady kolem třiceti stupňů.