svata pravda

s mojim byvamym a jeho rodinou to fakt tak bylo, to bylo v 90 letech, kdyz jsme jeli do pece tak jsme vecer museli hlasit kolik jizd jsme udelali za den, pak me vzali do alp, 3 dny pred odjezdem jsme si navarili do sklenicek, gulas,svickovou, atd jidlo na cely tyden a vyrazili jeste ve stare dacii, no a pak jsme vstavali v 7 hodin rano, do 8 jsme museli byt pripraveny i se svacinami na obed a 8.30 uz jsme byli prvni na vleku, ve 12 byl obed na parkovisti a jednou za tyden jsme sli na germ knodl, no a koncili jsme v 16.00 po trech dnech jsem lyze proklinala, no ale za ty prachy jsme si muselo lyzovat do padnuti a vece jsme jedli pripravene jidlo ze sklenicek

ted uz mam jineho partnera cizince a to je lazo plazo, obed v restauraci, klid a pohoda

ale byla to fakt sranda

no nevim...

ja osobne stale jezdim co to jde v zavislosti na snehovych podminkach. jedine co se zmenilo, ze ted muzu jezdit v kanade, na aljasce,... proste kde si vzpomenu a zaplatim

Kam to všechno spěje, aneb bezohlednost na prvním místě...

Jezdím na sjezdovkách i běžkách a v poslední době se stále více objevuje bezohlednost a sobeckost lyžařů. Dříve si lidé více pomáhali, možná se sem tam objevil nějaký hajzI, který se snažil předbíhat, ale většinou lidé drželi spolu a pomáhali se. Také jich na hora jezdilo mnohem méně, protože dostupnost hor nebyla tak snadná, k lanovce se muselo dojít. Dnes se dojede autem až k lanovce a hory jsou plné bezohledných lidí, kteří si myslí, že můžou všechno. Problém je i v invazi Poláků do Čech. U sjezdařů jsem se s tím nějak smířil, ale letos se podobná nevraživost objevuje i u běžkařů. Příchodem upravených stop (třeba v Jizerkách) se ve stopě objevují chrti, kteří musí co nejvíce najet/nabruslit a všem ostatním nadávají. že jim na trati překáží. Prostě už není jízda na běžkách pohodovým objevováním úzké bílé stopy, sám v přírodě, ale prodírání se davy v honbě za nějakým cílem, najet toho co nejvíc a co nejrychleji, bez ohledu na ostatní. Takže jsou stopy přeplněné a hospody také.

Re: Kam to všechno spěje, aneb bezohlednost na prvním místě...

Naštěstí je ještě pár lidí, co si vyšlápnou svoji stopu a na ní se chovají ohleduplně.

autor soudi dle sebe anebo jen dle sve rodinky???

jinak si tenhle blabol nedokazu vysvetlit

Pěkné

Dobře napsano a je to přesně tak. Dneska jsou za baťuškáře Polaci v Jeseníkách :-)

Lyžuji rád, ale mám radši běžky

vlastně by se dokonce dalo říct, že sjezdovky mne nelákají ani trošku.

Takže jsem ani nikdy na ty Alpy neměl chuť. Zbytečně strmé svahy.

Re: Lyžuji rád, ale mám radši běžky

Hluboký omyl. Strmé svahy se sjíždějí na lyžích. Běhá se pěkně po rovince v údolích, která jsou rovná a placatá s minimálním převýšením. Ale co víc, běžkaři jsou na nich velmi ohleduplní k sobě navzájem. Dávají si přednost a zdraví se...nutno vyzkoušet !

Mohl bych prosím znát význam slova "aspoň"

Není to překlep z Aspen?

