- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Naprosto nepřesný je popis ferraty Hans-von Haid steig. Šli jsme jí v květnu 2007 a například si nevzpomínám, že by z ní bylo několik únikových míst. Další nepřesností je udávaná délka až 4 hodiny, která je opravdu hodně přemrštěná. I za horšího počasí se to dá stihnout za 2 hodiny. Cesta je obtížná (C/D) pouze ve dvou místech své délky. Jsou to zhruba 10 metrové úseky hladké skály s horší oporou pro nohy a vyžadující sílu v pažích. Ale žádné drama. Mnoho variant v dolní části jsem si také nevšiml. Nástup je jen jeden a pak je ferrata vedena jednoznačně. Pokud sháníte detailní popis ferraty s množstvím fotografií podívejte se k nám na web: http://www.supervht.com/Rax-2007.htm
Hans von Haid steig má dva nástupy, starý "Alter" a nový "Neuer".
Dá se řící, že ten nový je ten "normální", běžný nástup do klettersteigu.
Starý nástup obchází nejištěně zprava dolní, docela těžkou ferátovou část za C a C/D. Prakticky se ten starý nástup nepoužívá, ale dal by se případně využít pro nucený sestup.
U sošky Madonny je další možnost opustit Hans von Haid steig a to traverzem do Malersteigu.
Malersteig je lezecká (fixem nejištěná) cesta obtížnosti III- UIAA, která se někdy používá k nástupu do feráty Konigsuswandsteig (oficiálně E, ale ve skutečnosti je to tak D/E). Tuhle variantu nedoporučuji, protože je výrazně těžší a nebezpečnější než dokončení Hand von Haid steigu závěrečným "Béčkem" a nedoporučuji ji ani pro nástup do Konigsuswandsteigu, pokud není člověk dostatečně vylezený nebo se nemá možnost jistit lanem. Jinak Malersteigem se dá také samozřejmě dolézt až na náhorní plošinu pod vrchol Preinerwandu.
Moc pěkná tůra z těch lehkých zajištěných cest je ještě Wildfahrte (B) v Raxu k chatě Habsburghaus. Je tam božský klid a nádherná příroda. Podle mě zážitky strčí do kapsy všechny ty "lehké" tůry v Groses Hollentall. Popis je na bergsteigen.at. Sestupujte Kaisersteigem (A). Je to velice příjemný sestup. Tůra má převýšení 1300 metrů, ale vůbec vám to nepříjde. Jedinou nepříjemností výstupu je suťová rampa v horních partiích. Je tam třeba jít těsně za sebou a našlapovat opatrně, aby uvolněný kámen někoho nezranil. Odměnou vám zase budou výhledy do krajiny, které byste na konkurenční odbočce Barenlochsteig (B), meměly.
Doporučuji vzít si sebou lano. Cesta není průběžně zajištěna fixy. Je tam sice hodně kramlí, ale běžné sety mezi nimi nepřepnete, takže budete vždy chvíli nejištěni a navíc si lanem můžete třeba vytáhnout batohy v komíně, kde se s nimi na zádech při výlezu neprotlačíte. Dají se ale i jen podat.
S tou obtížností bych to neviděl tak zle. HaidSteig není moc těžká, "D" má spíš za zásluhy, ale dá se z ní blbě uhnout a dostanete se do nejištěného terénu.
HTL je pěkná sportovní cesta, "D" jí sluší, je trochu silovější.
Blutspur je fakt krvavá mrcha, jsou tam dvě místa, která můžou fakt dělat problémy. Kdo má problém na HTL, neměl by na ni vůbec odbočovat - platí i v případě fyzického vyčerpání. Blutspur se neleze samostatně, ale jako doplněk HTL. Začíná v horní části HTL a musí se překovat cca 8 m nejištěného lezení. to jen na doplnění.
HTL steig je na Bergsteigen.at ohodnocena D/E (velmi těžké až extrémně těžké) a v novém Klettersteig Atlasu hodnocena T6, což znamená extrémně těžké (E), takže to "vaše" D (velmi těžké) ji určitě nesluší. Blutspur se dá lézt samostatně. Cesta má vlastní název, vlastní topo, není variantou HTL steigu, ale dá se s touto cestou skombinovat za cenu vynechání horních částí HTL.
Sestupoval jsem jednou touto cestou od Otto-Hausu a už nikdy více! Zvolte raději Teufelbadstubensteig, po kterém vás nebudou bolet tak kolena do údolí Groses Hollentall. Není to výrazně těžší cesta, vede pěknější krajinou (výhledy) a chodník v údolí už nevede prudkým terénem.