Diskuze

Břidlice zní jako sklo a útesy krásně duní

V ranním šeru spěchám na nádraží Praha-Florenc, odkud odjíždí autobus do Londýna a potom dál do Walesu. Vyhlídka na osmadvacetihodinové sezení mne nijak netěší, ale jestli se chci dotknout skal svých snů a dokonce po nich i lézt, nedá se nic jiného dělat. Jsem s dlouhou cestou smířený a nějak ji přetrpím.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Skippy

10. 11. 2002 17:37
Držim pěsti
Je to pro mě až neuvěřitelné, co všehcno lidi dokážou, i když mají takový handicap. Je to poselství pro všechny ty vzdychálky a naříkálky...
0 0
možnosti