Re: Mohl bych prosím znát význam slova

Já bych řekl, že je to zkrácený/hovorovější tvar částice aspoň. To si snad v pravidlech najdou i děti, ne? Pro ostatní: http://www.pravidla.cz/hledej.php?qr=aspo%F2

Asi jsem nekde mezi

bema extremy - povalce a sportovec. Na zimni dovolene si chci 1. zalyzovat 2. odpocinout. Navic chci neco poznat. Takze jedu kazdy rok do jineho strediska, vzdycky si najdu wellnes hotel co nejbliz sjezdovce a se slusnou polopenzi. S touhle konstelaci se rano slusne vyspim, nasnidam a stejne jsem na sjezdovce mezi prvnimi. Poradne si zalyzuju, pak si dam nekde polevku, pivo (jedno) a pauzu. Po obede se jen tak trochu sklouznu a okolo 15:30 mizim v hotelu. Zpravidla uz tam ceka male obcerstveni, pak nasleduje sauna, bazen, virivka, masaz a relax. Pak se jde na veceri, nejake to pivo a pohodovy vecer. Jednou za tyden lyzovani vynechame a jdeme nekam na vylet nebo zkusime sneznice nebo jinou taskarici. Je to sice trochu drazsi reseni, ale nam se to vyplati, protoze to splni vsechna ocekavani.

Re: Asi jsem nekde mezi

Já na rozdíl od Vás už jezdím jen na jedno místo. Mám tam k dispozici 200 km sjezdovek a opravdu si pokaždé  mohu zvolit kombinaci sjezdovek, které budu v daný den jezdit. Bydlím na stejném místě, u stejného ubytovatele. Ve středisku mám vše, co potřebuji - od sáněk až po Flying Fox-jizda po laně do údolí. Jednou větou, je tam opravdu vše, na co člověk může pomyslet. Tak proč jezdit někam a ztrácet čas zjišťováním co a kde. Prostě přijedu, vím kam pro skipas, kde lyžovat, kam na oběd, kde na apres ski, kam za kulinářským zážitkem. A na stejné místo jezdím i v létě. Samozřejmě, že to občas proložím nějakou jinou lokalitou, ale stejně vždy zjistím, že TAM je to nejlepší. Tam jsem "doma".

proměna lyžaře?

autor spíš popsal svoji proměnu z lyžaře na horského povaleče...

Pro lyžaře, který si chce zalyžovat a nechce jen vystavovat na odiv své špičkové oblečení, chytat bronz a chlastat, je úplně normální, že jede první lanovkou, protože po ránu je svah nejlepší - co člověk najezdí do 10-11h je lepší než za zbytek dne... jinak mám pocit, že ve snowparcích se plácají frajeři, kteří by normální svah ani nesjeli a proto se radši povalují tam, mimo sjezdovku (ideálně do lesa) pak může jet pouze opravdové pra..

Když se někdo po celonoční pitce dovalí na svah v 11h, 2x se splácá dolu a jde se rozvalit do wellness, tak to není žádný lyžař a fakt nechápu, proč se svým BMW X8 nejede machrovat mezi celebrity do špindlu a vláčí se 500km do Alp, kde má stejné auto každý místní důchodce...

Re: proměna lyžaře?

po ránu je svah nejlepší? zajeďte si někdy do slušného střediska a nepopisujte zkušenosti z Krkonoš.  Není problém najít ve tři odpoledne perfektně upravený mančestr. stačí vědět kam jet. Je lepší se v klidu vyspat, posnídat a vyrazit na sjezdovku kolem jedenáctý. Nejlepší podmínky pro lyžování bývají kolem druhé odpoledne, kdy ledovatý mančestr trochu povolí.

Docela fajn článek

I když nad příspěvky místních odborníků přes žurnalistiku jsem se pobavil víc.

Co se týče tématu - s článkem souhlasím. Jako studenti jsme vždycky chtěli co nejvíc kilometrů za co nejmíň peněz a jezdili jsme vždycky od rána do večera. Teď už si začínám vybírat.

Troufám si tvrdit, že s našima obřačkama a fyzičkou toho málokdo ve středisku najezdil za týden víc jak my. Navíc houska v baťohu, krátká pauza na oběd a pique-nique interdit mě nezajímalo :) Dneska už si občas i ten obří předraženej oběd dáme a když je hnusně klidně to zapíchnu dřív.

V devadesátých letech jen Passo Tonale, teď každej rok jinam. Místo sjezdovky freeride, snowparky, skicross. I když široký prudký sjezdovce rovný jako stůl se pořád nic nevyrovná...

http://nametelka.blogspot.com/p/francie.html